woody

Pokud si Novákovi a Bartáčkovi dělají naschvály(trik s americkou pračku používám dodnes) na pavlači je to geniální a vtipné (obzvláště pan Kopecký válí).Ale jak se to přesune do paneláku(neuvěřitelná scénaristická zrada za kterou bych věšel za koule do průvanu) a přibude Dáša Veškrnová klesá to k neskutečné békovině a nudě.Ovšem herecké výkony členů obou znesvářených rodin(ani tradiční ťulpas René Luďka Soboty mi tak nevadí) to zachraňují. Ad. karels: Nesouhlasím pokud myslíš neaktuální tématem.V mojem činžáku se neustále od jedné ženské osoby přesvědčuji, že závist je stále aktuální věc.A někdy si jen přeju aby to byla taková paní Zázvorková nebo Janžurová co u nás bydlí.

Jediný Asterix který nevznikl na námět komiksu má vše:hlášky,situace,vtipy a konec je nejujetější ze všech.To se musí vidět!

Jako porno odpuzující (ostatně to většina 70's hardcore produkce)... Jako sonda do života jednoho švédského sadistického zvrhlíka o něco zajímavější... Atmosféra chladnější jak severská zima, což mám na jednu stranu rád, ale zde jsem z toho měl chvílemi nepříjemný pocit.

Když vznikla jednička s docela nejsaným koncem, řekli si producenti, že natočí jak to má vypadat dál.Kdyby se něco takového dělo nyní, nedopadlo by to příliš dobře.Šlo by hlavně o to udělat pokračování lepší, větší, výbušnější.Ovšem před 30 lety to neplatilo.Také se pokračování moc netočila.Frankenheimer se hlavně snaží překonat atmosféru.Francouzský přístav Marseille je zašedlý, hlučný a špinavý pokud se dostanete dál jak za pláž.Bují zde obchod s drogami a vraždí se nepohodlní lidé.Režisér nám dále ukazuje těžkou závislost na drogách, strhující honičku - po svých - přes město a geniální všeříkající ale zároveň utnutý konec - Charniere! Prásk Prásk! Podle mně jedno z mála pokračování, které překonalo originál.

Hennessy (výtečný Rod Steiger) je severo-irský demoliční expert. Jsou zde nějaké náznaky, že patřil k IRA, ale nyní žije šťastně se svou rodinou. Až do osudné chvíle, kdy se jeho žena a dcerka připletou do demonstrace, jejíž potlačení Brity se zvrhne v masakr. Hennessy po pohřbu odlétá do Londýna s jediným cílem: při slavnostním zahájení vyhodit celou Sněmovnu lordů a s nimi i britskou královskou rodinu do povětří! Jde po něm IRA i policie... Stylová anglická 70's kriminálka s teroristickým nádechem. Sice je hodně vidět jasná inspirace s o dva roky starším Šakalem a australský televizní režisér Don Sharp vskutku není Zinnemann. Většina filmu je chvílemi až utahaná, někdy nelogická a moc naivní, ale strhující vyvrcholení vše nahrazuje. A ten drsný závěr, wow. Přesto to na více jak 3* nemá.

Jedním slovem-chaos!Nejvýpravnější český film(mně by se to taky točilo, mít neomezené prostředky a armády dvou zemí).Na pohled je to líbivé ale Vávra udělal chybu v ději(překvapivé) a v hercích (koho to překvapuje?). BOJOVÉ SCÉNY: Národní hrdost musí zaplesat u takového filmu..Desítky tanků armády osvoboditelky šinoucí si to přes historické centrum Prahy(památkáři musí dostávat infarkt).Desítky skopčáků padají jak hrušky. Vtom přiběhnou desítky partyzánů z Brtských lesů, postřílí několikset němčourů a pak se zase stáhnou.Zde už jsem opravdu očekával jen příchod rytíře v brnění, který by nějakého toho partyzána třískl slepicí po kebuli jako v Monty Pythonech.Dočkáme se i hořící Staroměstké radnice a dalších velkolepých scén.Zvládnuté jsou výborně, ovšem jak už jsem jednou podotkl je to film pro Stranu. Pro KSČ(s M nebo bez, furt stejné svině).Je zřejmé, že už nikdy se nedočkáme liduprázdného zdevastovaného Staroměstského náměstí, bojů na Vinohradské třídě, kde dělník (ministr kultůry Vítězslav"prdel na hrnci"Jandák ... psáno v září 05) nasazuje krk aby zachránil budovu rozhlasu ze které neustále hlásí Vladimír Brabec volání o pomoc.A zde nastane ten do té doby jen v náznacích viděný chaos.Četníci dojedou k rozhlasu, vezmou několika strážcům zbraně, SSák se zeptá proč odzbrojují jeho lidi ale to už je četnictvo dávno v hlasatelně.Tanhle situace se bude ještě několikrát opakovat.Kompars po minometné palbě padá spíše než po zásahu kulkou jako při záchvatu padoucnice.A jediné co píše pravdu je Rudé právo.O pár minut později se sovětští osvoboditelé vydávají s radostí a veselím na Prahu a vše sleduje hrdiný maršál Koněv.A jsme opět v Praze, kde tanky Panter pálí salvy do papundeklového modýlku radnice.Zvěrstva ustupující armády "Střed" jsou ukázány tak, že nějaký frajer z Hitlerjugend se žvárem v puse střílí na nádraží do pracujícího lidu a okrádají mrtvoly.Proti barikádě si to žene tank Tygr a tady už začínají neherci ve fingovaném umírání opravdu přehánět a filmařům je to zjevně šumafuk...Korunu všemu nasadí osvobozování Rudou armádou.Zatímco do teď se jednotky SS drželi zuby nehty, T 34 přejede Mánesův most, projede kolem Rudolfina a slavnostně vjede na Staroměstké náměstí kde vystřelí poslední náboje na fašouny na věži kostela a válka končí a nikoho snad nepřekvapí, že zde není žádné "Davaj časy"(pokud chcete realitu, podívejte se na Plechový bubínek, z těch českých na Želary, kde je to skutečně výborně vylíčeno). HERCI: Jak to říci slušně? Šmíra. Nejlépe zřejmě hrají ti němečtí herci, po nich sovětští a k nevelkému zklamání jsou poslední naši.Vladimír Šmeral jakožto primátor Vacek má neustále plnou hubu keců o lepších zítřcích a v jednu chvíli ho osvítí prozřetelnost a dostane nápad na barikády(opět další vylhanost, z jeho hlavy to nebylo), Jandáka jsem zmínil, Jiřík Krampol oznamuje své mamince, že se bratr vrátil JAKO HRDINA a maminka již ví, že prvorozený syn je na márách, bohužel se zde objevuje i Jiří Kodet v roli člena buržoázní národní rady jež neprohlédla lest nepřítele.A nesmíme zapmenout na jako vždy výborného Bohumila Pastorka v roli vraha a největší kreatury moderních českých dějin Klementa Gottwalda, jemuž samozřejmě patří poslední slova filmu.Ano tenhle film je to nejstrašnější co se kdy mohlo v našich končinách vyprodukovat a jenom to, že poprvé a naposled uvidím Prahu v květnu roku '45 to nikterak nezmenšuje.

Nicol Williamson si svého chladně brutálního Afrikánce vskutku vychutnával, ostatní hráli jen tak z "musu" (a opět jsem se přesvědčil, že Sideny Poitier používal celý život jeden herecký výraz a přehnanou gestikulaci zaťatou pěstičkou) ... Pokud přičtu mimořádně jalový scénář a nejpodivnější předehru k souloži v dějinách kinematografie (kam se hrabe burákové máslo z Posledního tanga), dává mi to v součtu silně naivní výpověď o apartheidu, která dnes působí notně omšele, nejen z toho důvodu, že ten režim vzal ďas ...

Tak tohle je ta předloha vkusné parodie? Můžete se na to dívat jako na trapnost a nudnou hloupost se svým osobitým kouzlem. Ale nezapomeňte, že bez tohoto vzorce (nagelovaný introvert a flegmatickej hláškař) by neměl Shane Black jak napsat Lethal Weapon nebo The Last Boy, které vlastně kopírují s různými obměnami tento seriál! A tyto "buddy movie" považujeme za nejlepší odvětví akční komedie.Takže vždycky, když se na tohle díváte, vzpomeňte si na to!

Hustý akční seriál s hustou ústřední melodii a hustýma titulkama s hustou akcí, s hustými padouchi, s hustými hrdiny a vůbec všechno je husté :)))).Rozumějte, místo toho hustý je hrozné ale má to svou určitou nostalgii 70-tých let.

Uvědomělá prokurátorka jde tvrdě po iniciátorech lynčování bezbranné mladé matky a manželky funkcionáře, který se ty osudné měsíce nedal zviklat kontrarevolucionáři a zůstal neochvějně věren správnému směru. Kromě toho tato bolševička řeší rodinné problémy (manžel je slaboch chodící po bytě v zástěře, dcera je menší rebelkou). Hlavní herecká představitelka Jiřina Petrovická, toho času signatářka petice za udělení trestu smrti zrádkyni Miladě Horákové nám tak filozoficky deklamuje, že: "Člověk pro mě není samostatným ostrovem. Je pro mě součástí obrovského kontinentu. Každá smrt člověka mě tak uměnšuje." Oh, Gosh! Really Funny! pomyslel jsem si. Vše má pod taktovkou Vojtěch Trapl, pro něhož je tato legrácka debutem. Tento chlap je skutečným důkazem, že každý kdo měl v prdeli díru a dostatek bezpáteřnosti mohl v té době točit. Trapl ještě v 50-tých letech, jakožto vedoucí Krátkého filmu stál kupříkladu za propagandistickou zhovadilostí 'Běda tomu skrze něhož přichází pohoršení' o Čihošťském zázraku, v němž jsme se dozvěděli, že za vším stál proradný pámbíčkař, jenž hýbal provázkem s křížem (o tom, že ta rekonstrukce vypadá děsivě nepřesvědčivě a fušersky darmo mluvit). Po srpnu '68 povýšil a chtěl se odvěděčit. Pro diváka nejhorším možným způsobem - režírováním. Režíruje totiž - dají-li se tak nazvat jeho všechny postupy vyučované možná tak v prvním týdnu studia na FAMU - děsně neumětelsky a hrozně. Za všechny příkladu uvedu jeho nejčastěji využívanou metodu flashbacků jako z roku raz dva - přiblížení na detail postavy a následné rozostření, zamlžení. To prosím použije asi pětkrát. Vyprávění mu nic neříká, nemá šajna jak točit (mikrofony v záběru nejsou vyjímkou). Nejhoší jsou jeho pokusy o poetický nádech. Mladá belerína v parku s prostřihy na zručící vodu v potoku a hlavně scéna kdy maminka s chlapečkem kladou věnce na pomník Rudé armády osvoboditelky, načež se rozezní hitovka Svatá válka od Alexandrovců, prokládáno záběrem na rudou růži... Sál explodoval smíchy. Herci toporní a scénář otřesný, jelikož je to zase Traplova práce. Vzpomenuto a rozcupováno je vše související s Pražským jarem - 2000 slov ("Demokracie, to je řád a disciplína, ne chaos, co tohle představuje."), ironické nápisy k prezidentu Svobodovi (u moci byl již Husák) a zejména máničky a jejich uřvaná hudba ("Já je od sebe nepoznám. Vždyť jsou všici stejní. Chlupatí jak vopice!")... Na konci vše dobře dopadne, reakcionáři jsou podchyceni (za vším stojí karirérista Růžek, nebudu vás napínat), křivdy zapomenuty (ožebračený kulak se jde omluvit své žalobkyni) a spory urovnány. Morální vítezství patří Straně a lidu, ale bude ještě trvat, než se ten bordel uklidí. Zdejší výskyt 4* hodnocení od nejmenovaných uživatelů mě udivuje, ne-li šokuje. Buď jsme viděli jiný film nebo se jim paní žalobkyně s věčně zapálenou cigaretou, se kterou chodí snad i spát a svými procházkami po parčíku tuze zalíbila. (LFŠ 2008)