Osvobození Prahy

Při komponování posledního dílu své druhé velké trilogie Vávrův nerovný souboj s komunistickou normalizační cenzurou podlehl a prohrál. Řada, spíše desítky problematických scén, není výsledkem jeho filmařského umu, ale soudobého "pojetí" historiografie, která byla mnohem spíše ideologickým diktátem příslušných útvarů ÚV KSČ, zejména Müllerova oddělení. Spolupůsobení KGB je spíše jistotou než dohadem. Naznačuje to např. velmi svérázné přecenění partyzánských aktivit spolu s fatálním pominutím velitelství Bartoš generála Kutlvašra nebo doceněním byť kontroverzního působení vlasovovských jednotek ROA. Za těchto okolností, Vávrou neovlivnitelných, tradiční přednosti jeho metody se v zmatečné kaši a tříšti filmového materiálu mění ve svůj opak a problematizují nejen umění, ale filmařské řemeslo samo. Ne však ve všem a určitě ne zcela. Život - nejen film - je vždy uměním možného. Nepopiratelný patos Českého květnového povstání, pokračovatele zářijové mobilizace 1938, však tento závěrečný díl nejen nezkresluje, ale naopak nanejvýš výstižně tlumočí. Je nutné upozornit na ještě jeden faktografický vlom normalizace: pominutí předních osobností České národní rady Josefa Smrkovského a kapitána Jaromíra Nechanského, který vedl její vojenskou komisi a vlastně poněkud nekonvenčně i České květnové povstání. (25.08.2007)

Vávrova lekce normalizačního dějepisu je dnes přes respektování chronologie událostí i vypíchnutí mnoha detailů (výkřik německého vojáka "Was ist denn los?" po vpádu do Rozhlasu, likvidace německého tanku před staroměstskou radnicí, ze země vstávající a následně zasažena dívka během masakru v Úsobské ulici, přibližně šest hodin trvající jednání s Toussaintem) použitelná zejména jako monumentální ukázka toho, jakým způsobem byl za komunismu překrucován výklad pražského povstání. Proti odlidštěným německým bestiím stojí usměvaví sovětští vojáci, jejichž příjezd představuje od začátku řešení všech problémů. Osvobozenecký boj proti okupantům vedli v první linii pochopitelně přesvědčení komunisté, kteří se navzájem oslovují zásadně „soudruhu“ nebo „soudružko“. Právě komunisté, vykresleni jako praví mučedníci, byli podle filmu po celých 6 let války hlavními nepřáteli nacistů. Řídícím orgánem povstání je v rozporu s historickými fakty Revoluční národní výbor, nikoli kolaborantská Česká národní rada, která z pohledu tvůrců naletěla planým slibům cynických Američanů a podepsala dohodu s Němci. Všem ostatním regulím je pochopitelně nadřazeno „právo revoluce“, neboť hnacím motorem povstaleckých bojů je vidina socialistické republiky pracujících. Posluhovači západních imperialistů jsou bandou pomatených zbabělců, základní povstaleckou tiskovinu představuje Rudé právo a nejvíc při osvobozování krvácela mytizovaná Rudá armáda, nikoli lidé bojující na barikádách (nejvíc krve ztratí sovětský tankista). Poslední slovo tohoto strnulého velkofilmu, který vás za přetrpění hodiny interiérových diskuzí (oživených nanejvýš nesouvisejícím prostřihem na panorama Prahy) odmění hodinou stejně statických přestřelek v ulicích, nemůže zákonitě patřit nikomu jinému než Gottwaldovi. Hezky si to soudruzi udělali. 40% (05.03.2020)

Když už se v Praze bojuje...když už se ve filmu střílí na takových místech kde se dneska točit jen tak nedá a nebude, tak by se to mělo využít pořádně.Neříkám že scény nejsou dobře natočené...naopak...ale řekněte sami...můžete mít z bitevních scén zážitek když vidíte jen ty široké kolektivní záběry a plno čoudu?Co máte z haldy komparzistů co do sebe střílej (ale jenom jako...což je vidět a otravuje to) a pak padaj jak mouchy?Musím uznat že závěrečný film s Vávrovy trilogie bavil zcela nejmíň...předchozí filmy jsem s klidem dokoukal...od tohoto však konec neznám...jen z doslechu...a Gottwaldovo cancy se mi poslouchat zatím nezachtělo.Zatracený komunisti...nenechaj režizéra v klidu pracovat a vychutnat si tu vřavu. (18.07.2008)

Vávra to po ideové stránce posral. Němou barikádu se mu podařilo ještě z části ustát, před rudou propagandou. Ale tady ne. Toto je politická agitka jak prase, všichni mimo rudých jsou hajzlové, či to poserou. A Rudá armáda je největší kamarád našeho národa. Fůj!!!!! Z čistě filmařského hlediska, je Osvobození nejslabším dílem jeho Novodobé trilogie. Nepodařilo se mu film správně uchopit. Zmateně kombinuje osudy desítek postav. Velmi špatné efekty a ani herci se moc nepředvádí. (20.05.2008)

Až na ten šoufl poslední větu z filmu, jsem se poměrně bavil a líbilo se mi ztvárnění. Ale opět tu vidím že Vávra má slabí vkus na herce, takovouhle pakáž kde jen sehnal?? Nicméně film je zase roztahaný, je sice fajn že Vávra chce ukázat detaily ale proč takhle? Proč tam dává půl hodinový rozhovory pak pár scén které stojí zato a pak zase kecy? No nic i když tu vidím asi nejmenší hodnocení(43%) tak já dávám krásný čistý 3*. (19.11.2010)