Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (131)

plakát

Aladin a král zlodějů (1996) 

Tak to musím vážně nesouhlasit s většinou negativního ohlasu. Poprvé jsem tento film viděla jako malá, v originále a fakt se mi to líbilo. Tento snímek je jeden z mála, které ještě vlastím na orig. videu, a tak jsem si ho před pár dny pustila znovu. Bavila jsem se, nekecám. Robin Williams jako Genie je samozřejmě dokonalost a jeho vtípky jsou vesměs skvělé, i když občas přestřelí, anebo neamerickým divákům některé parodie nic neřeknou. Nechápu, jak někomu mohou písničky připadat otravné, snad všechny mají ten správný švih a důvtipný text :) Nejvíc se mi na tomto snímku vždycky líbilo to, jak Aladdin hledá svého otce, aby ho našel uvězněného v jeho ne-vlastní rodině. Rhys-Daviesův hlas je perfektní, dokonale otcovský a charismatický stejně jako je jeho postava. A Midasova ruka na mizejícím ostrově na zádech obří želvy (vždy jsem měla dilema, jestli je ta želva živá či ne :]) je jen třešničkou na dortu. NENÍ to bůhvíjaký film cenné hodnoty, ale je to zábavné a přesně o to jim šlo. Nuže, are you IN or OUT?!

plakát

Alice in Wonderland (1966) 

Tato adaptace slavné knihy není vůbec kouzelná ani pohádková. Příběh se nese v zachmuřené atmosféře a postavy se chovají vskutku bizarně. Samotná Alenka působí docela nepříjemně, zvlášť když pronáší své kousavé poznámky a přitom slavnostně hledí do prázdna, či když důležitě rozhodí svými pačesy. Režisér Jonathan Miller od diváka očekává, že zná příběh a sám rozezná postavy a návaznost děje. Zajímavý soundtrack. Já osobně jsem se o filmu dozvěděla díky svému oblíbenci Ericu Idlovi, který se skutečně jen mihnul ve svém černém klobouku, poprvé ve rvačce, podruhé v doprovodu Královny. Spíše *** 1/2

plakát

Anastázie (1997) 

Je pro mě obtížnější objektivně hodnotit tento film, protože jsem na něm vyrůstala. Je to filmek pro mladší obecenstvo, takže příběh je docela banální. V originále se mi vůbec nelíbí americký přízvuk Bartoka, ale jinak je to moc pěkný film s nečekaně dobrou akcí, pěknými písničkami i animací. Btw, Dimitri je frajer :)

plakát

Aneun yeoja (2004) 

Tak tohle šlo naprosto mimo mě. Přechválená jihokorejská romantická komedie mě zlákala a zklamala. Iritující kymácivá kamera, nesympatický hlavní hrdina, nevhodné a otravné retrospektivní pasáže a nereálné situace (rozmluva po autosrážce, wtf?) - to je to. Aneun yeoja nepůsobí jako kvalitní film o lásce, ale jako mýdlová opera. Jedna * je za příjemně všední hlavní představitelku, a druhá * je za snahu. Stejně mi přijde, že jsem v těch hvězdičkách tentokrát schovívavá ...

plakát

Angel (2007) 

Tak to se opravdu nedalo. Klišé nad klišé. Iritující hlavní postava bohužel ztvárněna iritující herečkou. Hluboká pointa života mezi snem a realitou nepochopena a relativně nepovšimnuta. Je celkem vtipné, že jsem si původně myslela, že jdu na úplně jiný film - tato skutečnost ovšem nemaže pravdu, že jsme se v kině docela dobře bavili nad blbostí, teatrálností a přehnaným melodramatem určitých scén. Dvě hvězdičky za snahu o umělecké pojetí a vážnost vztahů mezi určitými postavami. Ta rakev je nějaká malá ... to bude tou nohou. Na takové filmy bych měla chodit častěji. Čistě pro zábavu :-)

plakát

Arachnid (2001) odpad!

Pamatuji, když jsem si Arachnida s kámoškou půjčila za dvacku v půjčovně. Kámoška se toho předem bála, ale z důvodu, že sama trpí arachnofobií. Nakonec jsme neřvaly strachy ale naopak smíchy. Arachnid je záležitost k popukání! Naprosto nevysvětlitelný děj, kulisy z vedlejšího obchodu, konec odfláknutý ... Scénu, ve které pavouk "přeletěl" obrazovku, jsme si se smíchem přetáčely pořád dokola a pouštěly zpomaleně, abychom indentifikovaly tu věc. Nakonec jsme se shodly na tom, že jde o "létající superfretku". No prostě úžasný film. Zpracování je tak smutné, až je to k smíchu. Už se těším, až to budou dávat v nočních hodinách na Nově!

plakát

Až na krev (2007) 

Při těžbě ropy na přelomu 19. a 20. století byla krev. Úmrtí ve filmu byla opravdu zastrašující svou tvrdou skutečností, Danny Day-Lewis hvězdou mého večera (skvělý přízvuk a ta chůze - následek jeho pádu na začátku filmu?) a Paul Dano se po Malé Miss Sunshine ukázal jako hodně zajímavý a přesvědčivý herec. Zpočátku jsem viděla Plainviewa jako starostlivého chlapíka, který mě pak více než překvapil replikou, že nesnáší všechny lidi. Nesedělo mi to tam. Jeho pád do jakéhosi stavu šílenství vyústil pekelně šílenou scénou na bowlingové dráze a mám takový instinktivní dojem, že by se ta scéna mohla jednou stát i kultovní. Něco jako De Niro mlátící svého podřízeného baseballovou pálkou, tak Day-Lewis házející koulí a kuželkami... Taky musím konstantovat, že mi film přišel 2x delší, než ve skutečnosti byl - a to mám dlouhé filmy ráda - něco ale tady vázlo. Již od první scény se mi nelíbil soundrack; ten zmatený hukot mi šíleně připomínal Vesmírnou odyseu :) Je to však velmi dobrý film, jinak se mi líbil.

plakát

Barevný závoj (2006) 

Už si asi nikdy neposlechnu Gnossienne No. 1, aniž bych nepomyslela na moment, ve kterém se Kitty a Walter poprvé setkávají. Hutná atmosféra, cizí prostředí a velice vyhraněné charaktery postav lahodí celému filmu a dělají ho tzv. worth-watching. Edward Norton je zcela ideální pro svou roli a trýznitele hraje tak dobře, že i mně samotné se z jeho slov svíralo srdce. Jediná věc, co mi nesedí, je doba projevu Kittinného jiného stavu - až po dvou měsících?? Není to film, ze kterého se úžasem svezete k zemi ... ale na židli byste mohli :-)

plakát

Bělásek (1995) 

Čekala jsem film o albínovi a ne o nějakém nečlověku se schopnostmi Boha a nezměřitelným IQ. Příšerně sentimentální příběh s hypersenzitivním soundtrackem a nepochopitelnými scénami. Je pěkné myslet si, že jednou humanita bude přesahovat technologii a že člověk "je" i po smrti, protože se energie neustále přeměňuje, ale ... vždyť film o outsiderovi za zevnějšek jde natočit i jinými způsoby ... Divím se komukoliv, kdo tomu skočil na špek.

plakát

Blade Runner (1982) 

Možná jsem od tohoto snímku čekala něco víc. Je však pozoruhodné, jak si v 80. letech představovali budoucnost. Sáhodlouhé skladební doprovody Vangelise mi občas vadily, ale možná si je člověk neužije na počítačové screen tolik, jako na stříbrném plátně. Každopádně zajímavý film, myšlenkou i zpracováním. U scén v domu jsem se i bála :-)