Eddie003

Tak tohle si užiju. Neměl jsem v úmyslu psát k tomuto filmu své postřehy, zhruba do chvíle, kdy na scénu vešli, lépe řečeno doplachtili tzv. mozkomoři (to je tak děsivé pojmenování, tohle "mozkomoři", že se z toho budu aspoň týden pravidelně pomočovat), no a já pochopil, že budu muset být buď na Amazonských drogách, nebo jsem to letos s tou marihuanou přehnal. K mé smůle jsem dokoukal i zbytek, abych ve finále nabyl dojmu, že chyba nebyla ve mě, nýbrž ve filmu, mohu - li tady o něčem podobném vůbec hovořit. A já myslím, že nemůžu. Takže, abych objasnil tři hvězdy, které jsem téhle reklamě na nejrychlejší koště světa milosrdně udělil: Zasloužily se o to scény s panem popravčím (sympaťák téměř jako já), geniálně komické zvraty v chroptící chýši, kde se postupně setkal téměř celý učitelský sbor a taky za atmosféru, která občas vykoukne z nějaké černé díry, kam se, střídána nechtěně legračními klišé po většinu filmu vytrácí. Ehm, zapoměl jsem pozanmenat, že Johna Cleese jsem se nedočkal (abych se vyhnul případným nadávkám, kterým se tak jako tak nevyhnu: byl buď vystřižen, nebo je to moje chyba, asi jsem ho přehlíd) a postavy z předchozích dílů se na mé obrazovce míhaly rychlostí takřka světelnou (Tedy skoro jako jako v Twin Peaks:Fire walk with me). Výslekem toho je smutek, který bez špetky svědomí oddělal ideu, že tuhle sérii někdy dokoukám.

Možná se mi to tak líbilo, protože neumím anglicky. Možná, že jsem do Lynche takový blázen, že ohodnocuji pěti hvězdičkami i docela špatný film. Ale to jsou jen spekulace. Dumbland je úžasný, skvělý, stupidní a hloupý. Prostě pět hvězd. Přeberte si to. (Pokud chcete.)

Bylo to neuvěřitelně uhrančivé... Hollywood, zářící tmou tisíci okny rozsvícených pokojů, až to vypadá, jako by se nebe s hvězdami zrcadlilo v jeho bulváru. A do toho hudba, nejkrásnější hudba, kterou jsem kdy slyšel, doprovází automobil po spící silnicí - Mulholland Drive. Jenže zlo, co se ukrývá pod povrchem, se právě v takovýto okamžik probouzí a dovoluje tajemným postavám vynořovat se za zdmi restaurace Winkies, kovbojům na osamělých rančích se smrtelným klidem recitovat zneklidňující filozofie, infantilním důchodcům měnit velikost a posluchačům v jednom zvláštním klubu zaslechnout hudbu, přestože v něm není kapela. Myslím, že v případě MULHOLLAND DR. můžeme mluvit o filmu, který přestal být rozpohybovanými obrázky, a stal se neuchopitelným pocitem.

Jediný důvod, proč jsem k tomuto skvostu ještě nic nenapsal, je fakt mé nynější tvůrčí impotence. Netkví v tom, že bych byl z tohoto snímku znechucen, nebo na rozpacích. Tohle je giniální v každém směru... Všimli jste si podlahy v Henryho domě? Je shodná s podlahou červeného pokoje ze seriálu Twin Peaks. Po prvním shlédnutí jsem si říkal, že tohle už si hned tak nepustím, ale zřejmě se ze mě stal šílenec a začínám toužit vidět to znovu. Když si tak čtu tenhle komentář, říkám si, že by mohl klidně fungovat i jako odstrašující příklad toho, co může Mazací hlava udělat s relativně normálně smýšlejícím člověkem. Nemyslíte?

Originální, surrealistické a daleko lepší než přeceňované řezání oka v Andaluském psovi. Mě se to zkrátka líbilo.

Geniální. Geniální. Něco takového jsem od Davida neviděl a pochybuji o tom, že ještě někdy uvidím. Začátek mi trochu připomínal Švankmajera, ale vážně jenom trochu, neboť Davidův styl je těžko zaměnitelný s kolegiem soudobých režisérů. Přestože mi Youtube zprosředkovala pouze šest minut z tohoto pochmurného, psychodelického skvostu, myslím, že pro plné ohodnocení pět hvězdiček zoufale nestačí. Na druhou stranu, kdybych porovnával Babičku s kterýmkoliv novým Davidovým filmem, musel bych konstatovat, že do mého milovaného režiséra zaťala dráp komerce, a to dráp pořádně velký.

Detektiv NYPD Ray Vecyo je nejlepší vyšetřovatel všech dob!!! A Jessica se může zahrabat i se svým psacím strojem. Některé zápletky jsou sice při nejmenším naivní, ale jsou plně vyváženy Kanadskou dvojicí “slušný jízdní policista a hluchý vlk Diefenbaker“. A mimochodem, na rozdíl od ostatních, mě se prdící konstábl Leslie Nielson zdál velmi směšný.

Ale nebylo to špatný. K mému překvapení, který na to šel jenom kvůli ústřednímu hereckému duu a hlavně Alanu Aldovi, kterému to dlužím za krásné chvíle, strávené před obrazovkou, když byl ještě Hawkeym Piercem. Jenom bych vytkl, že elektrický šok ve vaně je vážně jenom laciné zalepení huby těm, co by pátrali po vysvětlení Nickova "obdaření". Připadá mi to, jako kdyby impotetní scénáristé prostě nevěděli, jak to odůvodnit, a natočili první možnost, která je napadla.

Spíš je to čtyři a půl, ale vzhledem k tomu, že by mě pak strašil nějaký duch ( ještě k tomu Tureckého původu) unáhlil jsem se k pěti. Nemám rád Felliniho, nemám rád Italy, ale tohle se mi kupodivu líbilo.

Úvodem bych chtěl zmínit, že Julee Cruise má hlas jako anděl - přestože jsem anděla ještě nikdy neslyšel, a někdo může dokonce pochybovat o jejich existenci; každopádně bych toto přirovnání dále nerozebíral a patřičné kacíře odkázal na film City of Angels;). Hudba je dokonalá a děj, korigovaný taktovkou Davida Lynche ji bezchybně doplňuje. Nebo je tomu snad naopak? Hlavní je, že psychicky narušený divák se dobře baví. Já se bavil nadmíru dobře.