Recenze (395)
Shadow Walkers (2013)
Zajímavé, zábavné. Co se lidem zrodí v hlavě, když se bojí toho, čemu nerozumí? Samé kraviny a řešení je tak jednoduché! Pozorujte osobnosti u nadpřirozeného jevu. Stojí za shlédnutí.
Mrtví a neklidní (2013)
Romantická komedie ve stylu zombie. Místy je to vtipné, ovšem velmi snadno předvídatelné. Kostlivci jsou super! Velice zábavné, 65 %.
Miluji tě k sežrání (2001)
Tak tedy, zrovna hodně se tam toho neudálo. Popisek je dosti zavádějící. Děj se vleče, složité situace vyústí v primitivní rozuzlení. Zpočátku se zdá, že děj má dvě linie, ale jedna vede nikam a druhá k nevyhnutelnému, což divák tuší tak nějak od začátku, žádné překvapení nakonec. Hudba hodně divná a nevím, jestli je to v tomto případě dobře nebo špatně. Dle mého názoru ten film není špatný, akorát moc dlouhý. Nicméně 5* ve své úzké kategorii.
Smrtící stezka (2009)
Nevím, co na té stezce bylo smrtícího. Film vcelku o ničem, chlapi pobíhají v lese. Ty vraždy se nemusely protahovat stromama 123 minut.
Pokoj 1408 (2007)
Moc dobře jsem se bavila. Mohlo by to být ovšem propracovanější, např. trochu hlouběji probrat záhadná úmrtí.
Zemřít je snadné (2009)
Dolph Lundgren ukazuje, jak umí hrát na bicí a poprvé neumí bojovat z předchozí vojenské minulosti, ale z gangu. Těžce po něm jede hudební hvězdička a všichni víme, jak to dopadne. Mezi tím je klasické schéma - teroristi obsadí budovu a Dolph je všechny zachrání. Toto patří mezi průměrné až podprůměrné jeho filmy.
Grave Encounters (2011)
Další film o tom, jak v psychiatrické léčebně bezcílně straší duchové mrtvých pacientů, kterým se natahuje obličej a místo očí a úst mají černé díry (všichni). To bylo fakt přitažené za vlasy. Megaklišé v podobě skupiny neznabohů, kteří dělají falešný seriál o strašidelných domech, díky své idiocii prožívají děs tím, že neustále chodí po chodbách. Čekala jsem od toho mnohem víc.
Konec světa (1999)
Ale mě se to docela líbilo, až na tu větu:" Nedopustím, aby se Ti něco stalo!". Gabriel Byrne už hrál kněze (Stigmata) a je naprosto skvělý. Obsahuje to několik skvělých scén, kvůli kterým to stojí za to vidět.
Pokoj 205 (2007)
Jendím slovem chujo..na. Hlavní postava má nanejvíš dva výrazové prostředky, buď se tváří s trapným úsměvem nebo má úšklebek tybu "bože, nevím, co mám dělat". Duch zavražděné dívky zabíjí koho chce, o žádné zadostiučinění, pomstu nebo pomoc přejít na druhou stranu, nešlo, prostě si tam jenom tak řádí. Když zabije nesnesitelnou obyvatelku pokoje 205, ta se objeví taky v zrcadle, ačkoli k tomu není žádný důvod. Zlého ducha chtějí zastait tím, že složí rozbité zrcadlo - nechápu!
Krédo (2008)
Od začátku dokonce se tam nic neděje. Nejslibnější byl začátek, když se vážným hlasem vysvětluje, co znamená krédo. Tohle bych si představovala k opravdu strašidelnému filmu o démonech. Zase vraždy ze záhrobí, jako v každém podobném filmu, ale jinak jedno velké nic. Konec nebyl až tak hloupý, ale řekla jsem si - to je všechno?