Kaferano

V pasáži Paláce Koruna jsem dnes narazila na výstavu fotografií slovenské fotoreportérky Zuzany Mináčové. Byla oslovena jako fotografka hvězd na festivalech v Karlových Varech od roku 1994 - 2012 Bylo to pěkné zpestření mojí páteční galerijní procházky. Zaujala mne i osobnost paní Mináčové, vlastně jsem ji neznala a zjistila jsem, že s ní byla natočena 13. komnata. Tak se podívám...

Začínám číst Svědectví inspektora Toufara od Miloně Čepelky. Prý nemáme číst v posteli, se píše v předmluvě. Jinak to ale neumim. Zatím znám jen Deníky haiku. Do postele ideální.............Miloň pro haiku zrozen :-) mile a výstižně.

Malostranská Kampa na jednom dvoře ukrývá subtilní muzeum. Nedávno jsem tento krásný dvůr viděla úplně pustý, tak mne tento počin dvojnásob potěšil. Muzeum není příliš velké a je celé laděné do černé barvy s černobílými pruhovanými doplňky, které evokují kouzlo z filmu Vynález zkázy. Osobně jsem čekala víc rekvizit z filmů, ale jinak mi koncepce vyhovovala. V malých místnostech a členitých chodbičkách je umístěno spousta obrazovek, na kterých jsou krátké sestřihy z filmů. Sestřihy jsou věnovány hlavně trikům a efektům, což je opravdu zajímavé. K vidění jsou dva storyboardy ( za sklem) , ty bych chtěla prolistovat a spousta zajímavých informací o natáčení ve mně vyvolala chuť se znovu na některé filmy podívat. Toto muzeum si prý nezadá s muzeem Tima Burtona v New Yorku. No nevim, neviděla jsem, ale zde bylo vidět, že muzeum bylo vytvořeno s láskou a pečlivostí.

V Praze poblíž Karlova mostu je nově otevřeno Muzeum Karla Zemana. Vstupné ehm 200 ehm korun, ale vypadá to, že se investice vyplatí. Nabízí se interaktivní program a smí se fotografovat. Pokusím se o jeho návštěvu ještě tento týden a doufám, že mé reference budou plné superlativů.

Takto špičkově připravenou výstavu jsem si už dlouho přála. Nejen, že splnila má očekávání, dokonce je daleko předčila. Je věnovaná především filmové tvorbě, ale je tam i spousta grafik, koláží a objektů. Filmová tvorba je stěžejní a proto je instalace vybavená nejméně šesti obrazovkami i plátnem, na kterých probíhají krátké filmy, dokumenty, rozhovory, ukázky z celovečerních filmů a celé filmy. Ovšem artefakty, které známe z filmů a najednou je vidíme ve skutečnosti a ve skutečné velikosti, jsou naprosto fantastické. Celou instalaci navíc umocňuje prostředí Domu U Kamenného zvonu, které je členité a vede návštěvníka stále dál k novým překvapením. Každá místnost vám otevře jinou tématiku nápaditě a velmi vkusně. Je možné vidět storyboardy k filmům, koláže jako doprovodné filmové artefakty, další místnost nabízí arcimboldovskou sběratelskou vášeň. Jsou zde i originální plátna Evy Švankmajerové, která sloužila jako předlohy k plakátům celovečerních filmů. Byla jsem nadšená ze všech pařezů, které posloužily k Otesánkovi a z nápaditých kartáčů pro film Spiklenci slasti. Nejvíc mi vyrazila dech místnost určená Faustovi. Vůbec jsem netušila, že loutky jsou tak veliké, dokonce v nadživotní velikosti. Nádhera.

Ronald Bergan sestavil pestrou knihu, kde film je ukázán z různých pohledů. Od historie filmu, žánrového rozdělení, národní kinematografie, seznamu režisérů se stručným profilem až po seznam 100 nej fimů a tabulku s různými oceněními. Nechybí ani pár stran o československém filmu. Je to hodně letem světem s popularizační koncepcí, ale mně to zrovna přišlo k chuti a moc ráda si v knize listuju. Líbí se mi její grafické zpracování a snaha o celkový pohled.

Kostýmní výtvarník, malíř fotorealistických pláten, automobilový závodník a navíc osmdesátník Theodor Pištěk má retrospektivní výstavu ve Veletržním paláci. Vystaveny jsou práce z celé výtvarné škály, od různých objektů, abstraktních obrazů, fotorealistických pláten inspirovaných automobily až po prostorové instalace a samotný závodní vůz. Osobně jsem se těšila na kostýmy z filmů, ale ty byly ve skleněném boxu naházené na jednu velkou hromadu bez ladu a skladu. Asi se to nikomu nechtělo popisovat a dávat na věšáky. Škoda, docela jsem si chtěla zavzpomínat...

Mám ráda seznamy, takže jsem vlastníkem i této knížky. Michal Černík utvořil výčet našich režisérů i jejich filmů s krátkými ( možná až moc ) texty. Ty se skládají z vlastního stručného popisu a z povídání herců, kteří daného režiséra víceméně znali. Michal Černík doplnil knihu vlastními karikaturami režisérů a přestože knížka není nijak závratná, tak tahle maličkost ukazuje, že byla vytvářena s láskou.

U Kamenného zvonu se chystá výstava Jana Švankmajera s podtitulem Mezi filmem a volnou tvorbou. Moc se těším...

Už dlouho jsem neviděla výstavu, která by tak málo řekla. V Městské knihovně probíhá výstava mezinárodního grafitti Městem posedlí. Je celkem jedno, zda považujem grafitti za umění nebo ne, ale pokud se dostane do výstavních síní, očekávala bych u tak pestrého vizuálního fenoménu větší rozpětí. V promítací síni jsem poznala všechny lokace z okolí mého bydliště a ostatní práce neměly označení. Nevím, ale tohle celému street art asi službu neudělalo a ani zvídavý návštěvník nebude vědět, co s tím.

Měla jsem štěstí a viděla před touto výstavou dvě významnější. Na jedné byly vystaveny hlavičky z kelpů a druhá v Olomouci představila většinu starších prací Františka Skály. Momentálně je ve Špálově galerii k vidění soubor fotografií nafocených přes vláknitou poloprůsvitnou fólii a několik objektů z této fólie. Výstava je poměrně strohá a osloví spíš nadšence pro Skálovu tvorbu, protože bez tohoto kontextu může působit divně. Pro mne další ukázka originální vizuální imaginace...

Mám nějaké české filmy na dvd a u některých je v bonusech rozhovor s Pavlem Tausigem. Jeho vyprávění vždycky doplnilo film o zajímavé informace a znalosti souvislostí mě také zaujaly. Knížku Český biják bych podle obalu nechala v regálu, ale když jsem zjistila, že ji psal P. Tausig, tak jsem na ni byla zvědavá. Je to docela zajímavý pohled do zákulisí vybraných českých a čs filmů a nenáročné čtení pro zpestření vlastních vzpomínek na tyto filmy.

Tahle kniha také patří k mým oblíbeným. Je přeložená z německého originálu a není to žádný návod, co musíte udělat před smrtí. Jedná se o velkoformátovou knihu, velkoryse provedenou. Obrazová i textová stránka je vyrovnaná a vytříbená, stejně jako výběr filmů. U každého filmu je také obrázek lokality nějaké scény z natáčení a malá mapička. 100 slavných filmů je kniha, která má schopnost vybudit chuť se na všechny ty filmy podívat bez ohledu na váš vkus. Akorát už asi není k dostání...

Další knížka od Ronalda Bergana přibyla dneska do mé sbírky. Dlouho jsem kolem ní chodila a vždycky vrátila do regálu. Ale vadil mi spíš ten název a slovíčkaření s ismy. Do tramvaje tu knížku beru a určitě si v ní něco najdu. A má pěknou barevnou grafiku a hezky voní...

Právě jsem se vrátila z Galerie Rudolfinium, kde tento týden začala výstava dvanácti současných britských umělců s názvem Beyond Reality. Jedná se o představitele hyperrealismu, ovšem každý z umělců k němu přistupuje jinak. Mě osobně tenhle umělecký směr přitahuje a dá se mluvit i o fascinaci, protože vliv na iluzornost vjemu je opravdu silný. Rozměr některých pláten má schopnost vás přenést do jiné dimenze, ale zároveň nutí podívat se úplně zblízka na detaily jak námětové, tak technické. Navíc bude probíhat přednáška a projekce Hyperrealita ve filmu. To si nenechám ujít...

Že takovou kvalitní a čtivou knihu najdu v Levných knihách za 99 jsem nečekala. Je to pro mne důležitý pramen o filmech Nové vlny, filmech, které byly leta v trezoru. Jsou to většinou ty nejlepší filmy a tato kniha je představuje roztříděné do žánrů a v souvislostech kulturně-politických. Také jsem měla požitek z formulací a jazykové vytříbenosti, taže ji hodnotím i po této stránce vysoko. Některé dobré filmy jsem viděla až na základě této četby.

Můžete klíďo píďo umřít i bez nich. Ovšem je tam asi 200 filmů, z kterých můžete onemocnět. Přesto jsem tuhle knihu přivítala, celou přečetla a označím si pokaždé do ní křížek, když zhlédnu další film z jejího výčtu. U starších filmů je ten výběr docela zajímavý a jinak je to kniha pěkně obrázková a relaxační.

Dnes napíšu seznam knih o filmu, které jsem dosud posbírala. Až rozluštím záhadu grafické úpravy, vše seřadím pod sebe. Přečtené mám ohodnocené hvězdičkami, ostatní mám rozečtené. 1) 99 filmů moderní kinematografie / Václav Holanec ***** ..... 2) Lexikon světového filmu / Michael Töteberg a kolektiv *****..... 3) 100 slavných filmů světové kinematografie *****..... 4) 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete / S. J. Schneider a kolektiv ***..... 5) Umlčený film / Jan Žalman *****..... 6) Film- velký ilustrovaný průvodce / Ronald Bergan **** ..... 7) 35 českých filmových režisérů / Michal Černík *** ..... 8) Český biják / Pavel Tausig **** ..... 9) Temné stránky duše LYNCH / Robert Fischer *****..... 10) Jak číst film / James Monaco..... 11) Zakázané filmy / Dawn B. Sova..... 12) Slavní filmoví režiséři / Nicolaus Schröder..... 13) Československá Nová vlna / Peter Hames..... 14) Vše o Woody Allenovi / Séptimo Arte..... 15) a Oscara dostává.../ Stanislav Šulc..... 16) Dějiny filmu / Kristin Thompsová a David Bordwel..... 17) Slavná světová filmová klasika / Ondřej Slanina..... 18) Horror Cinema.... 19) Dějiny filmové hudby / Mervyn Cooke..... 20) ismy Jak chápat film / Ronald Brgan

Michael Töteberg jako hlavní z kolektivu autorů vytvořil kvalitní a erudovaný výběr filmů světové kinematografie. Je to kniha silná a výživná, abecedně řazená. Obrázků jen pomálu, takže klidně nemusely být vůbec. Četla jsem ji systematicky od začátku, od konce a napřeskáčku :-) ... Už sedm let je mým průvodcem a díky ní jsem objevila některé nezávislé režiséry a jejich skvosty. České vydání je doplněné našimi stěžejními filmy, ale trochu to tam nepasuje. Nicméně je to druhá moje nejoblíbenější kniha o filmu hned po Václavu Holancovi.

Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější....Dneska jsem se konečně podívala na animovanou farmu. Knihu jsem četla ještě v dobách napjatých a pak znova po letech. Je to dílo nadčasové a čtivé. Viděla jsem obě verze a myslím, že jsou výstižné, každá jiným způsobem. Mne o něco více oslovila ta s živými zvířaty, protože nemám moc v oblibě tenhle výtvarný styl animace, ovšem kvalitu filmu z roku 54 tím zpochybnit nechci. Obě verze jsou si rovné, jen jedna o něco rovnější :-)