Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Krimi
  • Drama
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (755)

plakát

Poklad byzantského kupce (1966) 

Pro mě nejlepší ze všech českých černobílých detektivek. Lehčí tón, vydařené komediální prvky, úžasní herci. Pan Vala se mi v hlavní roli detektiva Exnera líbí asi nejvíc. Na okraj bych věnoval poznámku hereckému výkonu p. Šmerala: všiml jsem, že byl obsazován do řady stejných rolí v této době, a to jako profesor. Jeho výkon mě ale nikdy nepřesvědčil, což potvrdil bohužel i v tomto filmu. Perličkou je pro mě 30-vteřinová role p. Tomšovského jako nezvedeného syna-floutka; úplně stejná role jakou hrál všude jinde, včetně především v Dnes naposled.

plakát

Galaxy Quest (1999) 

Toto je jediná hollywoodská komedie, kterou jsem si koupil na DVD ještě v dobách, kdy byla DVD drahá, a navíc si ji doma pravidelně pouštíme. Na této parodii oceňuji - vedle naprosto suverénního provedení ve všech směrech - že má silnou jak složku zesměšňující parodované dílo (Star Trek), tak ale složku parodovanému dílu upřímně a podařeně holdující.

plakát

Ed Wood (1994) 

Myslím, že jsem měl štěstí, že jsem napřed viděl tento film o Edu Woodovi a až potom tvorbu Eda Wooda přímo. Pan Burton mě uvedl do tématu velice pěkně. Pro mě osobně vyvstává nad tímto filmem jedna osobní otázka: p. Wood věděl, co chce, vše tomu obětovat, věřil ve své síly, nenechal se odradit neúspěchem, a .... na rozdíl od všech pouček do života ... nakonec stejně strašně neuspěl a radši toho měl nechat.

plakát

Kouř (1990) 

Trvalka. Pouštěli jsme si tento film často na posezeních s přáteli. Letos jsem ho s určitým časovým odstupem viděl znovu, na velkém plátně v kině. I když necháme stranou známý sklepácký styl a humor, jakoby léty síla tohoto filmu rostla. Vizuální a hudební stránka mě uchvacují. Nemohl jsem se nabažit dlouhých záběrů továrních chodeb, dvorů, kanceláří a ubytoven a krásné filmové hudby k tomu.

plakát

Dnes naposled (1958) 

Výjimečně podařený film. Je to veledílo tragického postupného prohrávání války s vlastním impulsivním chováním. Pouštěli jsme si ho s přáteli pravidelně, dokonce jsme si dvakrát zařídíli i soukromou projekci v kině. Časem jsem zjistil, že nejsme sami, kdo tento film uctívají. Je něco na tom filmu, co je strašně realistické: snad ta celková bezútěšnost, kde jde všechno od devíti k pěti a kde jako jediné světlo v temnotách vystupují ženské postavy, coby praví andělé. Impulsivní chování zde představuje alkoholismus, ale jiné podoby nerozvážných impulsů oslabují nás všechny; tím je "Dnes naposled" naléhavé. Herecké výkony jsou vynikající. Zmiňme p. Menšíka, v mladých letech vždy záporák (i zde), p. Brodského (velice mladý, přesto už hrál starého obchodníka), p. Sováka (rezignovaný záporák). Slovem "hláška" jsme všichni přesyceni. Přesto sem asi patří poznámka, že výroky z filmu používáme s přáteli obdobně jako zlidovělé sentence z Cimrmana, protože zachycují důležité životní průšvihy. Letos (2013) jsem měl to štěstí, že jsem shlédl i divadelní adaptaci tohoto filmu v Divadle Na zábradlí (s p. Čtvrtníčkem v roli p. Zemánka).