Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (207)

plakát

Sucho (2024) 

Veliké zklamání a nenaplněná očekávání. Film, který má ambice oslovit evropské festivalové poroty, ale ne českého platícího diváka. Film, který brilantně shrnuje upoutávka a který v plné stopáži nic nosného navíc nenabízí. Je to doslova film deptající diváka svou vyprázdněností. Neúměrně rozvleklý, mělký a vlastně bezprizorní. Postavy jsou napsány suše, bez emocí, s deklamujícími dialogy; možná to byl i záměr, ale ztrácí se tím poslední zbytky autenticity. I tak jsou za mne herecké výkony nejlepším aspektem filmu a zachraňují celkové skóre, a to spolu se zvukem. Ale pořád je to hodně málo. 29 %

plakát

Barbie (2023) 

Koktejl, který obsahuje komedii, drama, kýč, muzikál i sociálně-politický podtext. Barbie nachází paralelu s mladou generací, když neví, čeho má dosáhnout a jaký má být její konec. Film plynule prochází pasážemi, kde se střídají výše zmíněné žánry. Divák je doveden k poznání, že ani jeden ze světů (pohádkový ani reálný) není ideální, ale možná je lze učinit lepšími. Herci v čele s Margot Robbie, Ryanem Goslingem, Kate McKinnon a Willem Ferrellem si své role očividně užívají. Atmosféru skvěle navozuje vynikající výprava a výborný vizuál s českou stopou. 81 %

plakát

Jedeme na teambuilding (2023) 

Z námětu, který mohl mít i nějaký větší potenciál, se vyklubala jen další sprostá komedie pro lůzu. Poměrně překvapivě je hodně laciná výprava, která se ani tak neobešla bez skryté reklamy. 25 %

plakát

Renfield (2023) 

A pak že se nedá zkombinovat něco tak diametrálně odlišného jako horor a komedie. Přiměřená stopáž, vypointované hlášky, akční scény s potoky krve a Nicolas Cage jako zubatý Drákula. Úlet, ale funguje to. 70 %

plakát

Dobrá sestra (2022) 

Bez vynikajících hereckých výkonů hlavní dvojice (Jessica Chastain a Eddie Redmayne) by film spadl do podprůměru. Americký inzulinový vrah je scénaristicky špatně a nezajímavě uchopen. Atmosféra roku 2003 je navozována nekvalitním a zrnitým obrazem. Hudební doprovod je místy náladově zcela nevhodný, a tak musí být všem od první scény jasné, co se bude dít; jenom se čeká na to, jak budou popravy pacientů probíhat. 61 %

plakát

Jan Žižka (2022) 

Musím říct, že jsem rád, že se u nás takový film natočil. Určitě stojí za to na něj vyrazit do kina. Je to po všech stránkách poctivá filmařina, která po technické stránce nemá vyloženě slabé místo. Zkrátka středověký akční film v americkém stylu. Z filmu je hodně cítit, že režisér je zároveň producent. Například některé volby obsazení asi pomůžou tržbám, ale nemyslím si, že by to filmu vždycky prospělo. Michael Caine, Matthew Goode a Ben Foster podávají velmi dobré výkony. Z českých herců stojí za zmínku Jan Budař. Příběh, vystavený na pozadí skutečných historických událostí na základě scenáristovy fantazie, ale vlastně moc dobře nefunguje a nemá moc hloubky: táhne ho hlavně akce. Reference k husitství, pro nějž se ve filmu připravuje podhoubí, jsou zaměřeny spíš na domácí publikum. Střih a obraz jsou naopak nejlepším aspektem filmu. Je nicméně škoda, že se pozdní středověk ukazuje ve stereotypní šedohnědi a ještě s modrým filtrem. 57 % (verze v původním znění 15+)

plakát

Na západní frontě klid (2022) 

Prvoplánová kýčovitost bez dostatečné hloubky, kterou zachraňuje promyšlený střih a bravurní hra s vizuálem. 62 %.

plakát

Hra na oliheň (2021) (seriál) 

Teprve s odstupem jsem se pustil do sledování této jihokorejské seriálové senzace. Na úvod musím říct, že pokud by byla seriálová řada ještě delší, nejspíš bych ji ani nedokoukal. Jedná se zkrátka o korejskou variaci na téma battle royale, nejde o nic převratného. Scénář hodnotím jako schematický, v mnoha ohledech předvídatelný a nepřekvapivý. Sází na šokování diváka násilím, krví a nesmyslným zabíjením. Větší hloubka však chybí, forma zastiňuje obsah. Idea manipulace lidským plemenem v podobě nelidských jatek doplněných iluminátskou odbočkou nezvládá vybudovat žádnou stěžejní myšlenku a v tomto smyslu je i rozuzlení prázdné, nijaké. Nijak zvlášť nedoporučuji, ale jsem naznačil, je to jenom 9 epizod.

plakát

Mnichov: Na prahu války (2021) 

Jak vlastně hodnotit film, který lze beze všech výhrad označit za revizionistickou propagandu? Je vlastně vůbec adekvátní a v mezích dobrého vkusu hodnověrně míchat realitu s fikcí, obzvlášť v souvislosti s moderní historií, která ještě hluboce rezonuje v přítomnosti? Největší problém tkví už ve zvolené předloze, jejímž cílem bylo rozostřit obecně přijímaný a bohatě podložený historický výklad. Na hodnověrně vystavěném historickém pozadí běží hlavní dějová linie (což by ještě nebyl problém), o níž není ani náznakem zmíněno, že je čirou fikcí –⁠ která nemá žádnou oporu v historických pramenech. Tato linka však zásadně posouvá vyznění historické události: tento úmysl ostatně potvrzuje i filmový epilog. Britsko-německá koprodukce se snaží přepisovat dějiny tak, aby vylepšila dojem z kaňky v historii obou zemí. Německá strana zdůrazňuje, že hodně Němců bylo proti Hitlerovi v opozici. Britská, že to vlastně bylo součástí jejich geniální diplomacie promyšlené na mnoho tahů dopředu (tato idea ale vlastně i v samotném filmu na "druhý pohled" notně pokulhává). Jediným historickým dojmem, který byl zachován z reality, je jednání o hranicích Československa, aniž by ve filmu byla jediná československá postava. A teď k původní otázce: ten film je obzvlášť vadný v tom, že dezinformace je podaná velice sofistikovaně a že film samotný je natočen výborně. Na to, že stojí vlastně jen na dialozích a hereckých výkonech, je velice poutavý a dramatický. Jeremy Irons dodává Nevillu Chamberlainovi takové charisma, které samotná historická postava neměla. George MacKay i Jannis Niewöhner jsou přesvědčiví a uvěřitelní. Ani po technické stránce film nezaostává. A tak mi vychází jeho ryzí filmové skóre na 68 %, byť s dlouhou "poznámkou pod čarou" uvedenou výše.

plakát

Tulilind (2021) 

Solidně vyprodukovaný a postprodukčně nadabovaný film do angličtiny ukazuje, že i v malých zemích se dají natočit vcelku ambiciózní projekty. Někde jsem se dočetl, že film vznikal snad sedm let. Věrohodné a soustředěné herecké výkony, vedené režií, která očividně ví, čeho chce ve snímku dosáhnout, jsou jednoznačně příjemným překvapením. Obrazové efekty neoslní, ovšem na druhou stranu je v práci s obrazem cítit záměr a smysl, hlavně v kompozici scén (nemalou roli ve snímku hraje fotografie a projevuje se to i ve vizuálním pojetí), ale také v barevných filtrech. Nadstandardně působí i zvolený hudební doprovod a zvukový mix. 75 %