Idoviren

Nevěděla jsem, že Ledové království je pohádkou na motivy Sněhové královny, ale pořád jsem ji tam tak nějak viděla. Zmrazené srdce, pravá láska versus žádné city a led a sníh. A i kdybych nevěděla, že Ledové království koketuje s mou oblíbenou pohádkou, měla bych z tohohle animáku radost. Je zimní, má všechny dějové zvraty typické pro disneyovky, má ukecanou komickou figurku, je dětsky optimistický a s dobrým koncem. A navíc mi přijde, že Elsa a Anna jsou jako Rouge z X-menů rozdělená na dvě postavy, podívejte se a uvidíte.

Je to tak trochu hrozná blbost, ale hrozně vtipná blbost. Vážně. Movie 43 se skládá z několika absurdních, vtipných, překvapivých, hvězdně obsazených a ujetých kraťasů, o kterých vlastně nemůžu ani nic říct, protože vás nechci ochudit o ten překvapený výraz, který budete mít při pohledu na dárek, který má Johnny Knoxville Seannovi Williamovi Scottovi. A vy ho mít budete. A ten smích co pak přije. A on přijde....

Desetkrát lepší než všemi opěvovaná Alenka od Burtona a tisíckrát lepší než Imaginárium Dr. Parnasse. Výborná hudba (úvodní titulky jsou perfektní). Pěkná obrazová stránka a pokud zavřete oči u té divné scény kde se sejdou všechny národy země Oz ve slamácích, tak si to i užijete. Jen mi vadila ultradobrá Glinda a ultrakřehká porcelánová panenka. Naopak skvělou postavou je mluvící opičák, který mi připomínal mého kocoura. A Rachel Weisz to jako zlé čarodějnici děsně sekne.

Kupodivu, docela dobré. Víc se mi líbila ta část o útrapách mladého a ztraceného zombíka, než ta, kdy společně bojovali za svou lásku a oživovali ostatní zombíky. Že tuhle metodu ještě nevyzkoušeli ve Walking death? To je pořád nožem do hlavy, mečem do oka, zastřel ho, zapal ho.... Každopádně mě tenhle film nutí k takové palčivé otázce. Proč je to vždycky hezká holka, co se zamiluje do zrůdy? Vlkodlak, upír, upír, upír, upír, bůh a teď i zombie? Copak se nemůže urostlý a roztomilý voják zamilovat do holky, která chrčí, má hnusný zuby, slintá si na triko plné zaschlých krvavých fleků a má po celém obličeji něčí mozek? Zamyslete se nad sebou pánové...

Pět hvězdiček za první řadu, která je bezchybná. Banda vězeňkyň, která má každá jiný komplex, jiný trest, jiný zločin a patří do jiného gangu. Skvělý styl vyprávění, líbí se mi ten nadhled, vtip a celková podoba. Oragne Is the New Black se tímto stává dalším z mých oblíbených seriálů. Možná se kvůli němu nechám zavřít, nebo si najdu holku a nebo se prostě začnu oblíkat jako pomeranč a šroubovák už nikdy nebudu vidět jako šroubovák.

Nepatřím mezi fanynky Johnnyho Deppa. Jsem holka, ale tuhle slabost mi nejspíš zapomněli při narození implantovat, stejně jako zapomněli na proděravění uší. Takže když má nudný film zachránit herec, kterého moc ráda nemám, asi to nemá moc šancí na úspěch, že? Lone Ranger má své světlé/vtipné chvíle, ale jinak je to jen příliš dlouhá óda na opilecké blábolení jednoho zkrachovalého piráta. Lepší film z divokého západu je třetí díl Back to the future, nebo Wild Wild West.

Zach Galifianakis tak jak ho milujeme. Hlavně když ostatní vytáčí k nepříčetnosti. Víc prostoru pro Kena Jeonga, jako všemi mastmi mazaného padoucha Leslieho Chowa, kterého nakonec ani nejde nenávidět. Jemu prostě musíte fandit. A mezi tím obyčejně nebezpečné příhody hochů od Vlčí smečky. A k tomu jedna nečekaná tělesná modifikace.

Nepopadala jsem se zrovna za břicho, ani jsem se neudusila smíchy, ale přesto jsem se dost slušně bavila. Trochu mi to připomínalo Burning Palms, ale bylo to o dvě třídy lepší. Skvělé obsazení a nějaké ty originální nápady navíc. Je to zvláštní, ujeté, vtipné, svižné, ale nesmíte u toho moc přemýšlet. Spíš vůbec...

Můžete tvrdit, že Gondry je génius, ale on zfilmovat dokonalou knihu Borise Viana. Ale musím uznat, udělal to opravdu skvěle. Když jsem Pěnu dní četla, myslela jsem si, že se na plátno přenést nedá. A ejhle, najednou sedím v kině a pod nos jsou mi serivírovány speciality od Gouffého, obláčky voní po skořici a Ellingtonova hudba zaobluje pokoje. Líbí se mi, jak se ten báječný svět proměňuje. Jak se boří společně s tím, jak chřadne nebohá Chloé. Jak ubývá barev a světla a vše končí černobílým smutkem. Navíc se mi líbí sama Chloé. Pěna dní je báječný film, může mít dvě hodiny a může ji nechápat a odsuzovat, ale já ji chci stejně vidět znovu.

Čekala jsem, že to bude mnohem, mnohem horší, což nejspíš tenhle film zachránilo. Willovi tahle role generála moc nesedla, všichni ho známe a milujeme jako toho chlápka, co nikdy nic nebere vážně, nerespektuje autority, dělá si ze všeho srandu a dohonil ceflapoida. A jeho syn umí takovou zvláštní věc s obočím, umí z něj udělat vlnovku a vyjádřit s ní tu bouři emocí, co prožívá. Celkem je After Earth takovou docela nudnou výpravou za dobrodružstvím. Možná za to všechno může Shyamalan, protože poslední dobou točí prostě divné filmy.