Ombak▼Penari

Neslané a nemastné jak babicova dobrota, ale v zásadě docela dobře koukatelné. Angelina sice uplácala vcelku pohledný a velkolepý snímek, ale poněkud už nevychytala fakt, že to celé je především o citech a charakteru. Takže jsem tam pořádně nevyděl ani tu titulní vůli a nezlomnost Zamperiniho, ani hloubku surovosti a komplexů japonského velitele Watanabeho, ani osudovost celého příběhu či důvody a pohnutky k poválečnému odpouštění tehdejším věznitelům ze strany Zamperiniho. Finální patetická scéna následkem toho působí značně nepatřičně a násilně. Nakonec si vzpomenu jen na potápějící se letadlo, člun, žraloky a svištící rákosku. A to je přeci jen trochu povrchní zážitek na tak hluboký a skutečný příběh...

Až mě překvapuje, jak je tahle série s každým dílem lepší a lepší, to není zrovna obvyklý vývoj. Recyklace a nabalování namísto originality sice není pro Pixar nejlepší vizitka, ale pravdou je, že to často dělají dobře. Co by za to jiné série daly...

Z filmu podle předlohy mého oblíbeného spisovatele Rogera Zelaznyho mi v paměti zůstal jen fajnový transportér a debilní scéna se žravými šváby. Jinak už vím prd co tam bylo dál, jen si pamatuji, že mi to proti knize přišlo dokonale stupidní a nepovedené. I zapomenutelnost ale vypovídá o kvalitách...

Zatím nejlepší kuchařský film, jaký jsem viděl. Možná bych jen částečně zaměnil úvodní kuchyňskou část filmu za víc prostoru pro kuchařské road movie, což byla asi nejzábavnější část a tak trochu na to člověk celý film čeká. Ale je to spíše detail a možná dokonce i kravina, film totiž funguje krásně jako celek a ačkoliv Jon Favreau není mým oblíbencem, tak jako šefkuchař, co pověsí nevděčnou práci na chvíli na hřebík a vrhne se do cestování s pojízdným občerstvením a přitom si uvědomí, co všechno dělal blbě nebo zbytečně, je dokonale zajímavý a uvěřitelný. A hlavně! Ze všech jídel, která tam vařil, jsem i přes obrazovku slintal a měl neodolatelnou potřebu všechno kolem sebe sežrat, což je u mě alfa a omega zážitku z kuchařského filmu a takový Dokonalý šéf nebo Láska na kari na tohle u mě dojeli.

Tohle je prostě ta nejlepší definice dobré české komedie. Kde jsou ty časy, kdy se u nás točily takhle vtipná dílka...

Po prvním díle nadprůměrně zpracované televizní drama, na kterém není nic co by mě jakkoliv vytáčelo. Uvidíme dnes po druhém díle. Zatím mě to na dnešní pokračování velmi silně navnadilo. Po druhém díle: nadšení přetrvalo, je to prostě výborně zpracované a zahrané od začátku až do konce, nemám co zásadního tomu vyčítat, takže nemám potřebu se pouštět do žádného hnidopišení. Vyzdvihl bych sympatický výkon Jaroslava Plesla a velmi věrně ztvárněného Masaryka Karlem Rodenem. A že je to takové hezky klasické a evropské a není to žádné Pár správných chlapů a podobně mě absolutně nevadí.

Těžko popsat, naprosto strhující s neskutečně vygradovaným závěrem. Netřeba pitvat, nečekaný zážitek.

Mě všechny ty boxerské filmy splývají, už od Rockyho mi to přijde na jedno brdo. Ale i tak mě nakonec Fighter dokázal upoutat a byl jsem hodně zvědavý na finále. Christian Bale je asi nafukovací a vyfukovací, to snad ani jinak není možné a budiž až do smrti dáván za příklad všem dietářům. Jeho rychlé proměny jsou stejně fascinující jako u Jakea Gyllenhalla. Krom toho je i skvělý herec. Ale dívat se na Fightera už rozhodně znovu nepotřebuji.

Hodnotit jakéhokoliv Shakespeara na obrazovce je pro mě vždycky složité, protože je to vždycky těžko stravitelný film a nejde si ho pustit jen tak někdy večer. Každopádně až budu mít zase někdy chuť na Shakespeara, tak rozhodně zvolím Macbetha, protože je to prostě perfektně udělané se skvělou atmosférou, kamerou a skvělými herci v hlavních rolích. Fassbender je dokonalý Macbeth a je radost na něj pohledět.

Takže, jak už jsem slyšel dopředu a potvrdilo se mi to, tak film má někde vysloveně odfláknuté triky, zejména pokud jde o pozadí a greenscreen z toho fakt někdy smrdí už z dálky a zbytečně nevyužitý je Cillian Murphy a je to celé takové předvídatelné a jsme svědky klasických konfliktů na palubě lodi tolikrát již viděných ve filmech jako........ a víte co, mě je to úplně u prdele, protože se mi to líbilo a fakt hodně mě to bavilo. Ron Howard natočil plnokrevné námořní dobrodružství, kterých se moc nevidí ani dřív ani dnes a z dějin tohoto žánru si moc nevybavuju, kdy to dopadlo nějak diametrálně lépe, abych tady nad tímhle kafral. Jestli jste ze stejného těsta jako já, máte v sobě stále ty klukovské sny o dobrodružství v modrých dálavách a těšíte se na škuner, houpající se na vlnách, upocené námořníky a charismatické velitele jako hlavní postavy příběhu, tak je naprosto putna, jestli tam někde zasmrdí nějaký podělaný greenscreen nebo jestli film nepřišel s kdoví jakou originalitou či co. Na pět hvězd nejdu jen proto, abych objektivně uznal, že to nějaké mouchy má a není to revoluce k kinematografii, ale v zásadě jako by tam ta plná palba byla.