Ombak▼Penari

Tak mě se to v zásadě líbilo. Možná nejméně sympatická byla snaha tvůrců představit ústřední postavy jako ty obyčejné hrdiny, co k tomu šéfování celé situaci přišli jako slepý k houslím - ať už kapitán záchranného plavidla nebo organizátor dění na rozlomeném tankeru. A vlastně i celkem neschopný velitel pobřežní stráže Eric Bana a zbytečný Ben Foser. Ve výsledku vlastně herci nemají moc co hrát a působí zakřiknutě a nevyužitě. Scény na moři jsou ale skvělé, dobová atmosféra je pěkně zvládnutá a celkově jsem se jednoduše dobře bavil. Navíc jsem na tento snímek (podruhé v životě) zabrousil ve formátu 4DX a tentokrát musím říct, že to stálo za to a pro katastrofický snímek má tento formát smysl. Shrnuto - film má své rezervy a nekoná se žádný zázrak, ale ničím neurazí a ve výsledku pobaví dobře. Znovukoukatelnost vysoká.

Tak stále je to amatérská záležitost, ale opravdu kvalitní. Vlastně je to amatérské hlavně tím, že herci nejsou moc herci, respektive mají stále značně viditelné rezervy. Ale jinak tomu vlastně není tak moc co vyčítat. Kostýmy a kulisy, kamera, režie i scénář, všechno hezky šlape a navrch je to občas fakt povedená sranda. Celkově sympatický a poctivý projekt. Palec nahoru.

Guillermo je skvělý výtvarník a jeho filmy mají vždy skvělou ponurou až hororovou atmosféru. Skvěle mu to funguje tam, kde to může podpořit akcí a useknutými hlavami či vyloženě personifikovaným zlem. Tady se pustil na půdu klasického duchařského hororu. A ouha - ono to nefunguje! Najednou nedokáže bez ohavných stvůr a drsňáků s krochnami či chladnými čepelemi v rukou skutečně postrašit. Jeho nový snímek je bohužel jen skutečně slabý odvar například takové Ženy v černém. Tak, kde se mi u Ženy v černém ježily chlupy i na zadku, ve mě Purpurový vrch vzbuzoval spíše zvědavost a opravdový strach se nedostavil vlastně ani jednou. To je bohužel u hororu značně špatně a film bohužel nenabízí žádnou akci či dobrodružství, kterým by absenci opravdového děsu nějak zakryl. Nicméně všechno ostatní je parádní - od starého strašidelného domu plného strašidelných propriet až po parádní obsazení, které jednoznačně vede skvělý aristokratický elegán Tom Hiddleston, následovaný neméně zajímavou a temnou Jessicou Chastain a pak teprve přeci jen poněkud fádní vykulenou hlavní hrdinkou Miou Wasikowskou. Kdyby to nebyl horor, tak by to byl perfektní film, na který se vlastně krásně dívá. Takhle bohužel uprostřed té filmařské dokonalosti čekáte na něco, co se nedostaví.

Fajn, takže budu férový. Film je opravdu dobrý, má propracované charaktery,blablabla, oba Hádkové jsou opravdu skvělí a Kryštofovi přeji Českého lva. Ačkoliv jsem asi úplně nepochopil poselství, které bych si z takto složitého díla měl odnést (anebo jsem ho pochopil, ale nesouhlasím s ním). Ale proč se, proboha, mám už po stopadesáté dívat na depresivní příběh ztroskotaných duší na periferii společnosti? Abych měl mizerný večer? Nebylo toho už dost? Potřebuji k životu další variaci na Divoké včely nebo Mistry? Nepotřebuji a film jsem dokoukal spíš se sebezapřením, protože mi to prostředí i všichni hrdinové byli vyloženě proti srsti. Existuje na světě vůbec nějaké štěstí a slušní lidé? Pak nemá cenu se divit, že všichni, včetně mě, raději pádí na nedovařenou Lídu Baarovou, protože je to přinejmenším zajímavé a nejde jen o to odnést si z kina na palici přilepenou pořádnou depresi.

Spielberg je prostě režisérský bůh a je to cítit z každého záběru. Nelze to nazvat jinak než že z většiny scén na diváka prostě hledí dokonalost. To samé platí i pro standardně skvělý výkon Toma Hankse. Jeho filmy jsou na mě ale poslední dobou až moc rozvláčné a konverzační a zasloužily by si větší dávku dramatičnosti. Občas jsem se tak neubránil ztrátě pozornosti. Ale jinak je Most špiónů pro mě po delší době zase kvalitní zásek u Spielberga a kéž to je po posledních snímcích čerstvý vítr...

Občas jsem se u toho trochu nudil, protože to patří k té části pixarovské tvorby, která je zaměřená úžeji na dětské publikum a to především díky příběhu malé holčičky a jejích emocí. Ale rozhodně nelze než chválit za originalitu a vtipně převedené dění v duši každého člověka do pohádkového světa. Skvělý nápad. Jedna hvězda extra za kočku na posledním záběru v titulkách :)

Slabší hodnocení mě překvapuje, protože to patří určitě k tomu lepšímu z Hallströmovy tvorby. Opět zavání romantickým kýčem, opět pracuje s omalovánkovým příběhem a prostředím a postavami jak z leporela, ale je to zábavné, plné dobrých fórů a hlavně to klasicky zahřeje na duši. Samozřejmě s klasickým poselstvím "Kašlete na civilizační války a praštěnou kariéru a oddejte se ideálům!". Perfektní pro pohodový večer s vínem.

Nenáročná a ve všech směrech zcela volná variace na samurajské filmy, která je ovšem převedená do fiktivního prostředí kombinujícího prvky středověku z celého světa. Jinak to ani nazvat nejde, být tam drak, tak je to jasná fantasy. Ale nic moc se tomu nedá vytknout a je to zábavná šermířina se slušnými hereckými výkony, která v zásadě nemá čím naštvat a v velmi dobře odsýpá, dokonce je tam i celkem nečekaný zvrat, což je co říct. Pro milovníky chlapů s meči slušný film na oddych.

Norové mě poslední dobou začínají fakt zajímat. Tohle je hodně zajímavé retrodrama s velmi sugestivními scénami z mořských hlubin a zajímavým odhalováním spletitého pozadí jedné obyčejné nehody.

Tak včera večer viděno a raději až dnes okomentováno, protože jsem si fakt nebyl jistý jak se k tomu postavit. Asi hodně záleží, jakou optikou se na to budete dívat. Porovnám-li to prostě s tím, co se u nás obecně přes rok točí, tak je to relativně nadprůměrná podívaná, která stojí za to kino. Jenže to ještě neznamená, že to je dobrý film a snese srovnání s evropskou první ligou. Těžko pro mě to celé nějak jednoduše shrnout. Nejspíš jako promarněnou šanci na zpracování slavného českého příběhu do filmové pecky, která by v pohodě oslovila celou Evropu. Z tohoto pohledu bohužel asi zaplať pánbůh, že si atentát na Heydricha rozebrali zahraniční tvůrci místo tuzemských filmařů, třeba z toho spíš vyleze něco světového. Lída Baarová mě nezklamala až tak, jako asi většinu ostatních. Osobně bych řekl, že obsadit Táňu Pauhofovou byla trefa do černého i přes její nepodobnost skutečné Lídě. Jako filmová dáma a femme fatale mi přišla výborná. Rozhodně v kontrastu s příšerným Goebbelsem, který byl opravdu vyslovenou karikaturou svého reálného vzoru a k tomu naprosto mimo mísu namluvený Viktorem Preissem. Ostatní obsazení je tak půl napůl trefa a šlápnutí vedle, od skvělého Gedeona Burkharda a Simonu Stašovou až k asi nerozporuplnějšímu Pavlovi Křížovi, který podle mě ale Hitlera neztvárnil tak mizerně, jak se obecně rozhlašuje, pokud ho ale (stejně jako ostatní nacisty ve snímku) nebudeme srovnávat se skvostným obsazením Pádu třetí říše. Problémy snímku jsou někde úplně jinde a to především ve faktu, že snímek postrádá jakoukoliv dramatičnost či atmosféru. Nedaří se vybudovat Třetí říši tak, aby z ní aspoň minimálně mrazilo, vůdce, ze kterého by šel strach, okamžiky v životě, že kterých by čišelo zoufalství či radost z triumfu, jakoukoliv emoci, která by doprovodila to drahé divadlo. Dobré nápady jako příjezd Lídy do Berlína, natočený jak z dobového filmového materiálu, střídají jalovosti typu ohnivé erotické scény, všechno je to na hranici dobré a špatné filmařiny. Proklínaný televizní look je realitou minimálně ve větším než malém počtu scén. Celkově jsem si z toho odnesl rozporuplné pocity. Nemlátil jsem v kině hlavou o sedačku (ani si nedělal uzel na přirození jako dělá obvykle verbal), ale pocit promarněné šance na fakt velký český filmový flák prostě převládá. Místo toho přišla omalovánka, kterou strčí do kapsy Krev zmizelého, Je třeba zabít Sekala i Habermannův mlýn a mnozí další.