Ombak▼Penari

Opravdu fajnové námořní pokoukání, ale pro mě zůstal film tak na půl cesty. Není to rozhodně klasická dobrodružná záležitost, ve které se jde z jedné bitvy a potyčky do druhé, ale současně mě ani nepřipadly nějak zajímavě rozehrané vztahy a charaktery postav. Drama na lodi se také nijak extra nekonalo, tudíž to mnou spíš prošumělo jako velmi chytlavá a vkusná podívaná s kvalitními hereckými výkony, ale hloubku či velké rozuzlení na závěr jsem v tom nenašel...

Vždycky jsem si myslel, že Matt Damon je velký omyl filmových dějin a jeho nejlepší role byla ta loutková v Teamu America. Tady jsem poprvé pochopil, že se mýlím. Ne, že bych byl z jeho hraní nějak maximálně urvaný, ale vzal jsem ho na milost, což ho určitě hrozně potěší, až si to tu přečte. Ale každopádně jemu i jeho podobně dřevěnému hereckému kolegovi Benu Affleckovi velmi originálně vysekávám velkou poklonu za scénář, jak to tady už udělala asi miliarda přispěvatelů přede mnou. Když opravdu vezmu v úvahu ten věk, ve kterém si na to oba kluci herecký troufli, tak je to ještě obdivuhodnější než kdyby to bylo od starého scenáristického veterána, protřelého životem. Trio Williams - Damon - Skarsgard skvěle fungovalo a hltat jejich často bouřlivé dialogy byla opravdová pastva pro oči. Trochu mě vadil až příliš sluníčkový a smířlivý závěr, ale nad to bych se povznesl.

Je to neuvěřitelný hnus (ovšem braný s totální nadsázkou), ale naprosto prvoplánový a to až tak přímočaře, že kdo a kdy a jak moc hnusně umře se dozvíte už v úvodních titulcích. Pak už nezbývá než se prosledovat přes tu hromadu explicitního násilí, krve, střev, sexuálních úchylností a řevu až ke konci. Nechci to už nikdy vidět, ale naprosto oceňuji tu dokonalou přímočarost, kdy vás tvůrci hned na začátku s úsměvem od ucha k uchu téměř doslovně připraví na fakt, že "Teď se prostě budeš dívat na nekonečný karneval nechutnosti, při kterým tihle všichni ohavně chcípnou a bude se ti zvedat kýbl a nic víc tam nebude! Veselou zábavu." A přesně to se stane a nenudí to ani vteřinu, když přistoupíte na tuhle hru.Učebnicový splatter.

Blábol! Ta jedna hvězda je za Evu Green. A za pár světlých okamžiků, ale už nevím kterých...

Dojemné a citlivé, snové. To jsou slova, která mě napadají především. Funguje ovšem velmi dobře i v rovině zamyšlení se nad cestami života a touze změnit život ve všech směrech, aby člověk nakonec pochopil svou minulost a nesnažil se jí ignorovat a nechat za sebou. Jeden z těch filmů s nádhernou atmosférou, který vám na chvíli dá zapomenout na všechny trable a vykouzlí úsměv na tváři nebo naopak dojme k slzám. Nádherně zpracované, doplněné skvělou hudbou a kvalitními hereckými výkony - vyzvednu Tobeyho a především Michaela Cainea. A klasicky dokonale krásnou Charlize Theron. Není moc co filmu vytknout, snad jen, že musel jednou skončit...

Rozsah snímku a především neskutečná nálož informací v dialozích, které často působí jako střelba z kulometu, nutí k absolutní pozornosti po celou dobu sledování. Což je především na začátku trochu problém a sám jsem raději jednou snímek odložil a počkal si na lepší chvíli pro soustředěné sledování. Nicméně vír událostí a sestavování skládačky případu stejně postupně absolutně pohltí a finální řeč Kevina Costnera v soudní síni je naprostou pastvou pro diváka a dokonalým vyvrcholením. Po tak dokonale podaném výkladu bych uvěřil ve spiknutí až do nebes, i kdybych Kennedyho zabil já sám.

Dokonalost sama. Cit, se kterým je příběh vyprávěn,nespoutaná fantazie, se kterou se mění všední svět v čarovnou říši a snová fabulace, díky které se z běžného života stává jedno nekonečné dobrodružství. Snímek, který dojme k slzám a možná navždy promění svět kolem vás...

Bardem parádní, zbytek dobrý. Syrové, přímočaré, atmosferické. Není to zrovna moje krevní skupina, ale kvalita se nedá upřít.

Na rozjezd možná trochu zarazí hlavní postava. Hodný, tichý, nezajímavý, hloubavý, nijak vyčnívající kluk bez výrazu. Snad jen ty nervy ze železa. Málem mě to odradilo. Po skončení snímku je ale pocit úplně jiný a zůstávají otázky "Kdo to vlastně byl? Proč to dělal? Co chtěl?" To je to nejlepší co se mohlo stát, protože jednání hlavního hrdiny je náhlé, překvapivé, omračující není jednoznačné a není snadné si na něj udělat názor. K tomu originální pojetí snímku a atmosféra, která dokáže neskutečně pohltit. Žádné ploché Rychle a zběsile, tady jsme na úplně jiném levelu...

S hodnocením jsem šel hodně nízko, možná až trochu nespravedlivě, protože jsem snímek dokoukal až na druhý pokus a nijak zvlášť se za to nestydím. Tak neskutečně odtažitě a rozvláčně natočené drama prostě není vůbec jednoduché sledovat a nemyslím si, že je to chyba diváka, že tomu nerozumí a že je to v pořádku. Ve jménu úspěšného budování tísnivé atmosféry a vykreslení psychologie postav a vztahů v předlouhých, téměř bezeslovných dialozích (ať už to zní sebeblběji) a sólo scénách některých postav, kdy jsou výrazy tváře a hra oči doplněny jen strohými větami, se snímek stává nekonečným pásmem neudálostí a neděje, kdy stále čekáte na nějaký zvrat a on prostě nepřichází, respektive přijde v naprostém závěru. Sledování bylo pro mě zkrátka peklo. Nicméně když se tím vším prokoušete, nelze upřít, že to budování tísnivé atmosféry a psychologie ústředního tria dopadlo skvěle. Že ta oscarová nominace pro Carella a Ruffala je naprosto oprávněná, ale skvělý je i Tatum a zrovna tak chytne to beze slov narůstající dusno mezi všemi navzájem. Řekli byste nakonec bylo to zajímavé, ale ta cesta přes dvě hodiny ničeho, která nakonec nevyústí ani v opravdové finále, ta se nedá jen tak zapomenout...