Recenze (77)
Bůh masakru (2011)
Břitká chytrá komedie zabalená do hereckého umu čtyř hlavních (a prakticky jediných) představitelů.
Tyranosaurus (2011)
Ten smutek. Ta prázdnota. To, jak si neseme všechny bolesti. Jak jsme osamělí, i když nejsme úplně sami. Koncentrované v Considineho Tyranosaurovi.
Šitkredit (2010)
Poněkud těžkopádný a neaktuální, ale pro základní výchovu finančních analfabetů dostatečný snímek.
Hlad (2009)
S mnoha dogmaty v dokumentu jednoduše nesouhlasím. Nicméně za vidění to stojí, už jen proto, že vás to donutí přemýšlet. Některé z vás. A jak bylo napsáno níže - 90 minut opravdu nemůže obsáhnout celosvětový problém.
Životy těch druhých (2006)
O německé kinematografii jsem neměla valné mínění. Nicméně jsem se ráda nechala vyvést z omylu a pátrám po dalších skvostech našich západních sousedů.
Král Lear (2003) (divadelní záznam)
Spanilá jízda!
Láska nebeská (2003)
Díky tomuhle filmu vím, že i holka s tlustými stehny jako sloupy může ulovit britského premiéra. A že nejsem na světě sama, kdo když se směje, tak chrochtá. Muck.
State of Play (2003) (seriál)
K BBC mám obecně vřelý vztah a beru ji jako instituci hodnou žurnalistické úcty. Seriál State of Play je jedním z mála, na který jsem si udělala čas i podruhé. Přehodnocuji, dávám 5 hvězd namísto čtyř a žasnu, že BBC našla odvahu střelit (byť skrytě) do vlastních řad. I za to přidávám tu další hvězdu.