moriero

Povrchní sitcom s (krom Jennie) mimořádně nesympatickými přehrávajícími herci. Amanda Bynes je otravná a ta šílená blonďatá kamarádka je fakt šílená.

Oproti jedničce razantní sešup dolů. Prvoplánoví zombíci, nesympatické nové postavy, absence klaustrofobického Labyrintu, který v prvním díle tak fungoval. Nuda a zklamání.

Kdyby tam nebylo pár fekálních scén (zvratky na mrtvole, penis ve foťáku, posraná mrtvola v letadle...), uvažoval bych snad i o pěti hvězdách. Náramně jsem se bavil. Kupodivu tomu neuškodil ani český dabing. A můj oblíbenec Statham mě rozsekával úplně v každém záběru. Jako vypatlaný testosteronový hláškovač se stal mojí nejoblíbenější postavou: "Moji přítelkyni vyhodili z letadla....a srazili ji druhým letadlem ve vzduchu...."

Už od počáteční geniální automobilové honičky ulicemi východního Berlína jsem věděl, že se mi to bude líbit. Ale netušil jsem, jak moc. Tenhle snímek byl bondovější než samotný Bond. Zkrátka old school žánrová lahůdka se vším všudy. Ač byla nádherná Alicia kouzelně retro, Ritchie pochopil, že aby tento (ne)milostný trojúhelník fungoval, jiskřit to musí hlavně mezi Henrym a Armiem. A to se mu podařilo na jedničku. Líbilo se mi, jak jsem první půlku fandil "Amíkovi", abych druhou polovinu držel palce dojemně neohrabanému "Rusákovi". A v takovém sendviči libová "Němka".....takovému menu nemůžete přece odolat. A když se "italská femme fatale" Debicki položila na kanape nad omámeného Cavilla, mistrovské dílo bylo dokonáno. Tetelil jsem se blahem. Nemůžu vytknout naprosto nic: soundrack, hru se střihem, atmosféru. Prostě nic. Tleskám.

Bože, to byla taková hovadina, až se mi to líbilo. Připadalo mi to jako takové serioznější Scary Movie. Dělalo si to prdel z kempových slasherů a v tomto směru svůj potencionál využilo na max. V našich končinách by to tak moc už nefungovalo. V našem mrňavém filmovém rybníčku nemáme žádnou pevnou dějovou strukturu a šablonovité vzorce chování jako u Amíků (sex teenagerů=smrt, nadržený student-atlet, tupá sexy roštěnka, finální panna, která nakope vrahovi prdel). Tam to tak mají a jsem rád, že si z toho umí udělat srandu. Taky není nezajímavé, že Alexandre Ludwig už letos v jednom "hororu" jménem Final Girl hrál. Napřed jsem si myslel, že Final Girls je pokračováním toho filmu. Ale tvůrci mě dokonale převezli.

Téma tohoto snímku je mi vzdálené asi tak, jako je Amerika daleko od Kazachstánu.Takže jsem nebyl zatížen žádným očekáváním, mantinely ani předsudky. Teď hodnotím jen subjektivní celkový dojem z uměleckého díla, kterým by měl být každý film. A ať jsem se tomu bránil sebevíc, necítil jsem z obou hlavních protagonistů nic jiného než radost. Radost ze života i ze samé podstaty lásky. Jasně, na proklamovanou kontroverzi tomu chybělo víc temných stránek, víc nepochopení, nějaká ta homofóbní rvačka v ulicích Moskvy....Koukal jsem, jak to otec toho mladšího kluka dával úplně v pohodě. V klidu se po smrti své ženy odstěhoval, aby si mohli kluci udělat ve svém vztahu jasno.A přikláním se k názoru, který tady už padl. Postava matky to možná zbytečně všechno hrotila. Kluci v dětství rozhodně nevykazovali žádné známky intimity. Jejich dětští představitelé zlobili a blbli úplně stejně jako já s bráchou (a rozhodně z nás nejsou životní partneři, hehe). Přesto scéna, jak je matka (mimochodem neuvěřitelně éterická a elegantní ženská) pozoruje skrze nemocniční sklo, umocněná nádhernou hudbou, byla jedna z nejkrásnějších.

Jak by řekla moje souška ze základky: "Je to taková lepší trojka..." Co se mě týče, čtvrtá hvězdička tomu utekla jen o vlásek. Přišlo mi to celé jako oku lahodící old school záležitost. Žádná moderní vyumělkovaná rafinovanost, žádné efektní zpomalovačky, žádný wow efekt. Prostě logicky plynoucí poctivý příběh, který si sem tam vypomůže ještě snesitelným klišé. Celé to samozřejmě stálo jen a jen na Jakeovi, kterému jsem to zbaštil i s navijákem. Moc se mi líbil trénink v ringu mezi lany. Tam bych tu zpomalovačku klidně šoupl. A k tomu nějakou pecku od Nickelback. Například. Možná po druhé projekci jednu hvězdičku přidám.

Fakt mazec. Mělo to kouzelnou retro-animaci, pořádnou dávku sebeironie, neotřelý příběh a geniální gradaci. Ještě se mi u animáku nestalo, aby mi na konci spadla brada a povzdechl si americké wow! Stejně jako Tangled jsem si i Megamind nechal ujít v roce 2010, abych o pár let později tloukl hlavou o zeď- proč?

Kdyby tam nacpali víc dojemně se objímajících odevzdaných důchodců, víc osudných překážek, jaké dokáže nastražit jen ironický život, víc mladých mrtvých, bylo by to skoro jako pocta velkým katastrofickým filmům ze 70. let. Svatý Ondra je však filmem poznamenaným moderním hollywoodským patosem a přemírou klišé. Přesto mě to svým způsobem bavilo. Řítící se mrakodrapy nikdy nezačnou nudit, Karličku Gugino žeru od doby, co hrála v Bon Joviho klipu Always...a Dwayne...? No ten to celé zachránil i zazdil zároveň. Vedle toho super-macho-testosteronového nadsamce si vždycky připadám (i se svými 90 kily) jako křehká bezbranná holčička se zlatými lokýnkami a ďolíčky ve tváři.

Dal bych i víc, zanechalo to v mé mysli nesmazatelnou stopu, takže účel snímek stoprocentně splnil, ale moc nemusím karikaturní provedení, přemíru písniček, černé vdovy a viktoriánskou Anglii. Ta byla mimochodem správně ponurá a odporná. Tak jak jsem si ji vždycky představoval. Žít bych tam nechtěl ani za zlaté prase, takže být Viktorem, rozhodně volím raději barvité záhrobí a krásnou Emily.