BarGoldstein

Dlouho jsem si říkal, že Sádrovec to dokázal natočit bez amerických patetických srágor a skoro se mu to povedlo, ale v závěru už mu to trochu ujelo. Ale do kaťat jsem si nasral smíchy, když začala závěrečná Granátová pelota.

Byl by to obstojný biják, nebýt ústředního kreténa, kterého soudný divák má od prvního shlédnutí na plátně chuť umlátit dědečkovou protézou a to obzváště zavrženíhodným způspbem.

Oddechovka. Čekal jsem daleko větší hrůzu.

Tupý zírací hnůj.

Spíš tři a půl. Jsem rád, že film ukazuje v plné kráse tupost čmoudského dobytka a jeho ukvičenost.

Nepřišlo vám to krapet buznovský?

dosti vtipné, velmi italské, někdy za polovinou smích v sále ustal ... a nastal ten vážný sociologický průzkum. Furt dobrý! Jenom konec byl na mně (i Leďase) příliš italský...

Do kina jsem šel s Leďasem, což je zážitek sám o sobě. Navíc byla ve mně malá dušička po přečtení některých recenzí, kde se kolegové přiznávají ke sníženému intelektu, který se tentokrát projevil neschopností sledovat (podle nich) příliš zašmodrchanou dějovou linku. Já se neztratil ani jednou a to taky nejsem žádnej Ajnštajn! Za mně dobrej biják!

Film odsuzuje hnus buzerantů a to se mi líbí!

Film pro retardované hipstýrky, kteří považují bezduché zírání za děj.