Wendy

1. generace (1./2. série): Když začnete sledovat tenhle seriál, tak po pilotu působí hrozně pitomě. Naštěstí se Skins nachází již v druhém díle a v podobně citlivém a zároveň hravém stylu pokračuje nadále. Největším problémem této generace pak je, že některé postavy jsou odsunuty stranou ústředním čtyřúhelníkem, což je škoda, protože mám všechny postavy upřímně ráda. V čele s výborným Tonym Stonemem, kterého jestli máte od začátku skutečně rádi, tak o vás asi začnu pochybovat, ale díky jeho komplexní povaze (a zvrácenosti) a výborné heterosexuální bromanci se Sidem se jedná o moji nejoblíbenější postavu této generace. Druhá série nabírá na obrátkách co se temnosti týče a já této partě jen nerada dávám sbohem. 2. generace (3./4. série): Řeknu to na rovinu - své pětihvězdičkové hodnocení můžu dát jen za předpokladu, že ignoruji dvě série s ~touhle~ partou. Zatímco chlapci a děvčata (plusem Skins je mimochodem to, že šestnáctileté postavy hrajou skutečně šestnáctiletí herci) z první gen byli znatelní přátelé, aspekt přátelství a opravdivosti mi u jejich následovníků chybí. Nenalézám zde jedinou mně vyloženě sympatickou postavu (a to jsem poctivě shlédla obě dvě série, což ani pro pochopení děje není nutné - stačí si počkat na další generaci, a je to) a z dosud perfektních scénářů se stal naprostý mess. Bye bye, and don't come back. 3. generace (5. série): Po zkušenosti z předchozích dvou sérií jsem se bála, ALE ZBYTEČNĚ, protože po první sérii nového obsazení jsem se do Skins opět zamilovala. Ubylo sexu a drog (ale ne úplně, nebojte), přibylo plynulého vývoje postav a přátelství a mou novou královnou se stává bezchybná (a přitom velice nedokonalá) MINI. We are a mess, we are failures, AND WE LOVE IT.

Harry, you wonderfull boy, you brave, brave man. Poslední filmový Harry Potter nebyl bez chyby, podobně jako jeho předloha, ale já za sebe můžu s klidným srdcem prohlásit, že Yates s Klovesem z Relikvií vytěžili, co se vytěžit dalo, a napravili, co se napravit dalo. Na rozdíl od většiny (?) zdejšího diváctva mi bylo milejší poklidné tempo první části, mně sympatická všeobjímající válečná atmosféra je ale přítomná nadále, a vzpomínky na konec své stále nejmilejší série si nenechám zkazit lehce awkward předzávěrečnou scénou mezi Harrym a Voldemortem nebo vážně-to-musí-být epilogem (uklidňuje mě fakt, že si při domácích shlédnutích si můžu film zastavit před ním), ale bude to to, že Ron a Hermiona konečně překonali svou emocionální idiocii, Freddie a Georgie, to, že McGonagallová vždycky chtěla tohle kouzlo vyzkoušet, a především můj baby-boy Harry kráčející na smrt (oh my cryes), kvůli čemu vím, že se k tomuto (dvoj)dílu budu ráda vracet. After all this time? Always.

1. série: 5/5.

1. série: 4,5/5.

1. série: 4,5/5; 2. série 5/5.

Výborná analýza (v angličtině) zde: http://eleusis-walks.livejournal.com/55641.html

Jak může mít tenhle naprosto boží britský seriál kromě mého jen jedno jediné hodnocení? Miranda Hart, hlavní představitelka a tvůrkyně seriálu, si jen letos za své dílo uzmula tři ceny, včetně Královny komedie, titul, který ji dokonale vystihuje. I gigy, které by se za běžných okolností daly nazvat klasickými či předvídatelnými, naprosto zachraňuje Mirandino komické načasování a dělá z tohoto malého klenotu (který anglický svět miluje, tak proč ten česko-slovenský tentokrát zaspal? Misfits vidělo přes 2500 lidí) možná nejzábavnější pořad v současné televizi. [If you and English get along, you can watch the whole series here.]

Tento film třema slovy - krása, opravdovost, emoce. Poznámka: Komentář od uživatele JFL je naprosto urážlivý. 1) Opak heterosexuality je homosexualita, nikoliv transsexualita. To, že většina postav byla transgender o jejich sexualitě vůbec nic nevypovídá. 2) Že všechny postavy byly homosexuální, případně queer, je už věc jiná. 3) Říct tedy "jeden gay, žena ... a tři muži" nedává smysl. 3) "Žena na mužských hormonech a tři muži na ženských hormonech" je už naprostá hovadina. Řekněte to se mnou: postavy Jay, Gen a Cynthia byly (trans) ŽENY. V onom gay páru zas byli překvapivě dva MUŽI, jeden z nich trans. 4) Nejdřív nastudujte, potom komentujte. Děkuji.

Nadmíru příjemný a pozitivní snímek, který po shlédnutím musím zařadit mezi své oblíbené a podobně laděné filmy jako je méně známá Antonia či Harold a Maude. Vypořádává se hned z několika bolístkami 20., 30. i 80. let, více či méně subtilní formou, plně utvrzuje mé přesvědčení o hereckých kvalitách Mary-Louise Parker, Kathy Bates a Jessicy Tandy a musím zatleskat i poslední představitelce hlavní role, Mary Stuart Masterson, kterou vidím poprvé. A jako velké fanynce seriálu Six Feet Under/Odpočívej v pokoji se mi líbí, jak se postava Kathy Bates ve Smažených zelených rajčatech, Evelyn, dokáže pomocí postav Ninny, Idgie a Ruth osvobodit ze stereotypů svého života a ve SFU je to zase její postava, Bettina, která pomáhá osvobodit postavu Ruth Fisherové. Kruh života. ;-)

Tak zjišťuji, že mám docela ráda podobné ceremoniály. Zvlášť když se sledují ve správné seriálové/festivalové náladě, moderuje je Neil Patrick Harris a Mad Men vyhrávají několikrát po sobě. (Podívejte se s českým televizním překladem a máte o, ehm, zážitek navíc postaráno.)