kareen

Obvykle rodinné sitcomy, kde se objevují děti, moc nemusím, ale tady jsou děcka docela fajn a občas i přispějou k nějaké legraci. Je to osvěžující podívat se na USA z pohledu praštěné americko-čínské rodinky. Hlavním tahounem je tu tvrdá a nekompromisní, přesto pohledná matka, která se s ničím nepáře, nějaká politická, rasová i jiná korektnost je jí cizí, a je většinou zdrojem těch nejvtipnějších situací. Není to sice seriál, kde bych se lámala smíchy, ale vtipné je to dost.

Celkem příjemná jednohubka. Trochu Poirot a trochu Dickiensovská povídka o nebohém sirotkovi, to celé završené poněkud mravokárnou pointou. Krátká stopáž, a na televizní film velkoryse hvězdné obsazení.

Netvrdím, že mi ta závěrečná scéna u soudu nepřišla už moc přehnaná, ale tyhle vyšponované emoce, to je prostě filmová Korea a vypadá to, že si na to už přeci jen začínám pomalu zvykat. Na druhou stranu se s tím korejští tvůrci nepářou a dokáží uchopit problémy i z té reálné a někdy pořádně drsné strany. Některé momenty, hlavně z nemocnice, nebyly zrovna příjemné na koukání, a musím uznat, že ta malá herečka to zahrála parádně. Ale nejlepší byl ten citlivě pojatý vztah mezi ní a jejím obětavým tátou, to mě dojalo, jako už dlouho nic. Tak proto tentokrát za pět. A děkuji Malarkeymu za tip.

Není to tak sžíravě trefné jako Černá zmije, ale už jen kvůli těm roztomilým hrátkám s anglickým jazykem mě to bavilo. Přesně ve Shakespearově stylu.

Já tomu klidně ty čtyři hvězdičky napařím. Ale je to hodnocení od člověka, který četl knihu od Kariky, tak je možné, že bez této skutečnosti bych možná mohla mít z toho závěru tak trochu guláš. Dost mě překvapilo, jak tvůrci vystihli charaktery, dokonce i typově mi herci dost sedli na předlohu. Dovedu si představit, že by to mohlo být natočeno ještě o něco strašidelněji (scéna, kdy se rozjedou světla mě zklamala, noční návštěva blázince mohla být delší, atd.) a i z toho prostředí Tribeče by se možná dalo vyždímat trochu víc, ale při té bídě, co na poli česko-slovenských žánrovek panuje, to vůbec nebylo špatné. Vzhledem ke znalosti pointy to pro mě už nemělo samozřejmě takové napětí (při četbě navíc okořeněné skutečností, že jsem do té doby neměla tušení o slovenské lokalitě s pověstí druhého bermudského trojůhelníku), ale nenudila jsem se.

Na tento typ mysteriózních snímků, s překvapivým rozuzlením, je to až průzračně naivní, ale v tomto případě na tom vlastně ani příliš nezáleží. Slušná atmosféra a ještě lepší herecké výkony, to tentokrát hravě přebijí.

Lee Mack, David Mitchel a Rob Brydon jsou neskuteční sympaťáci a improvizační humor jim jde na jedničku. A když se k tomu ještě sejde správná parta ostatních hostů, nemá to chybu. Moje oblíbená historka je ta o tom proajatém koni v Bulharsku, už jsem ji slyšela a viděla tak pětkrát a stejně pokaždé znovu brečím smíchy. Je to celé velmi britské a hlavně moc moc vtipné.

Já opravdu nevyžaduju od romantické komedie nějakou originalitu, vlastně v tomhle směru jsem jako typická ženská. Stačí mi jen správné jiskření u hlavního páru, kdy ona je hezká, on charismatický, a spokojeně se usmívám, když si nakonec padnou do náručí a následuje TEN polibek. Ale fakt mě nebaví koukat na pár, který je sice docela rozumný a dobře vypadající, ale taky ohromně nudný. A už vůbec mě nebaví koukat dvě hodiny na to, jak moc jsou někteří asiati bohatí a co všechno si mohou dovolit. Je vidět, že to točili Američani. Ne, že bych nějak fandila východoasijské macho kultuře, ale z toho co jsem z jejich filmové nebo seriálové romantiky viděla, díky tomu působí skoro každý druhý zamilovaný pár jako Darcy s Lízou od Austenové. Což mi přijde ohromně sexy. Tady to je jen naleštěná nuda. A to není nic pro mě. Já chci plnokrevné postavy, potom ať se to klidně odehrává třeba i v nějaké chatrči.

Do Pratchettova díla jsem se zkoušela začíst, ale na rozdíl od hordy jeho oddaných příznivců, se u mě žádné nadšení bohužel nekonalo. Takže normálně bych ani neměla nějak velký zájem o seriál podle jeho a Gaimanova námětu. Jenže... David Tennant, Michael Sheen, Jon Hamm a biblické téma spojené s humorem, to jsou zase ingredience, kterým nedokážu odolat. A tak jsem se plně vložila do příběhu, kde Sheen působil mile starosvětsky, Tennant zas ohromně cool (scéna s hořícím autem neměla chybu) a Hamm jako bodrý andělský byrokrat. A humor, co na mě v knihách příliš nezapůsobil, tady fungoval docela dobře. Dokonce mi chvílemi připadalo, jako bych koukala na nějakou vtipnější epizodu Doctora Who. Fakt jsem se občas i nahlas rozesmála. V poslední epizodě se sice se zlem vypořádali na můj vkus až moc jednoduše, ale vem to čert (nebo anděl). Já se bavila. Jediné co mě mrzí je, že se má oblíbená Frances McDormand v roli Boha představila jen jako neviděná vypravěčka. Kdyby tam hrála i fyzicky, to bych byla v sedmém nebi.

Vlastně takový typický Balkán (tady ještě okořeněný německými reáliemi), takže od radosti ke smutku a naopak. Plus samozřejmě nějaké ty absurdní situace, to jak se komunistickým režimem zdeptaný a unavený starší bratr, shodou osudu ocitne v Německu ve skupince bohatých salónních levičáků, ve mně vyvolávalo úsměv i smutnou vědoucnost zároveň. Asi už jsem převzala trochu toho balkánského myšlení.