nonick1

Opravdu povedený kousek. Něco jako Gravitace na ruský způsob, ovšem oproti ní se navíc může pyšnit strhujícím příběhem, tu a tam obohaceným o úsměvné - řekl bych "slovanské" - momenty, které celou tu vesmírnou anabázi zlidšťují; ať už jde o pohroužení do hry „Jen počkej, zajíci!“...nebo "opravu" kladivem...o vodce, schované pro případ nejvyšší nouze, nemluvě :-) Mimochodem: v r. 2017 vznikl v Rusku kromě Saljutu-7 další skvělý film s vesmírnou tématikou – Spacewalker. Prostě dobrý ročník...

Hmmm, železnice... Zdá se, že je to bizár kdekoliv na světě a tato černá komedie o strojvůdcích - srdcařích, kteří se musejí vyrovnávat s neblahým životním údělem nechtěných vrahů, to jen dokazuje. Zdánlivě nenápadný film, navazující svou tragikomickou poetikou na odkaz snímků jako Kdo to tam zpívá či Černá kočka bílý kocour, svým předchůdcům ostudu rozhodně nedělá. A kde že leží ony koleje, po nichž se řítí krajinou nezastavitelní poslové smrti? Inu na Balkáně, kde jinde...

Přiznám se, že nerozumím onomu tetelivému nadšení zdejších hodnotitelů (nově recenzentů), protože jediné, o co je možné se v tomto filmu opřít, rozhodně není nereflektovaná knižní předloha v jejím již třetím filmovém zpracování, ale skvělá Lubezkiho kamera. Snímek působí jako mix Olivera Twista, Harryho Pottera a Singhova Pádu, do kterého je ještě tu a tam naroubován indický epos Rámájana. Nic proti, pohádkové okamžiky s Rámou patří k těm povedenějším, ale šablonovité postavy by asi neměly vypadat a jednat jako by vypadly z nějakého komiksu – zvláště, když filmovou předlohou je stejnojmenný román, ovšem s dějem, odehrávajícím se úplně jinde a končícím úplně jinak.

Tak trochu promarněná šance, určitě z toho šlo vytěžit mnohem více. Závěr naprosto nedotažený, jako by se tomu zakončení letu se zatajovanou Gagarinovou katapultáží chtěli filmaři vyhnout a mít to už za sebou. Srovnání se skvělým Spacewalkerem je nabíledni, a je vidět, že stále platí: když dva dělají totéž, není to totéž...

Úsměvná road movie o poněkud přestárlém dánském mančaftu a jejich cestě na fotbalový zápas proti týmu švédských policistů. Pohodový a zábavný filmík - a kdyby ty věčně zapomínané kopačky na sobě neměly tu prokletou fajfku, dal bych i za pět.

News of the World aneb zprávařova texaská Odyssea... Pokud jde o tenhle precizní snímek, tak je vše na jedničku - kromě hodnocení: to je za pět :-)

Pěna dní je díky své jazykové originalitě nezfilmovatelný román a tento film je toho (přes veškerou snahu) důkazem. Tři hvězdy za režijní pokus o filmovou kvadraturu literárního kruhu.

Na domácí poměry nebývale slušná konverzačka o společenství, ve kterém každý kope sám za sebe – něco jako Bůh masakru, pouze s větším množstvím postav, z nichž některé jsou uvěřitelné více (Veškrnová, Lábus) jiné méně (Malý a jeho firmičky) a některé vůbec (Hádek & Majer a jejich závěrečná finta s bianco šekem). Nebýt přílišné délky a toho nepravděpodobného a podivně uspěchaného konce, bylo by to i na čtyři hvězdy.

"Já bych všechny ty internety a počítače zakázala!" Dívaje se na to prizmatem stále větší závislosti člověka na virtuální realitě, možná na této legendární větě důchodkyně Pohlové něco bude - ostatně takoví Mayové také nepoužívali kolo, přestože ho znali.

Jak trefně napsal maren33: buď vás Naše malá sestra pohladí po duši nebo unudí k smrti. Díky Bohu jsem ten první případ.