Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dobrodružný
  • Western

Recenze (735)

plakát

Skrytá Havaj (1993) 

Dokument o polynézských ostrovech z pohledu, jak jej neznáme. Tak, jak nám jej cestovní kanceláře neukazují. Objevíme faunu těchto sopečných ostrovů, nahlédneme z výše do ohnivých kráterů či v batiskafu budeme sledovat na dně oceánu nekonečný boj vyvěrající sopečné lávy s mořskou vodou a postupný vznik nových ostrůvků a ostrovů.

plakát

Grand Canyon: skrytá tajemství (1984) 

Projdeme se nepřístupnými místy kaňonu a budeme obdivovat krásu toho, co nám život (nebo snad Bůh?) nadělil. Opravdu, ... to nejkrásnější, co tady na světě máme, je ta nádherná příroda. Ta, kterou ten bezohledný člověk ještě nestačil zničit. Ta, která tomu člověku stále vzdoruje, ale nakonec možná podlehne. Proletíme se s kamerou nad nádhernými a nebezpečnými kaňony a budeme mít pocit, jako by jsme tam byli. Naše duše zaplesá a oko si dopřeje očistnou lázeň plnou krásy a duševna. Nechte se unést alespoň na chvíli tou krásou a neodsuzujte autory tohoto snímku pro drobné nedostatky. Oprostěte se alespoň na chvíli od pouta dnešní civilizace a nechte se unášet krásou přírody, takové jakou ji stvořila galaxie.

plakát

Dotěrný chlap (1973) 

Když se srazí drsný zabiják s pomateným bláznem, je z toho komedie jako vyšitá. Ne, že bych se nařechtal, ... to nééé, ale příjemné pokoukání na Venturu a Brela to každopádně bylo. Mladíci a mladice asi pohrdnou tímto titulem, ale pro vyzrálejší filmové diváky to může být příjemně strávený čas s filmem. Brelova dotěrnost hýbala i mou trpělivostí a člověk by pro tu protivnou dotěrnost jednoho cvoka fandil snad i vrahovi. :-)) Tato francouzská komedie je jednou ze vzpomínek, kdy to ještě naši evropští sousedé s těmi komediemi uměli.

plakát

Dobrodružství Robinsona Crusoe (1954) 

Již přibližně 300 let stará literární a hodně oblíbená klasika Daniela Defoea z rukou filmového mága Luise Buñuela je pravděpodobně zatím nejlepším filmovým zpracováním osudů Robinsona Crusoa z období po roce 1642. Režisér pojal zpracování poněkud stručným způsobem a v porovnání s knihou chybí mnoho momentů z jeho strastipného pobytu na ostrově. Divák, který očekává film s naplněním všech osudů Robinsona, tak jako je uvedeno v knize, bude pravděpodobně trochu zklamán. Přesto působí film uceleně a jednotlivé části na sebe logicky navazují. Titul je z roku 1954, z doby, kdy se filmové umění mluveného slova utvářelo a nebylo ještě příliš daleko od dob němého filmu. To možná poznamenalo herecké výkony Dana O'Herlihyho v přehnané gestikulaci ve tváři i tělem. Byl tehdy na ostrově ještě sám a v této části filmu tedy nebyly prozatím žádné dialogy. Své pocity tedy nemohl Robinson vyjadřovat slovy a pomáhal si na dnešní dobu pro nás již úsměvnými gestikulacemi v obličeji připomínající Friga na mašině v němém filmu. I celkové chování filmového Robinsona na pustém ostrově nepřipomíná toho tolik obdivovaného knižního silného, důvtipného, dovedného a vynalézavého hrdinu. Ve filmu je znázorněn spíše jako plachý, ale houževnatý a vytrvalý. Divák, který tedy neočekává od filmu akční napětí a přesné kopírování obsahu knihy by mohl být spokojený.

plakát

Dařbuján a Pandrhola (1959) 

Pohádka, jak má být. Na jedné straně dobro, na druhé zlo. Jasně a nekompromisně definováno. Hledat v něčem takovém levicový podtext, a dokonce silný, není na místě. Ano CaptainNore, já to tam nevidím. Když udřený chudák má jen prázdný žaludek a Pána Boha, vidí svět jako nepravedlivý. Pak chápe jako jedinou spravedlnost na světě jen tu smrt. Pohádka jako taková, přece vždy bývá o dobru a zlu, chudobě a bohatství či o dobrém nebo zlém charakteru. Že znázorňuje bohatství jako něco špatného? Ale ne. To špatně chápeme. To jen to bohatství kazí charaktery lidí. Bohatství samo o sobě není špatné, ale člověk, který si ho může dopřávat nesmí být víc a víc chamtivější a charakterově zkaženější. A vo tom to je.... ;-)

plakát

3:10 Vlak do Yumy (2007) 

Vážně popcorn. S kvalitním westernem to má společné pouze ty pistole nízko zavěšené u pasu. A ten závěr? Osvícení a napravení zkaženého zločince? Spytování svědomí? Jak úsměvné. Ohhh, jak americké. Opět důkaz toho, že filmová tvorba ze zámoří předpokládá naivního a konzumního diváka s balíkem Popcornu na klíně nepřemýšlejícího nad dějem. Tento remake se westernově původnímu filmu z roku 1957 (v českém názvu Cesta za záchranou) nevyrovná. Dnešní remake je běžným akčním, dobrodružným filmem, který navíc vodí diváka za nos ...... a to mám westerny rád. Ovšem Russell Crowe a jeho výkon jako obvykle vynikající. Nebýt těch cca 100 minut před stupidním koncem vcelku slušných, nedal bych tři, ale jen dvě hvězdy. Škoda, s promyšlenějším scénářem mělo tohle na víc.

plakát

Útěk do divočiny (2007) 

Neklidné prožitky z dětství ovlivňují náš život v dospělosti a určují cestu, kterou se následně dospívající člověk ubírá. Stresující prostředí dnešní civilizace, konzumní život společnosti pak může dokonat v dospívání to, co bylo v dětství naklíčeno. Citově ošizený, nekonzumní, ale rozhodný Chris se vydává po dokončení studií naprosto jinou cestou, než by zvolil kdokoliv z nás. Je to cesta odvážná i nerozvážná, ale svobodná. Taková, jakou si přeje on sám. Prožívá chvíle štěstí osamocen v drsné přírodě a odpoutává se od závislosti na penězích, majetku a všech ostatních "výhod" civilizované společnosti. Za svou svobodu však musí zaplatit. Film je po celou dobu v krátkých časových sledech retrospektivní. Do reálného děje vstupují vzpomínky Chrise a jeho sestry. Umocňují jej nádherné záběry (někdo by řekl "kýčovité") panenské přírody na Aljašce a neméně krásné melodie kytary a zpěv s texty souvisejícími s dějem. Téměř až do konce se příběh odvíjí v celku poklidném, pohodovém tempu a v závěru vygraduje. Byl natočen podle skutečného životního příběhu, který se stal v počátku 90. let minulého století v USA. Proč se asi tolik moc tento film líbí tolika divákům? Není to třeba proto, že všichni v hloubi duše máme potřebu se nějakým způsobem oprostit od svých tíživých starostí a povinností? Zodpovědnost nám to ale nedovolí, a tak si to vynahrazujeme sněním nad tímto příběhem a společně s Christopherem se alespoň na těch 148 minut uvolňujeme a relaxujeme. PS: mé manželce se to totálně nelíbilo, :-) vydržela 45 minut a vzdala to. To je typický příklad toho, jak je posuzování hodnoty filmů individuální a jak až moc se můžeme spoléhat na hodnocení filmů tady na ČSFD. :-(

plakát

Až na krev (2007) 

Velikášský projekt ve 158 minutách. Po profesní stránce výborný. Kamera výborná. Herecké výkony také. Ale ta projekční doba příšerně dlouhá. Bohužel, jev v posledních letech hodně rozšířený. Mnohdy platí: "Méně znamená více". Děj, nijak extrémně složitý, by mohl být vměstnán do kratšího času a podle mého mínění by film přibral na obrátkách. Myslí si snad producenti, že vyšší kvalita jejich počinu spočívá i v delším čase? Že by snad měl divák pocit nějakého ošizení, když skoukne za drahou vstupenku "jen" 120 minutový kousek? ...... K obsahu snad jen tohle: Být bohatý je beze sporu pro mnoho lidí velmi lákavé. Opravdu bohatým však může být pouze člověk, bohatý svým slušným charakterem. Daniel Plainview má sice díky své povaze peněz hodně, ale právě pro tu svou bezcharakterní, krutou až zrůdnou povahu nemá žádné přátele ani rodinu. Odmítá pomocnou ruku byť pomateného kazatele, předstírá otcovskou lásku a skončil ...... nu, podívejte se sami. Přes tu hrozitánskou délku to stojí za to.

plakát

Moji přátelé (1975) 

Komedie "ala Italia", bohužel už dávno minulých úspěšných let. Ukecaná, vtipná, humorná i hořce úsměvná, především v závěrečných minutách. Škoda jen, že tento titul existuje u nás pouze s CZ titulkama (alespoň mě se dostal v této verzi do rukou). Italské komedie všeobecně jsou hodně "ukecané", jak ostatně každý Ital. Titulky běží v tak rychlém sledu za sebou, že je divák nestačí ani číst, natož aby se mohl dostatečně věnovat ději v obraze. Právě tato skutečnost ovlivnila mé hodnocení o jednu hvězdičku níže. Je krásné sledovat humorné příběhy party starých kámošů, kteří se čas od času utrhnou od svých rodičovských, pracovních a vlastně všech poviností a potulují se po Itálii jako svobodní cikáni, aby se po několika týdnech zase vrátili ke svým povinostem.

plakát

Horší než smrt (2007) 

Typická americká rádoby "komedie" zasazená do britského prostředí bez kouska inteligentního humoru. Veškerý "humor" spočívá na nesmyslných a tolikrát ohraných bláznivých dialozích a honičkách po domě zesnulého. Až na několik málo podařených úsměvných scén vcelku podprůměrný film. Nedostatek inteligentního a citlivého humoru je zde bohužel nahrazován docela vulgárními výrazy v dialozích, což možná autoři považovali za humorné. Mě to naopak utvrdilo o tom, že tento film nemá valnou hodnotu. Ani uměleckou, ani tu "zábavní".