bobrux

Když přihlédnu k faktu, že fantasy mě téměř vůbec nedokáže oslovit a že první díl Pána prstenů byl dle mého pekelně nudný tříhodinový výlet plný prázdných plků, tak je až k nevíře, jak se mi Hobit zalíbil. Sice ano, opět se všichni celý film camrají do nikam a potkávají při tom hromadu různých stvoření, které si troufám říct mají neadekvátně rozsáhlý prostor a hrají jen na trikový wow efekt (fanoušci, nechť po mě hodí prstenem), ale poslední hodinka měla spád, dokázala udržet mou pozornost a natěšila mě na druhý díl. Avšak doporučuji vypnout mozek a nepřemýšlet nad tím, proč na celý ten slavný vandr nepoužili ve finále se objevivší místní leteckou dopravu, protože pak by se vše mohlo odehrát za pár minut a trpaslíci si mohli ušetřit haldu potíží. Možná půjdu proti proudu, ale jsem toho názoru, že režisérská verze by neměla být o hodinu delší (jak je u Jacksona zvykem), ale kratší a vznikl by téměř dokonalý fantasy film nejen pro fanoušky série.

Skvělá exkurze do zákulisí tvorby nezávislých videoher a hlavně krásně zdokumentovaný "pohled do hlavy" jednotlivých game designerů. Díky jistému zpoždění filmu oproti vydání sledovaných her, jsem nějak nedocenil část filmu, kde jsou všichni na pochybách o úspěchu jejich hry na trhu. Je těžké nechat se tahat za nos, když víte, jak daná hra nakonec obstála. Možná se mohlo trošičku naťuknout i téma vlastního financování takovýchto projektů, ale jinak proti zpracování nelze říct ani ň, nenudil jsem se.

Netuctové téma mohlo vést k zamyšlení, ovšem jeho zpracování kulhá jako pirátský kapitán. Být alkoholik zřejmě znamená jednat nelogicky a za všechny činy provedené ve střízlivém stavu obviňovat ostatní, načež se nikdo z okolí hlavní hrdinky nad touto pitomostí ani nepozastaví a hezky po americku si vyprávějí AA historky. Možná v tom má prsty i skromný rozpočet a z něj vycházející krátká stopáž, že po problému se postavy jen tak mírně sklouznou, ale málokdy dojde jednání postav tak daleko, aby byl divák donucen přemýšlet, či se nedejbože s postavou identifikovat. Konec mě příjemně překvapil, ale na více než průměrný film to nevytáhl.

Chcete-li se naučit hromadu méně známých anglických frází, kterými zajisté ohromíte své puritánské okolí, tak je toto film přesně pro vás. Jinak jde o vcelku průměrnou téměř-komedii, kdy se občas pousmějete, občas kysele zatváříte a občas znuděně odfrknete a hodina a půl uteče jako voda. Obě herečky táhnou film v rámci žánru celkem obstojně, ovšem Justin Long si přímo říká o gumovou pěst do ksichtu a každou scénu s ním jsem protrpěl s nohama zaťatýma v pěst.

Kdyby scénář nevycházel ze skutečných událostí, tak si ještě tři dny klepu na čelo, který chorý mozek dokáže zpatlat něco tak trapně vypočítavého. Každopádně za počáteční seznamovačku s postavami zkrácenou na minimum tleskám a za zpracování samotné vlny mám chuť tleskat ve stoje, protože jsem měl místy pocit, že se sám utopím. McGregor tentokrát hraje jen druhé housle, protože Naomi Watts předvádí svůj obvyklý standard (vysoko nad průměrem). Co mě ovšem naprosto znechutilo zážitek byly nekonečné okamžiky shledání, kdy všichni ječí jak na lesy a běží těch pár metrů proti sobě několik minut. Někdy bych řekl, že i celou věčnost. Chápu zde pokus o přenesení emocí na diváka, ale méně je někdy více.

Škoda, že občas film ztrácí divákovu pozornost a neudrží již od začátku vysoko nastavenou laťku vyprávění příběhu. Ale vizuální stránka a závěrečné "porovnání" příběhů mi spravily náladu. Takže klidně doporučím a budu všude vykřikovat, že ten tygr měl být nominovaný na Oscara za vedlejší roli.

Celým filmem se bohužel nese zásadní logický problém (změním minulost = nemám důvod vracet se do minulosti = nevrátím se do minulosti). Poměrně solidní výkon Mádla to bohužel nepřebije a prvoplánové rádoby romantické gesta obou hlavních protagonistů jsou mnohdy spíš k smíchu než k slzám dojetí. Navíc se nemůžu zbavit pocitu, že spíš než na školní lásky je divák veden vzpomínat obecně na ta školní bezstarostná léta za totáče. Což mě naštěstí minulo, takže zřejmě nespadám do cílové skupiny diváctva, která dokáže tento aspekt ocenit. Prostě průměrný oddychový film na sobotní deštivé odpoledne.

Možná za ten pocit, který ve mě snímek vyvolal, může ta aura špatného filmu rojící se kolem Promethea. Vidět jsem jej chtěl, ale odevšad člověk slyší jaká je to neúplná, rozsekaná a vůbec taková těžce sračkoidní nuda. A nestačil jsem se divit, jak daleko jsou tyhle kdáky od pravdy - samozřejmě té mé jediné pravdivé :-). Fassenbender a Noomi Rapace jsou bezkonkurenční a i Charlize Theron jim zdatně sekunduje. Na celku zamrzí jen postavy, které se filmem mihnou, jen aby vzápětí natáhli brka a pár naťuknutých otázek bez odpovědi. Ale ta atmosféra a vizuální styl mě vtáhli takovým způsobem, že jsem ochoten se na film podívat i příště. A určitě ne jednou. Ve zkratce: pokud čekáte dalšího Vetřelce, tak ho nečekejte a budete odměněni dobrým sci-fi.

Představte si hodinu a půl poměrně zmateného příběhu, který tu a tam zpestří naprosto zbytečné (a pro další děj nepodstatné) čuňačinky. K žádné z postav si nemáte šanci vybudovat nějaký vztah, všichni se dějem nějakým způsobem mihnou, ale vůbec ničím nezaujmou. Z celého filmu si budu pamatovat jen Nicole Kidman coby vyumělkovanou rajdu, protože jiný zapamatováníhodný moment film plný zmateně navazujících scén a dialogů bez pointy nenabízí.

Dvouhodinový pestrobarevný videoklip plný slunce, bikin, párty a zbraní. No koho by takový koktejl nebavil že. Pokud zapojíte mozek, tak jde o strašnou hovadinu, ale ani po měsíci nemůžu ty barvami hýřící, solidním soundtrackem orámované neustále dokola se opakující řádky scénáře dostat z hlavy. Snímek na mě působil jako relaxační hudba, s tím rozdílem, že byla doplněna líbivým vizuálním doprovodem a i trošku toho příběhu by z toho člověk dokázal vydolovat. Dokonale uklidňující.