Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (93)

plakát

Napoleon (2023) 

Co se kaskadérů, dobových kostýmů a speciálních efektů týká, nelze nic vytknout. Problém je, že tyto přednosti, stejně jako CGI, na které často nadávám, jsou doplňkové prostředky. Když nahradíte expoziční dialogy jakousi atmosférou mezi postavami, jejichž motivace nechápete, tak se na to blbě kouká a opravdu jsem se nudil. Mnozí pokládají za viníka nadměrný střih a leč tomu tak možná je a film by dával větší smysl s extra stopáží, musím hodnotit, co mi bylo naservírováno. V restauraci když vám naservírují nedopečené kuře a rozdrcené nevařené brambory (jedovaté btw.), tak opravdu nebudu filozofovat nad tím, jak by pokrm býval chutnal, kdyby jen šéfkuchař měl více času. Další věc ohledně kamery a střihu je i přehlednost u chaotických bitev, kdy jednou byl záběr na stejnou válčící stranu zprava a jindy zleva, a ztrácel jsem se místy kdo je kdo. Závěr? Možná je to současný trend, kdy je těžce investováno do uvěřitelnosti (v lepším případě, ne jak některé produkty Marvelu), ale jelikož film není schopen zajistit investici diváka indukcí empatie či averze, chybí to nejdůležitější - katarze.

plakát

Vždycky budeš moje možná (2019) 

Místy vtipné, celkově neúnosně předvídatelné s mělkými a někdy i dost otravnými vedlejšími postavami, že se mi chtělo hetero-normativně zvracet binární privilegovanou bílou. Bez stimulace mého dávícího reflexu by to bylo kolem průměru.

plakát

Gentlemani (2019) 

Extrémně barvitá a stylově oděná britská subtextová Ritchieovská gangsterovka. Nepřeberné množství propracovaných postav, že film není jen jako čokoláda se sem tam nějakým ořechem či rozinkou - ne toto je celá pralinkárna se všemi rozličnými příchutěmi od pomerančové, mátové, kávové až po chilli a každá z nich je prvotřídní delikatesa se svým kouzlem a jedinečným původem. Po druhém shlédnutí, si člověk může vychutnat i další přednosti pralinek jako jejich vůně, lesku, tvaru aneb hudby, střihu a rekvizit, dohromady tvořící harmonii smyslů. No a nakonec jak se patří u každé správné čokolády, jsem si po shlédnutí odnesl aftertaste s dávkou endorfínů.

plakát

Rosemary má děťátko (1968) 

Ke shlédnutí toho filmu, který mám ve watchlistu celkem dlouho, mě paradoxně přiměla vložená scéna v Hail Satan?. Musím přiznat, že jsem čekal něco spíše jako Lynchův Eraserhead s nějakou infantilní zrůdností a psychickým terorem podepisujícím se na svých rodičích. Na místo toho se mi dostalo originálu, který dost zjevně okopíroval Devil's Advocate. Film na mě po hororové stránce nemůže fungovat, protože nemám dostatečně vymytý mozek všelijakými religiózními pitomostmi, a tedy mi maličko vadí nedostatečná nejednoznačnost interpretace děje, která by byla blíže Shutter Island nebo jiným novějším psychologicko-mysteriózním záležitostem. Navíc mi nedělá radost sociologicko-historický kontext, kdy film krmí křesťanské ikvizici a spolu s dalšími jako The Exorcist inspiroval novodobé hony na čarodějnice skrze "Satanic panic" v 80tých letech.

plakát

Jak vycvičit draka 2 (2014) 

Hezky se na to kouká, ale jako celek to působí prázdně. Podlamuje to na významu předchozího dílu, ve smyslu, že jsme viděli hrdinu Campbellovsky pracovat pro baštu, ale tady skoro každá postava už má naservírováno, což působí maličko lacině a také mi úplně nesedlo finále. V zájmu jakési konzistence, buď jsou draci jako včelstvo a mají (alfu) královnu/krále, a tedy biologicky musí respektovat neměnnou biologicky danou hierarchii, nebo hierarchie není daná, a potom to ovládání mysli trochu nedává smysl a už vůbec ne, že by na vrchu hierarchie byl vikingský antagonista.

plakát

Love Today (2022) 

Forma nad substancí, specifická indická potrhlá patetičnost s dynamickým střihem, barevnými kulisami a vtipným jazykem činí skoro nemožné odtrhnou oči od této šílenosti. Po Rise Roar Revolt je pro mě toto teprve pouze jedna z ochutnávek této exotické moderní kinematografie a další budou rozhodně následovat.

plakát

Sexuální výchova (2019) (seriál) 

Extrémně natáhnutá milostná zápletka utopená v sedatovaném moři ultralevácké politiky. Stačil by mi filtrát vydajíce na sezónu či dvě obsahujíjí drama, kvůli kterému je to zajímavé. Místo toho to vycpávají nudnou "progresivní" problematiku, která svoji převahou úplně dojebala 4. sezónu, že je prakticky nekoukatelná.

plakát

Mission: Impossible Odplata - První část (2023) 

Spousta dramatický výroků konstatujících zjevné nebo patetickou implikaci ("óóó svět skončí a bude to velký špatný"). Nápadité klamy, iluze a kapsářství činí vrchol, co film nabídl. Bitky celkem ok, ty co obsahují Toma Cruise, ale ten boj nože proti meči byl opravdu na zvracení, jak jinak by to mohlo hnát děj kam si AI umanula, pokud by člověk s delší zbraní použil alespoň jednu mozkovou buňku a nesnažil se o grapplingové výměny s protivníkem s nožem? Další radost mi neudělal dostatečný efekt úderů hlavou o zeď a vlastně celá ta scéna ve stísněné uličce mezi domy nedávala smysl ani to, že z naprosto žádného důvodu byla ta ženská postava ušetřena přestože jiné postavy v naprosto identickém postavení byly zastřeleny, či alespoň zmláceny do bezvědomí, tak jak se sluší a ještě z toho udělají nakonec expozici,... ach ach

plakát

Pěst plná hněvu (1972) 

Fajne nasrané xichty, mrtvoly a spousta kultovních scén mě potěšily stejně jako dosti nešikovný armbar (juji gatame) nakonci od jedné z nejhorších postav a pár judistických hodů, které by mohly fungovat. Zbytek je moc natahaný, po každé bojové výměně je staredown snad až minutu a půl dlouhý. Naštěstí jsem zahlédl jen pár nepovedených ran s nelichotivým úhlem, kdy je zřejmá jejich fiktivnost a pak mě spíše než skřeky Bruce mi vadily zvukové efekty práskání bičem u rvaček.

plakát

Velký šéf (1971) 

Oceňuji krev, historickou hodnotu a náležité inovace akčního žánru, kill intent, fyzický um herců a finální zatčení protagonisty, kdežto neoceňuji (a promíjím proto jen částečně) nerealističnost některých sekvencí i na dnešní poměry dost nekvalitní přesvědčivost, neb přes všechny krásné kopy a hezky umístěnou krev, suspension of disbelief boje je pokažena zjevnými útoky do vzduchu. Dále je třeba vytknout, leč snad můžeme prominout, protože to alespoň na něm nestaví, hodně minimalistický děj a primitivitu postav.