MarLid

CZ dabing je příšernej, doporučuju v původním znění. Co se týče filmu samotného, jedná se prostě o problém dospívající dívky, která musí na svůj mladý věk přijmout velkou zodpovědnost a trable dospělých. Umí se s tím vyrovnat po svém a to je možná ten důvod, proč to nakonec zvládne. Ačkoliv téma nijak neoslní, zaujme tím, že působí příjemně, vtipně, nenásilně, věrohodně.

Z druhého dílu jsem měla trochu obavy. Už jen proto, že tam kromě Fishera Stevense a Johnnyho nezůstaly stejné postavy a že děj byl zasazen do velkoměsta. Ale film zapůsobil. Cítila jsem společně s hlavním hrdinou smutek z nepochopení a odsuzování lidskou rasou. A měla jsem o něj i strach, když mu šlo o kejhák :-) ... Ale doufám, že dvojkou to stačilo a do pěti let nepřijde trojka, to už by fakt zkazili.

Je jedno, jestli mi je 7, 15 nebo 25 let. I v šedesáti ho budu zbožňovat. Film má nápad, chytí za srdce, je napínavý a má neotřelé vtipy. A to aniž by to ubíralo na hereckých výkonech nebo efektech. Můžu doporučit!

Nepříliš kvalitní herecké výkony. Kombinace herců, kteří si ve filmu zahráli je také nešťastná. Překypuje to sladkou až nesnesitelnou sentimentalitou. Avšak speciální efekty a porcelánová panenka mě obměkčili natolik, že dávám aspoň ty tři základní hvězdy.

Super příběh vyšperkovaný MJ tanečními a především pevěckými schopnostmi, úchvatné speciální triky, výborně zvolená hudba a vtipné i napínavé scény. Tleskám a dávám 5 hvězd!

Zamilovaný příběh zanesený do tenisového prostředí. Narozdíl od jiných romantických filmů nápadité, doopravdy vtipné a herecky více než pěkně zvládnuté. Jen mě trochu štve kýčovitý závěr na tenisovém kurtu, ale je to jen minuta a to se dá přežít :) Zároveň mi jako divákovi bylo umožněno nahlédnout do toho, jak to na Wimdledonu chodí, což mě doopravdy potěšilo + shlédnutí "Film o filmu", kde byla vysvětlena příprava filmu a na jaké věci byl kladen důraz, mě jen utvrdilo v tom, že film nebyl stvořen jen pro ukojení citově rozedraných a nešťastných dušiček.

Pro mě osobně jedno z nejpovedenějších verzí Popelky. Novodobé středoškolské "Popelky" s mobilem a propíchnutýma ušima ať se jdou vycpat. Jsem sice v té věkové kategorii, kdy by se mi to neměla tato stará verze líbit, ale mě na tomhle naši odkojili a neznám půvabnější a dojemnější příběh dvou zamilovaných lidí. Jejich představitelé odvedli skvělou práci, díky níž jsem měla v dětství a i teď v dospělosti úžasný filmový zážitek!

Oddechové, zábavné, snažíc se donutit diváka nemyslet a uvolnit ho. Je to sice brak bez snahy o umělecký dojem, ale od toho máme jiné filmy, že. Máme dva druhy braků - ty které stačí vidět jednou a dost, a pak ty, ke kterým se rádi vrátíme, dostaneme-li na ně náladu. Pro mě je to ta druhá varianta.

Je pátek večer, v lednici se Vám chladí víno a máte melancholickou náladu... Máte-li tyto druhy nálad, tak Vás ten film potěší, dojme a dodá Vám pocit, že i Vy - ztroskotanci, máte šanci na happy-end. Dva lidé s psychickými problémy, mající potíže zapadnout mezi normální lidi, snažíc si navzájem pomáhat a dosáhnout svých cílů. Nakonec se zjistí, že hlavním cílem je, že chcete být s tím druhým vyšinutcem. Občas mě štve, že mě tyhle filmy berou!

Trollí city, Jeníčkovi zdravotní problémy a hlavní hrdinové jak vystřižení z módního časopisu se snaží být záchranou filmu. Historky o rudém měsíci jsem si vyslechla už v novodobé Červené Karkulce. Scény, kdy si navzájem jiné bytosti a lidé drtí hlavy na kaši jsou ale docela působivé a jelikož umím ocenit jakýkoliv pokus o modernizaci pohádek pro děti, dávám aspoň ty tři hvězdy.