anais

Klíč ke Scorsesemu. Kdo nemá nakoukáno, asi to nemá šanci zaujmout, ale tohle je dukaz, že lidé z tech filmu skutečne existovali.

Skvělé zakončení série. Krom klasických samurajských scén jsou tu i jisté prvky hororu – tři zombie bojovníci, a technika klanu Takeguchi, která spočívá v odebrání všech soupeřových emocí kromě strachu. Závěrečný souboj na kopci s lyžujícími ninji nemá chybu. Snad jen ten padouch mohl zemřít, a bylo by to ještě velkolepější. Tehdy se však asi počítalo ještě s dalšími díly, takže se to dá chápat. Celý děj doplňuje skvělá hudba, trochu anachronicky poukazující spíš na 70.léta, ale to k žánru patří. Kdo má rád mytologické Japonsko, samuraje, šikmooké westerny, atmosféru 70.let a esteticky šplíchající krev, jistě tuto sérii zná, netřeba doporučovat. Vybrané ukázky jsem však pouštěl některým kamarádům, kteří se o podobné filmy příliš/vůbec nezajímají, a setkal jsem se s naprostým nepochopením Přicházejí o hodně!

Velice dobý kung-fu film. Saholinský klášter je vyvražďěn. Přežije jen 5 bojovníků, kteří se rozhodnou pomstít. Každý se nakonec utká s jením záporákem vynikajícím v jednom typu boje. Nic moc víc se napsat nedá. Je to mix skvělé akce se špetkou humoru. Pokud hledáte kvalitu, našli jste ji.

Nelíbilo se mi, jak je Staře a myš nakreslený. Kresba je sice typicky jiránkovská, ale v barvách, hlavně obrysy. Použité tóny působí jak nějaké levné fixy. Vypadá to celé nehotově a nevydařeně. Příběh je sice vtipný, a na rozdíl od takového Toma a Jerryho nabízí víc než jen snahu zabít tu myš, jenže se na to nedívá hezky.

Spielbergova celovečerní prvotina vypráví příběh dvou mladých rodičů prchajících z vězení přes několik států za svým malým synem. Jejich auto následuje snad největší počet policejních aut, jaký jsem kdy na filmovém plátně spatřil. Tato kolona se pak stává zajímavým prvkem vyprávění, sloužící jako humorné odlehčení v jinak poměrně dramatickém příběhu. V centru dění je typicky spielbergovská rozvrácená rodina, úhel pohledu je tentokrát trochu jiný, méně sentimentální, a víc nezaujatý. Jako kdyby ve svém prvním celovečerním filmu ržisér prožíval nějakou desiluzi (což road-movie svým neustálým přibližováním se k neodvratnému cíli umožňuje), zatímco v pozdějších filmech se snaží najít nějaké východisko, i za cenu přehnaných happy endů. Film je tedy zajímavý hlavně pro toto odlišné chápání reality, na druhou stranu už je tu v budoucnu pro Spielberga tak typický sklon k dokonalé technické připravenosti a provedení mnoha scén.

Naprostá nerozhodnost. Co jsem to teď vlastně viděl? Jediná možná odpověď. Další Lunch. Dobré? Špatné? Sledujete ženu s amputovanýma nohama. Píše si nějaké poznámky. Román? Snažíte se poslouchat co si v duchu říká. Nesmysly. Nelze se soustředit na děj. To nad čím přemýšlí ho ani nemá. Do toho je snaha o pochopení sedící ženy narušena příchodem sestřičky (je to muž? Lynch?), která se začne šťourat v jednom pahýlu. Následuje mohutný výtok. Útěk sestřičky. Žena si dál píše poznámky. Umění? Těžko říct. Člověka to ale poznamená.

Hraná disneyovka trochu v duchu verneovek, s parádní staroškolskou trikovou stránkou, na které stojí za zmínku hlavně všudypřítomné "matte" malby. Obecně je tento film považován spolu se starší disneyovkou In Search of the Castaways za jeden nejlepších příkladů této klasické techniky. Dokonalou výtvarně-technickou stránku shazuje jednoduchý příběh a špatné herecké výkony, ale kouzlo přímočarého dobrodružství z toho i přesto dělá fajn film.

Epic WTF.

Krátký animovaný film. Je tu několik citátů, vždy jeden má přiřazenou krátkou scénku, která ho nějak vystihuje. Hezké, stálo by za to, aby podobné filmy byly v kinech místo reklam.

Na rozdíl od "Way of the dragon" postrádá tento film humor, což je možná trochu na škodu... O to víc se však projeví Bruce Leeho silné charisma, které nepotřebovalo mnoho slov k tomu, aby si získalo diváky. Nevím sice proč, ale celý film se odehrává v prostředí ostrova, který jako by vypadlo z nějaké bondovky... Sám Lee hraje mnicha, který je vyslán jako tajný agent na tento ostrov, zjistit informace o zlém mnichu Hanovi, jenž právě pořádá turnaj bojovývh umění. To možná bondovku připomíná jen letmo, ale co teprv fakt, že Hanovým nejmilejším mazličkem je stejný druh kočky, s jakou se muchloval už Blofeld? S kočkou nebo bez, jediným problémem, který jsem s tímto filmem měl, byl právě zlý mnich Han... Celou dobu je kolem něj budována aura tajemna, divák tuší, že se jedná a velkého mistra bojových umění, a nakonec se z něj vyklube poťouchlý stařík, který kdyby místo ruky neměl pařát, tak by se Bruce Leeho nedotkl snad ani pohledem. Tak nějak jsem se asi těšil na podobný souboj, jaký Bruce předvedl ve Way of the dragon s Chuckem Norrisem - to byl Soupeř! Ale nic... i pře tuhle výtku se jedná o perfektní kung-fu film.