anais

John Wick využívá (teď už) celou planetu, jako kulisu bez reálných obyvatel. Když je v Paříži, auta na kruháku kolem vítězného oblouku jako by neměla řidiče, tanečníci během večírku jsou jen rekvizitami pro dynamizaci záběru, na Montmartr při východu slunce nezabloudí žádný zamilovaný pár. Film nežene dopředu žádný příběh ani emoce. Jsou to jen akce rozhozené do atraktivních prostředí. Dívám se na to, a je mi to jedno. Sem tam ocením nápaditost (bitka v horním patře rekonstruované budovy záběrovaná nad stěnami...), ale jinak mi ta obrovská úspěšnost nejde na rozum...

Nejlepší scéna je ta se psem ve sprše - skvěle vypointovaná, vtipná akční sekvence. Ale pak už je to jen herní fan servis a skrytá reklama na všechny Mariovské produkty. Někdy je film celkem invenční právě v tom, jak slavné herní elementy včleňuje do děje , ale celek sráží snad až příliš primitivní děj.

Pokud si odmyslíte, jak špatné to celé je, nejde filmu upřít velká míra zábavnosti. Je to asi poprvé, kdy jsem si říkal, že by si nějaký film zasloužil remake, protože ústřední premisa skýtá celkem velký potenciál, který by s větším rozpočtem fungoval i dnes. Skupinka zločineckých slepců se rozhodne ukrást z banky 15 milionů USD. Aby to dokázali, předstírají, že vidí. Naučí se odkrokovat vzdálenosti v bance, naučí se, kde jsou místa k sezení a kde jsou přepážky. A jsou nemilosrdní - při každém zvuku jsou připraveni střílet. A je to přesně tak šílené, jak to zní. Film najdete na Youtube tady: https://www.youtube.com/watch?v=kYfOTPyvaDI&t=842s

Jakoby všechny ingredience byly správné (originální příběh, skvělí herci), ale to výsledné provedení je spíš jako jídlo z nějaké horší restaurace... Klame aranžérskou dovedností, ale k dojezení jsem se musel trochu nutit.

Vizuálně televizní devadesátková teenage slabota. Kam se to hrabe na 30 let starou Sommersovu “rodinu”. Ale silná stránka seriálu je v uchopení postavy samotné Wednesday, která projde naprosto neuvěřitelným - leč geniálním - dramaturgickým obloukem od odtažité sadistické potvory v empatický emancipovaný vzor všech ostatních studentů…a funguje to, a je to na konci i velmi (prvoplánovitě) dojemné…

Už navždy ve stínu obsáhlé filmografie svého režiséra se bude skrývat tenhle nenápadný klenot. Režisérovo vzpomínání na dětství mohlo dopadnout různě - pateticky, jako kýč, senilně, rádoby umělecky, opulentně (podobného úkonu se zhostil Fellini, Brannagh, Cuarón a další)...ale dopadlo jako komorní film o ne zcela konvenční rodině, problémech dospívání a složitém vztahu rodičů a dětí. A Spielbergovy filmové počátky jsou jen jakousi třešničkou na dortu. Už dlouho ve mně žádný film nezůstal tolik dní po shlédnutí a s touhou vidět ho znovu...

Trochu jsem se bál aby paralelní linka se Sempém a Goscinnym fungovala i na děti, ale odskoušel jsem to s klukama 4 a 7, a film je opravdu bavil! Krom toho - vypadá to fantasticky a dramaturgicky je to opravdu chytře vystavené - ať už prolínaní fikčního a reálného světa, příběhy a charaktery obou autorů (trochu zjednodušené, ale dostačující), ale i čistá groteska Mikulášových příběhů. Moc se to povedlo!

V první řadě mně nadchl potenciál antologie a navázání na Hitchkokovsko-Bradburyovské úvody. První díl se mi moc líbil vizuálně (retro kabinky!), a hltal jsem poctivé budování atmosféry, které věštilo velké finále. A právě proto mě samotný konec zas tak nenadchl. Jako by potenciál okultních věd, magických knih a vyvolávání démonů nebyl využitý naplno. Letmé náznaky nacistické minulosti a pitoresknosti (trojité zahopsání před kabinkou), vyústily ve finále jen v jakousi "monster of the week" naháněčku po chodbách...

Přijde mi zvláštní, že někdo tak talentovaný jako Sacha Baron Cohen dopustí, aby jeho film natočil takový rutinér a packal jako Louis Leterrier. Mám pocit, že z filmu vystupuje těch pár na první pohled vtipných (a šokujících) scén, ale všechno mezi nimi postrádá komediální načasování a působí spíš jako takové (nechtěně) hloupé akční béčko.

Chvílemi je to kostrbaté, šustící papírem, názorově staromódní... Ale autorům se nedá upřít snaha vykreslit víc rovin, dotknout se různých témat. Problém je v nevyváženosti - nejsem si jistý, jestli to bylo drama nebo komedie/satira/parodie... Jiří Havelka hraje skvěle civilně, Jitka Čvančarová zas jako by vypadla z Bláznivé střely. Tomáš Bambušek je zase tak ublížený a agresivní, až působí zcela nevěrohodně (v kontextu ostatních rovin příběhu). Dává to pohromadě smysl? V kontrastech a popisu různorodostí by se dalo pokračovat, a já si nejsem jistý, o čem to vlastně celé bylo... Byla to "jen" detektivka krkolomě obalená určitými tématy? Nebo snad komedie? Nebo tam skutečně šlo o nějakou úvahu nad současnou společností, a má smysl se tím zabývat? Nevím. Na jednu stranu mi diskuze kolem seriálu přijde zbytečně vyhrocená, protože se netýká o nijak zásadní dílo, a brzy si na něj nikdo ani nevzpomene. Na druhou stranu je zajímavé, jak moc ten seriál zarezonoval, a i když formou negativních reakcí, rozvířil nad zobrazenými tématy aspoň nějakou diskuzi...