veru_needy

Nostalgický a stále roztomilý snímek o vojenském útočném robotovi, který po zásahu blesku do elektrického vedení a vzniklému zkratu dostane duši a lidské city. Kdo by ho v 80. letech nechtěl mít doma. Podobnost s E.T. mimozemšťanem je nezpochybnitelná, ale komu by to vadilo. Dobrodružný úsměvný film nestárne a stále se najdou tací, kteří sdílí jeho sympatie do dneška, jako já. "Disassemble, dead" zděšeně vyjekne robot čislo 5 když uvidí dodávku společnosti NOVA a nejednomu divákovi doslova zatrne. Takové emoce ještě žádný filmový robot nikdy nevytvářel. Námět byl zpracován velmi dobře. Kdo by si také nevzpomněl na zvláštní mluvu (v originále nepovedenou angličtinu) a tudíž výborné hlášky indského programátora, který se o robota staral. Veselá atmosféra se drží po celou dobu stopáže, ale i o napětí nouze není. Ve své době vznikl ten nejlepší příběh o robotovi, jaký tu od té doby už nikdy nebyl.

Nejlepší pohádkový fantasy příběh všech dob. Dobře propracovaný scénář, který jedinkrát neuhne z hlavní dějové linky a jde neustále kupředu. Ohromná výprava s tak povedenými vizuálními efekty, že by se nemuseli stydět ani v dnešní době počítačů. Vyprávění neztrácí tempo a doslova vtahuje diváka do všeho dění plného dramatických chvil, napětí a citů. Kromě toho tady je spoustu úžasných postav. Jako malá jsem se vždycky bála vlka Gmorka, ten byl přímo hrůzostrašný. Na druhou stranu je tady i dost smutných okamžiků, hlavně tedy smrt Artaxe, to do dneška nemohu rozdýchat. Pochvalu si zaslouží i skvělý český dabing. Kdo by nemiloval roztomilého Falca, neobdivoval statečnost Atreye, neobdivoval kamenožrouta a nezáviděl onu knížku Bastianovi. Svět fantazie je ničen nicotou a tak je třeba tuto říši zachránit.

Dnes už kultovní komedie o životě středoškoláků, ve které exceluje Matthew Broderick a Jeffrey Jones v roli ředitele školy, který se marně snaží přistihnout Ferrise při jeho podvádění, které je pro něj největší zábavou. Strašně pohodový snímek. Skoro je na něm až něco poetického. Ne že byste se u něj za břicho popadali, ale rozhodně budete mít celou dobu takový ten mírný úsměv. Absolutně netypická komedie osmdesátých let.

Režisér Martin Scorsese nám doslova vnucuje temnou story plnou neklidu, pohledy na město, ve kterém se nerespektují lidské hodnoty a vše, jakoby pozoroval ze své pozice Travis Bickle. Osamělost hlavního hrdiny a jeho postupné zlostejnění k hodnotám kolem sebe takřka logicky dozrává do individuálního aktu vzpoury. Ve svém jádru vcelku znepokojující snímek pojednávající o odcizení veterána z vietnamské války v moderní společnosti. Poukazuje na jeho posedlost spojenou s frustrovaným hněvem a znechucením lidského úpadku. K patřičnému uklidnění v jinak depresivní atmosféře pomáhá saxofonová melodie. Každá scéna něco znamená či něco naznačuje. Psychologický vjem v rámci na první pohled obyčejných dialogů předčí očekávání ve svém smyslu a pojetí dané problematiky. Film tak v sobě nese poselství a kritiku zároveň. Příběh zdánlivě jednoduchý, ale pro lepší uchopení toho, co chce divákům vlastně říct, se musí pozorně číst mezi řádky. - "Loneliness has followed me my whole life, everywhere. I'm god's lonely man."

Tenhle film je kultovní, to ví snad každý. Já osobně ho mám moc ráda a to i dnes, kdy je svět zahlcen digitální technologií a tento snímek měl do parádních triků hodně daleko, ale dokázali s tím poradit víc jak dobře. Maketa žraloka je mnohem opravdovější než dnešní digitální žraloci. Steven Spielberg není světovou jedničkou pro nic za nic. Co ještě dodám, ta hudba je prostě parádní. Film má neuvěřitelnou atmosféru, která sálá z obrazovky až k divákovi a film je jednoznačně geniální.

Zdá se, že tento snímek je, co se týče kvality nepřekonatelný. Jedná se zatím o nejlepší dětský film o setkání s mimozemskou bytostí, jaký kdy byl natočen. Léta běží, a toto dílo nechce zestárnout. Každou novou generaci dokáže oslovit. Čím to je? Roztomilostí onoho mimozemšťana? Steven Spielberg vytvořil dílo, které svou představivostí překračuje všechny hranice. Je to klasika, která asi ještě nějakou dobu zůstane nepřekonána.

80. léta a tohle je jeden z mnoha filmových fenoménů, jakých v tomto desetiletí vzniklo. Paranormální jevy v podobě duchů a parta bezvýznamných chlapíků, kteří s nimi udělají přítrž se ukázalo jako dobrý tah na branku. Nikdo se v ničem nebere vážně a v podstatě si každý dělá sám ze sebe srandu. Režisér Reitman měl na komedie talent a i toto spojení s mysteriozním fantastičnem se mu zcela vydařilo. Speciální FX efekty jsou z dnešního pohledu už sice dosti okaté, ale ve své době patřili k tomu nejlepšímu. Jedná se o absolutní klasiku, která nestárne a která ve své skromnosti dokáže pobavit i dnes. Úvodní znělka je vryta pod kůži snad každému kdo film viděl a to se týká i příběhu o nadšencích, kteří se rozhodli krotit a chytat duchy v New Yorku. Jedna z nestárnoucích komedii s zajímavými vizuálními efekty a výborným hereckým obsazením. - "Sometimes shit happens. Someone has to deal with it and who are you gonna call?"

Příběh filmu je vzpomínkou hlavního hrdiny, spisovatele Gordieho La Chance na svá dětská léta. Jeho vzpomínání vyvolala smrt jeho kamaráda Chrise Chamberse. Byl ubodán k smrti. Ve vzpomínkách se Gordie vrací několik desítek let zpět. Bylo mu dvanáct a byl počátek padesátých let. Byli čtyři kamarádi v partě; Gordie, Chris, Teddy a Vern. Vern jednoho dne vyposlechne rozhovor o mrtvém klukovi, který byl asi tak v jejich letech. Jeho mrtvolu doposud nikdo nanašel. Parta kluků se rozhodne vypravit se do míst, kde se předokládá, že leží jeho tělo. Ta cesta je těžkou zkouškou odvahy a mezilidských vztahů. Na každého z hrdinů v průběhu děje vypluje něco na světlo. Jen jednomu z nich je předurčena studijní kariéra na střední a vysoké škole. Tento film přináší skvělou atmosféru amerického maloměsta padesátých let. Film je příběhem napínavým a zajímavým a přesto nastanou chvíle, kdy vám lehce tuhne krev v žilách. Smutné je, že představitel malého Chrise už není mezi námi. O sedm let po natočení snímku River Phoenix zemřel. - "I just want to go somewhere where nobody knows who I am."

Jak jistě všichni ví, příběh je natáčen podle skutečné události, kdy hlavní hrdinka vypovídala o svém životě a formou reportáží. Vše vycházelo nejprve v časopise Stern, později i v knižní podobě. Toto je zfilmovaná verze, a je pěkně drsná a reálná. Přidáme-li v jaké době byl film natočen, pak klobouk dolů před odvahou tvůrců. S knihou filmovou verzi srovnávat nelze, neboť literatura má nespornou výhodu barvitějšího vylíčení. Slovy jde spousta věcí vyjádřit lépe. Proto jsou vždy filmy v tomto ohledu většinou jednodušší. Vysoké hodnocení filmu patří hlavně za autenticitu. Ani v dnešní době si nevybavuji film, který realisticky vykresluje pohled na vývoj závislosti, změnu osobnosti nebo žebříčku hodnot. Herecké výkony jsou dost odstrašující, v dobrém slova smyslu. A za co dávám velké plus je za účinkování Davida Bowieho.

Tímto snímkem to všechno začalo. Vznikl fenomén zvaný 'cyborg', který od této chvíle byl používán v mnoha dalších filmech. Terminátor byl překvapením a šokem zároveň a stal se milníkem pro sci-fi žánr. Děj filmu není nijak složitý a je zde z něho vymáčknuto vše, co se dalo. Strhující hudba dodává na atraktivnosti. Akční scény s Arnieho kamennou tváří zatajují dech. I tento snímek však bohužel neunikl zubu času, a tak z dnešního pohledu rapidně zestárly hlavně speciální efekty. Nejvíce je to znát na konci příběhu, kdy už je z Arnolda jen kovová kostra. Scény poskládané ze záběrů na loutku v životní velikosti s klasickou animací, jehož nedokonalost a nereálnost je do očí bijící, už spíše vzbuzují posměch. Přesto je to Cameronova trefa do černého, která má co říci i v dnešní době a snaha navázat na toto dílo dalšími díly je toho důkazem.