DenisR

Nečekal jsem, že to někdy řeknu, ale S.J. Clarkson natočila nejhorší komiksovku, kterou byla doposud She-Hulk.

DCEU končí a pravděpodobně jediné co si z kina zapamutuji je cover verze písničky Born to be Wild, která byla překvapivě dobrá.

Epické završení jedné dlouhé DC ságy? Ani omylem. Zbytečný film? Rozhodně. Flash se veze na vlně populárního multiversa, který je plný paradoxů, ale i milých překvápek. Jediné, co film relativně zachraňuje jsou herecké výkony a nečekaná camea. Honička Gothamem na začátku filmu je parádní a do té chvíle je parádní i CGI, než ho zmrví po pár minutách na dětech a v následujícím zbytku filmu. Finále patří k těm horším, co komiksová kinematografie nabídla. Směšný výběr lokace a opět úsměvné vizuální efekty. Snímek, jak už bylo dávno řečeno, udělal tečku za dosavadním Snyderversem a sérii posledních zbytečných filmů (druhý Shazam a Black Adam) uzavírá ten vůbec nejzbytečnější. Uvidíme Ezru Millera ještě někdy jako Flashe? Pravděpodobně ne, ale pokud ano, tak uvidíme i G... na to už budete muset přijít sami.

Vzhledem ke špatnému hodnocení na ČSFD se vždy snažím hledat i pozitivnější stránky seriálu, i přes to, že jde o rutinní záležitost s pramálo akce. Jednotlivé díly jsou svižné, vtipné a Arnold Schwarzenegger vypadá pořád drsně. Bohužel, na akční scény už sám nestačí a častokrát je zcela očividné, že na scéně je dublér. Arnoldovi by slušely komediálnější role. První polovina mě bavila, ale u té druhé to postupně začíná drhnout. Bude-li pokračování, tak jedině s rozpočtem, kterému hlavouni z Netflixu pořádně narvou kapsy. Zcela jistě jsem zaujatý Arniem, ale je to zkrátka hlavní tahoun celého FUBARu, který se řadí k lehce nadprůměrným projektům a dost možná mezi nejlepší, co za poslední dobu Netflix vyplodil.

Akční symfonie posouvající žánr na další hranici a nabitá úplně vším, co očekáváte. Excelentní Hiroyuki Sanada a Donnie Yen omládli o několik let a dávají na frak každému, kdo se jim připlete do cesty. Scenérie a nápaditost jednotlivých akčních scén je famózní. Sekvence na jeden záběr z ptačí perspektivy ala Hotline Miami (nechápu, že to někoho nenapadlo dříve) je jedna z nejlepších akčních scén v historii kinematografie. První film, u kterého zvažuju ho zhlédnout v kinech znovu s odstupem pár dní, ale přeci jen... napoprvé je to výjimečné. Má-li to být poslední film... budiž. Ale já bych si tu pětku klidně střihnul.

Silně podhodnocený počin, který mění zaběhnutý formát kinematografie, překlápí se z filmu do reality, nabízí emotivní příběh, vtipné scénky i naprosto neuvěřitelné dechberoucí momenty, které vyvrcholí v ještě něco epičtějšího. Motivační řeči stále nahánějí mráz po zádech a hudba je parádní. I přesto pár výhrad mám, nic není dokonalé. ONE MAN SHOW více svědčí kratší, údernější a "dokumentární" formát, než stominutový film (který ale šlape až do samotného závěru), protože jako pořad je "uvěřitelnější". Stále považuji za nejsilnější, nejzábavnější a nejdojemnější ONE MAN SHOW z roku 2020, jež byla věnována nemoci ALS, nicméně nelze pochybovat o tom, že Kazma a jeho tým letos vytvořili snímek, o kterém se bude ještě dlouho mluvit. A podruhé byl snímek v kině ještě možná lepší. A i na potřetí mě ten začátek a závěr vždycky dostane.

Vin Diesel zřejmě dostal scénář na tragické drama a Jason Momoa měl pro změnu v ruce scénář se slovy: „Dělej si co chceš a utrhni se ze řetězu. Nám už je to stejně jedno.“ A paradoxně jsme tak dostali nejlepšího záporáka v celé sérii, jenž si krade veškeré momenty pro sebe a náležitě si dělá prdel z rodiny Doma. Tvůrci také moc dobře vědí, že jeho rodina je všude, kde nejsou fyzikální zákony, z čehož si film též utahuje. Guilty pleasure jak má být. Definitivně tříhvězdičková záležitost, ale potitulková scéna mě zcela odrovnala.

Dojemný příběh o vzkvétající hvězdě, kterou srazila k zemi hrozivá Parkinsonova choroba, jež vám vnese slzy do tváře. Vzlykot však vystřídá úsměv na tváři vyslechnutím Foxova sebevědomí, procítění a boje proti nevyléčitelné nemoci, který nikdy nevzdal, a kterou v žádném případě nezlehčuje. Dokument vás provede od jeho začátků ve filmové kariéře, povýšenosti na place až po zveřejnění onemocnění a uvědomění si hodnot života. Nečekejte žádný tuctový životopisný snímek, ale dost možná jeden z nejlidštějších dokumentů současnosti.

Temný Rocketův origin, nadupaný soundtrack a scéna na jeden záběr ve finální sekvenci tvoří ze třetího dílu Strážců Galaxie jednu z těch lepších marvelovek posledních let a funguje jako skvělá rozlučka s partou jak jí známe. Nicméně, přesycenost komiksovkama je již znát... "I'm done running." - Rocket

Hrůza, běs. A tvůrci to moc dobře vědí a náležitě si z toho dělají prdel. Poslední díl se šílenou dějovou linkou probořil čtvrtou zeď totálně a překvapivě to bylo to nejlepší spolu s předchozí epizodou, co seriál za těch devět dílů vyplodil. Nechápejte mě ale špatně. Jedná se o naprosto podprůměrný seriál, jemuž experimentování opět škodí.