molotov

Moc pěkný film, jedna z nejlepších kombinací komedie a dramatu. Dědula i dívka jsou sympatiční a děj je příjemně neokázalý, plný jemných vtípků a úsměvných situací.

Krása.

No, nevím, co si o tomhle díle myslet. Sestříhejte pár živých písní, několik pornografických scén, tři záběry antarktidy a dvě scény, které mají filmy posunout někam dál a vyprávět příběh. Co vznikne? 9 songs. Asi záleží, co od filmu čekáte. Buď budete sledovat odvážný art film, nebo koncert přerušovaný pornem. Nakonec jsem rozhodl hodnotit podle toho, jestli jsem se bavil. Podle jedné hvězdičky asi tušíte, že moc ne.

Spousta skvěých videoklipů od moji oblíbené skupiny. A moc pěkně udělané dvd. PS: včera (30.1.2008) jsem byl na koncertě Smashing Pumpkins v Praze. Reportáž je tady: http://vojta-vojta.blogspot.com/2008/01/smashing-pumpkins-naivo.html

May 18, jeden z nejúspěšnějších korejských filmů všech dob, bude asi vzbuzovat rozporuplné reakce. U mě je tomu také tak. Vzhledem k tématu je patetický, ale nijak přehnaně, místy opravdu velkolepý a dostatečně akční. Co se mu podle mě už ne tak dobře daří jsou chvíle a postavy, které by měly děj odlehčit. Vtipy jsou místy ujeté a dost na hraně vkusu. May 18 není špatný film, není ani hloupý, na několika momentech mě opravdu chytnul za srdce nebo uchvátil nějakou scénou, ale jako celek zůstává pouze nadprůměrný, nevyvážený film.

Mistrovsky natočená retro (ne)romance, které by neškodilo trochu prostříhat, ale přesto mi nepřišlo nic zbytečné a nelituju ani jedné minuty strávané s tímto filmem.

Nemám rád horory. Bojím se. Jsem posera, já vím. Zase po půl roce jsem si pustil horor a mám zase na rok vybráno. Kdybych nebyl před filmem, nevím, jak by to dopadlo. Snažil jsem si dělat z filmu legraci, zkoušel všechno možný, pak ale začala hrát strašidelná hudba, pohled do zrcadla a já byl zase hotovej. I když vím, že to přijde, stejně sebou vždycky cuknu. A čistit zuby si teď rozhodně nepůjdu, to bych totiž musel odejít z pokoje, projít několika tmavými místnostmi a ještě se dívat do zrcadla, na nic z toho už nemá nervy. A ta závěrečná pointa, bože, to je naprosto geniální nápad. Opravdu.

Nikdy jsem neměl Bonda rád a tenhle megatrapný kousek měl v tom jen utvrdil. Akční slátanina na úrovni těch nejhorších filmů Chucka Norrise. Jako třešnika je tu idiotský převlek Bonda za Japonce. Fuj! Jedna hvězdička za Japonsko.

Love zero se nejspíš nezařadí mezi klasiské kousky korejského romantismu, ale pořád jde o velmi dobrý film. Jediné, co mě trochu štvalo, byl dlouhý konec. Asi čtyřikrát jsem si říkal, že to je skvělý konec a čekal titulky. Přišel ale další zvrat a po něm zase další. Film jsem si ale užil a na romantický film byl i nezvykle napínavý.

Dokonalé dílo. Po celou dobu sledování jsem byl unešen a ztracen ve světe fantazie, někdy strašidelném, jindy povznášejícím, ale pořád strhujícím s úžasnou hudbou.