Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Poslední recenze (1 219)

plakát

Orenji deizu (2004) (seriál) 

Studentské časy, nostalgický feeling a pevná přátelská pouta… tedy pár určujících prvků tohoto seriálu. Nicméně nečekejte odlehčenou zábavu, ale spíš lidské, vztahové drama se špetkou romantiky. Hlavním tématem je vstup do dospělosti a s tím související zásadní životní rozhodnutí, která někdy nejsou lehká. Děj se točí okolo party přátel v posledním ročníku vysoké školy a středobodem je nadaná houslistka Sae – dívka, která bohužel přišla o sluch a bojuje s vnitřní frustrací a pocitem nespravedlnosti. Na tomto životním rozcestí, kde si sama se sebou neví rady, potkává studenta Kaie, který sám řeší svou profesní cestu, ale rozhodne se zároveň této dívce pomoct… Zajímavých a různorodých postav je tady samozřejmě více, každá je trochu jiná a je radost sledovat jejich vztahový vývoj v průběhu jedenácti dílů. Samotná Sae rozhodně není prvoplánově líbivá a milá postava. Naopak je výbušná a sebestředná, což ji ale svým způsobem dělá zajímavou. Snad jen poslední dva díly bylo její chování trochu přes čáru - chvílemi mě iritovalo, jak je sama k sobě neupřímná a chová se vůči okolí naprosto sobecky, především vůči Kaiovi. V globálu ale chválím tuto volbu vytvořit komplexní a nedokonalou hlavní postavu, která rozhodně není stereotypem, jaký bychom si u handicapované postavy představili. Vcelku vzato jde o velmi příjemný vztahový seriál o hledání vlastní cesty životem, což je tématika, která naštěstí nikdy nezestárne. Ještě zmíním, že z malinko podobného soudku je i Yume no California – výborný, ale nepříliš známý japonský seriál, kde taktéž hraje Šibasaki Kó, a kde se téma hledání životní cesty řeší ještě o něco více do hloubky. ~(4,1)~

plakát

Držím se světla (2019) 

I na japonské poměry hodně pomalý film, místy skoro až moc, ale lze na to přistoupit. Většinou jde o zachycení nějakého okamžiku, někdy ustrnutí v pocitu bezradnosti… V kostce bych film charakterizovala jako film o pomíjivosti a vyrovnání se se změnami v životě. Což je tematicky fajn, ale je zajímavé si všimnout, že s jistotou lze tuto charakteristiku filmu přisoudit až po plném shlédnutí. Potíž je, že děj nemá moc jasné směřování a film dělá po většinu času dojem bezcílného bloumání a neujasněného sdělení. Co chce film vlastně říct? A jakou úlohu zde hraje množství vedlejších postav? Postav je tady dost, ale bohužel nejsou dobře využité, a tak je dojem z nich často nejen vlažný, ale někdy téměř negativní. Dívka Mio se po přestěhování do Tokia setká s různorodými postavičkami z řad sousedů a místních obyvatel, ale kupodivu většina z nich (včetně jejího strýce) dělá poměrně chladný a nesympatický dojem. Nepodaří se jim plně navázat vztah ani s ní, ani s divákem. A dokonce i jediné dvě dobře rozehrané postavy (Etiopan a kameraman), které projeví k hlavní postavě kousek vřelosti, nakonec vyšumí do ztracena a film jejich slibně rozehranou linku beze všeho utne. Nezbývá než usoudit, že ve skutečnosti nejde o film o budování lokální komunity a vztahů (přestože k tomu film zdánlivě tíhne a možná se mu to jen nedaří předat), nýbrž spíše jde o film o osobním vypořádání se s překážkami a změnami v životě. Tedy že se vlastně snaží přiblížit otázku vnitřního přístupu k životu. Dvě hlavní postavy (Mio a strýc) lze proto vidět kontrastně. Mio, ač je tichá a někdy bezradná a marná, si nakonec umí poradit a najít cestu životem díky svému pozitivnímu náhledu. Oproti tomu, její strýc se utápí v pocitu beznaděje a nevidí cestu ven. Na konci je zcela zřetelné, jak si kdo z nich vede. Je však škoda, že jinak je film paradoxně dost odlidštěný a chladný. Bylo by mnohem snadnější přistoupit na to, že jde o film o osobním přístupu k životu a prokousávání se těžkými změnami, kdyby se do děje klamavě „necpaly“ všechny ty rádoby podstatné postavičky... Nejsem si proto jistá, jestli se filmu podařilo předat to, co chtěl. A špatná práce s vedlejšími postavami mu rozhodně ubírá body. Na druhou stranu, téma se mi líbilo a zaujala mě báseň, která se ve filmu zmiňuje – jedno ze silných míst filmu. Za to ještě těsně hodnotím slabšími 4 hvězdami, ovšem s vědomím toho, že se najde mnoho jiných podobných filmů, pro které jsou 4 hvězdy rozhodně zaslouženější. (Viděno v rámci festivalu Eigasai 2024.) ~(3,6)~

plakát

Všem klukům, které jsem milovala (2018) 

Žánr Young adult si u knih i filmů docela užívám a vzhledem k poměrně dobrému hodnocení jsem se nakonec rozhodla dát šanci i tomuto filmu. A ano, příjemná oddechovka to byla, hlavní herečka Lana Condor je docela sympatická, a filmu nahrává i fakt, že to není stoprocentně předvídatelná romantika, jako jsou některé jiné filmy tohoto žánru. Přesto, zas tak mě to vlastně nenadchlo. Možná to je tím, že hlavní postava v průběhu filmu ve skutečnosti nepůsobí, že překonává nějaké větší vnitřní překážky, a už od začátku dělá navíc dojem docela velkého sebevědomí. Rozhodně nepůsobí jako nějaký neviditelný lůzr, jak na začátku sama sebe popisuje. V tomto ohledu mi to vlastně nepřišlo moc zajímavé, jelikož jsem necítila, že by postava Lary Jean prodělávala nějaký zásadní vývoj, i když se to takto film snaží podávat. V jádru je to proto za mě opravdu spíš jen romantický příběh, přestože se tvůrci očividně pokoušeli o víc (nevím ovšem, jak si v tomhle ohledu stojí knižní předloha). V podobném žánru a s podobnou tématikou, kdy jedinec hledá své autentické „já“ zatímco zároveň nějakým způsobem manipuluje svým „obrazem“ mezi vrstevníky na škole, se rozhodně najdou lepší filmy s mnohem zajímavějšími hlavními hrdiny. Namátkově např. Love, Simon, nebo třeba i Easy A s Emmou Stone. Lara Jean mi ale bohužel nepřišla jako takto výrazná a psychologicky zajímavá hrdinka… A to ani nemluvě o vedlejších postavách – nejenom že postava „rivalky“ je taky naprosto tuctová a nezajímavá, ale bohužel moc nezaujmou ani ty klučičí postavy. Celkově bych řekla, že film je obecně v rámci charakterů docela plochý... Suma sumárum, slušný teenage film, který je téměř na pomezí 3 a 4 hvězd, ale mezi ohromující zážitky, které dokáží utkvět, se rozhodně nezařadí. ~(3,3)~

Poslední hodnocení (1 769)

Orenji deizu (2004) (seriál)

08.03.2024

Držím se světla (2019)

06.03.2024

Všem klukům, které jsem milovala (2018)

04.03.2024

Zpívej 2 (2021)

28.02.2024

Gilmorova děvčata - Série 7 (2006) (série) (S07)

28.02.2024

Gilmorova děvčata - Série 6 (2005) (série) (S06)

28.02.2024

Gilmorova děvčata - Série 5 (2004) (série) (S05)

28.02.2024

Benny Blanco, Tainy, Selena Gomez, J Balvin: I Can't Get Enough (2019) (hudební videoklip)

25.02.2024

Final Fantasy: Esence života (2001)

25.02.2024

Reklama

Poslední deníček (3)

Japonská jména na ČSFD

Dělá mi neuvěřitelnou radost, jak je ČSFD stále víc a víc promakanější. :) Nedávno došlo k různým změnám, kterých si mohli všimnout jak běžní uživatelé, tak admini při přidávání filmů a herců do databáze. Jedna z pro mě hodně potěšujících změn je ta, že se dá nyní přidávat jména herců pod různými trankripcemi, což pak rozšiřuje možnosti hledání. Dříve šlo přidat pouze jedno jméno a tudíž docházelo k tomu, že se většinou volil jakýsi standard "anglické transkripce", pod kterou jsou japonská jména na internetu nejčastější (myslím pro ty neznalé japonštiny) a pod kterou jsou jména také na IMDB. Nyní se však dá přidat i česká transkripce (která se poté automaticky stane základní transkripcí, pod kterou vidíme jméno herce v jeho profilu) a dokonce se dá přidat i původní jméno ve znacích.

 

Příkladem může být herečka Rjóko Šinohara, kterou zde nyní vidíme pod touto českou transkripcí. To ale neznamená, že její jméno nenajdeme, pokud známe jen anglickou transkripci. Právě naopak, ve vyhledávání se nám objeví, i když zadáme "Ryoko Shinohara", případně "Ryōko Shinohara". A jako třešnička na dortu - nyní zde tuto herečku najdeme, i kdybychom náhodou chtěli hledat pod původním znakovým zápisem 篠原 涼子. No není to bezva? :)

 

Malým problémem ale nyní je, že je v zápisech jmen teď trošku guláš, protože většina jmen stále zůstává pouze ve svém původním "anglickém" zápisu, což znamená, že některá jména už vidíme v nově přidané české transkripci, většinu ale stále vidíme v původně zadané anglické transkripci, dokud se nenajde někdo, kdo přidá i tu českou (nebo případně i původní japonskou, pokud se mu chce :)). A než se to nějak srovná, asi to bude trvat ještě dlouho (je možné, že ani změna všech jmen nebude možná, pokud se nenajde víc nadšenců, kteří změně budou věnovat svůj čas). Mě ale tahle nová možnost natolik nadchla, že jsem si řekla, že se na tomhle chci trošku podílet. Takže postupně budu ke jménům herců přidávat český i japonský zápis. Tak se uvidí, jestli se za pár měsíců přemění většina japonských jmen na českou transkripci nebo ne....

 

Samozřejmě by se mohla podobná věc uplatnit i u názvů japonských filmů/seriálů, ale taková obří změna by už byla hodně časově náročná a nevím, nakolik by bylo efektivní měnit názvy na českou transkripci - možná by tím spíš vznikl až moc velký zmatek, takže do toho se raději pouštět nebudu.