MayB2

Slušně depresivní pohled na konzumní společnost, kde už jsou nějaké ideály a vztahy úplně vedlejší.

Já jsem sice romantik, ale toto bylo strašně unylé... Zajímavá scéna procházky, motivy převzaté ze Seuratova obrazu Nedělní odpoledne na La Grande Jatte, který se nachází v Chicagu, kde žila postava Richarda.

Chtělo to víc charakterních rolí, Steve. Příběh člověka s velkými sny a s minulostí těžkou jako železná koule, která ho stále táhne ke dnu. A příběh statečné ženy, která mu bohužel nedokáže pomoct, i když by moc chtěla.

Původně jsem se k filmu dostala přes pěknou muziku, takže mě pak mrzelo, že je ta jedna melodie použitá tolikrát dokola. George Chakiris měl zůstat Portorikáncem a necpat se do Norska (vůbec veškeré dění na zemi v Norsku bylo slabší). Tím končí negativa. Líbí se mi výprava, charaktery postav, epizody z leteckého života, nácvik akce, akce samotná, originální záběry na letadla i ostatní techniku. Zadní projekce někdy ruší, ale ne podstatně. Nežvaní se mnoho a zbytečně, na moralizování není čas, prostě se válka bere tak nějak realisticky. I když se jako o inspiraci pro Star Wars mluví o The Dam Busters, víc paralel vidím s 633 Squadron.

Díky tomuto filmu jsem si připustila, že Wolverine je Jackmanova životní role.

Z hereček byla nejlepší Meryl Streep jako protivná babizna, děvčata mi připadala moc stará – lepší obsazení má podle mě adaptace z roku 1994 (hluboký hlas Florence Pugh opravdu nesedí k Amy, které je na začátku 12 let). Timothée Chalamet vypadal proti dívkám téměř dětsky. Nakonec byly nejlepší ty scény s nakladatelem, pošťouchly tu látku do moderna.

To mohlo bejt tak krásný drama! Když pominu spoustu postav, na které se prostě vykašlali, tak to zromantičtění nejhůř odnesl Mandras – vždycky si představuju, jak by Christian Bale krásně zahrál tu proměnu na absolutního padoucha! Corelli a Pelagia jsou unylí, kde je nějaký jižní temperament? Jediný, kdo jakž takž odpovídá předloze je starý doktor Janis (a ještě ho nenechaj umřít). A vůbec – on někdo zakázal filmy, co nekončí happy endem?

Poetika maličko opepřená srandou. Kamera švenkuje po horách, hraje Liškova hudba a mně běhá mráz po zádech. Když vidím vášnivého Kvietika a tu iluzi svobody, vždycky si vzpomenu na Tatranské pastorále, které jako by tomuto filmu dávalo facku.

McQueen si střihnul v jednom roce dva podobné týpky – válka je pro něj všechno, před ní nebyl nic, po ním by taky nebyl nic, ale teď je eso! Takže si co nejvíc užít a nebrat na nikoho ohled. Pěkně zachycené prostředí v létající pevnosti, použité autentické záběry z náletů.

Škoda že Martin nesahá herecky Brandovi a Cliftovi ani po paty, působí to dost rušivě. Blonďák Brando hrál bezvadně, ale Clift byl úžasný, že by nad ním člověk brečel. Dějově se mi to líbilo, ale vzhledem k počtu komentářů, které film srovnávají s knihou, si román taky přečtu.