Logan: Wolverine

Konečně (dík DEADPOOL?) se dělají i komiksárny pro rozmazlený dospělý co se jdou do kina bavit, a ne tam muset trpět dvě hodiny stamilionový trikový panďulácký #homo otravy, s tím, že si pak za odměnu (za kilo) odnesou speciál kelímek s jedním z nahoněných plochých superhrdinů, kam bych rád tak nachcal, naflusal a trochu nasral. Jo, až tak mě Marvel otrávil blitkou všech těch týmovek o hovně, tak jsem rád (ač jsem nikdy nebyl x-mení), že se tu nadává, propichují lebky, cáká krev, chcípne sem tam dítě, hlavní postava půlku filmu neurvale trpí bolestí ran a životem, všelijak dál kvalitní, přesto je to blockbuster. Tyhle filmy nemusí být dělaný pro nudný ovčí párečky, sluníčkový americký rodinky a vymývat přitom mozek zbytku lidstva... "And I looked, and behold a pale horse, and his name that sat on him was Death, and hell followed with him." (JC) (01.03.2017)

"Staří" Singerovi X-Men mě bavili méně pro nedostatek většího nadhledu, Rattnerovy jsem už neviděl. Z těch novějších jsem uchcával z První třídy, dost mě zklamala Apokalypsa. Wolverine je tohle můj první a je potřeba dodat, že na pilu reality i přehánění tlačí tvůrci poněkud moc, takže Logan musí být pijan a člověk, který nevěří v budoucnost, ideálně když sem tam schytá nějakou tu ránu, na druhou stranu je to furt statečnej bijec, takže je potřeba předvést pořádná jatka. Špatné to není, ale také to není něco, co by mě zatlačilo do sedačky hlubším přístupem k postavám nebo vyprávění jako takovému (ať už se to týká filmu samotného, nebo celého univerza X-Men). 70%. (13.04.2017)

Logan je rozlučka, kterou si postava Wolverina zaslouží a současně obrovské poděkování (a zadostiučinění) pro Hugh Jackmana. Ten svou postavu prožíval a na plátně vylepšoval, až dosáhl "svého" stáří a odchází ve správnou chvíli. Nejlepší z trilogie o Wolverinovi? Jednozačně. Z mutantské série? To úplně ne. Přesto je Logan samostatně (což tleskám) fungující díl, který obsahuje vše, co minulům dílům chybělo (postavy, krev, vývoj, atmosféru, hlavu a patu:)). Na druhou stranu ten hype okolo filmu je trochu přehnaný a rozhodně nejde o vícevrstvé dílo, které vám v hlavě zabere dalších pár dní. Logan přišel, viděl a zvítězil. Fantastická však zůstává Dafne Keen, která mu k tomu pomohla a zkomírající Patrick Steward, jehož odchod je poetický, i když já čekal mnohem více. I ten eRkový rating, digikrev všude a probodávání hlav do kamery, je ve výsledku jen prchavá atrakce, která po shlédnutí vyšumí. Příběh Logana ne. PS: v celém tom roadmovie se určitě najde dost děr, třeba proč děti nebojovali, když jejich schopnosti v pár záběrech (ovládání přírody) jsou tak silné, nebo proč vlastně se do útočiště dostaly prakticky všechny (to lovili opravud jen X23?) PPS: kdybych uronil slzu, jako že jsem k ní měl dalek, tak by byla spíše za Profesora X, jehož příběh je pro mě snad zajímavější, než Loganův a jeho vyznění nepříjemné (04.03.2017)

Olala, don't funk with my Wolverine. Mám nějaké výtky, jež se obecně dají zařadit do dvou kategorií: Za prvé, co je to s tím divným načasováním jednotlivých scén a jejich návazností? Jako by si už někdo chystal vrátka na prodlouženou verzi (což začíná být vážná choroba současných filmů) a/nebo si nebyl jist, co všechno do filmu ještě patří a co už se rozvíjet nebude. A ta druhá je to nešťastné kombinování čerstvého pohledu na superhrdinskou/mutantí mytologii a úmyslného rozrušování klasického dějového oblouku s největšími kýči scenáristického řemesla známými lidskému pokolení. Ale na konci jsem brečela a hudba Marca Beltramiho byla skvělá, takže radši nebudu přemýšlet, co si myslím o všech těch mrtvolách tam kolem, a budu celkem spokojená. X marks the spot. (13.07.2017)

Všechno má svojí cenu – Singer to zprvu věděl. A Mangold jí teď za všechny ty přešlapy, papundekly, digitální vatu a nedodělky platí s úroky. Brutální, explicitní, sociálně dystopické, přitom velmi nostalgické a citlivé k postavám, které film svléká z trikotů a špikuje je smrtelnými chorobami, kašlem a pochybami. Ne, Mangold není elitní režisér, občas je temný tón na hraně přehánění, občas je tomu strašně vidět do žaludku, ale při posledním záběru mě to stejně dráplo tak hluboko jako žádný jiný X-Men film. Je to svým způsobem eR(voluce). Logan ji využívá nejen k vulgarismům a nevšední anatomické názornosti, ale i k tomu, že otevírá hodně neradostnou vizi budoucnosti, ve které je hrdinství už jenom mátožnou vzpomínkou z ošoupaných komiksových sešitů. Amerika v roce 2029 budovaná z náznaků, ale velmi aktuálních. Potomci lidí v superhrdinské verzi. Logan bolí. A to je dobře. Film pro pesimisty, kteří nedokážou přestat věřit. (01.03.2017)