krypton22

Přiznám se, že se moje znalosti amerických "bavičů" zadrhly někde u Jerryho Seinfelda a jména současných stand-up ikon typu Chris Rock nebo Billy Hicks ve mně vzbuzují spíš odpor. Ne pro jejich humor, ale prostě proto, že sledování podobných vystoupení mému racionálnímu (rozuměj nudnému) já připadá jako ztráta času. Pokud máte podobné guilty pleasure, nabízím vám vynikající alternativu, neboť na vystoupení Kevina Smithe se rozhodně lze dívat i na jako velice poučnou sondu do fungování filmového průmyslu (byť poněkud svérázně podanou). Přidejte si k tomu ještě vynikající druhý díl (Evening Harder) a můžete strávit nejen večer, ale klidně celý den, s jedním z nejzajímavějších lidí v showbusinessu. 4 DVD obsahují výběr nejlepších momentů ze šňůry Q&A dýchánků, kterou KS absolvoval po amerických univerzitách s bonusem v podobě kouzelného londýnského vystoupení. Pokud máte alespoň minimální vztah k "newjerseyské mytologii", Americe nebo Timu Burtonovi, nebudete se nudit ani vteřinu.

výborně napsanej scénář + suverénní režie + perfektní casting = debut jako řemen

Quite frankly, if he wasn't dead, I'd have him expelled.

Why are you wearing that stupid man suit? Když se řekne "kulťák", vybaví se mi tenhle film (i když to slovo nesnáším). Tohle nenápadný dílko mě přimělo k úvaze, zda má smysl točit film, kterej je, narozdíl od různých psychedelií, založenej na příběhu a přece ho při prvním shlédnutí nelze plně pochopit (mluvím o kinoverzi, režisérskej sestřih je přece jenom doslovnější). Já se ale při sledování náramně bavil a po skončení titulků byla moje první myšlenka "Tohle musím vidět znovu!". A o tom to je.

Film jsem viděl před cca třemi lety a tehdy bych dal možná jednu hvězdičku "za zásluhy". Opravdu, bezprostředně po zhlédnutí to na mě působilo jako pitomost roku, nicméně film mi zůstal v hlavě a vrtal mi tam tak dlouho, až jsem si ho pustil znovu. Výsledkem je, že teď prostě nemohu dát méně než za 4, protože místy naivní dialogy a slabší herecké výkony už mě neodvádějí od toho, co je na tomhle filmu nejdůležitější - od atmosféry. Nikdo mi nevymluví, že Shyamalan natočil jeden z nejoriginálnějších a nejpropracovanějších thrillerů poslední doby a Howard k němu složil ten nejpůsobivější možný soundtrack. K tomuto se holt, stejně jako k ostatním Shyamalanovým snímkům, nedá přistupovat jako ke standardně zkonstruovanému příběhu a nedejbože tam hledat logické lapsy - tohle je intimní záležitost. Koukněte se na film v zaplněném kině nebo s kamarády u pivka a užijete si spoustu legrace. Pusťte si ho o půlnoci, když už rodina spí, nechte se unášet jeho kouzlem a vypálí vám do mozku cejch.

Totálně pozitivní film a britská romantická komedie na vrcholu. Bill Nighy si vděčnou roli vyžilýho šoumena vychutnal do mrtě.

Tváří v tvář tomuhle dílku vypadají všechny rádoby romantické filmy a komedie mírně trapně. Čím dřív se smíříte s faktem, že celý film není nic než hodina a půl tlachání, tím líp, protože vám zároveň dojde, že tohle je ŽIVOT a takhle se hraje o přízeň druhého pohlaví všude na světě. Oba hlavní představitelé jsou ve své naivitě okouzlující a všechny jejich reakce jsou díky parádnímu scénáři naprosto konzistentní a přirozené. Film jsem viděl před mnoha lety v televizi a po nedávném zhlédnutí na DVD jsem měl úplně stejný pocit, jako před lety, pocit, který jsem nikdy u žádného filmu nezažil. Pocit, že už nemá cenu se dívat na jiné filmy, protože tohle nic nepřekoná. Časem tenhle dojem vyprchá, ale stejně je to lahůdka - v kombinaci s Before Sunset zničující.

Hlavní důvod toho, proč ostatní Smithovy filmy nesahají Clerks ani po kolena, se jmenuje Brian O'Halloran. Kdyby Danteho hrál původní kandidát, kterým byl tuším Ernest O'Donnell (ve filmu jako namachrovaný trenér aerobiku), možná by dneska po Kevinu Smithovi neštěkl ani pes.

Neznám mnoho filmů, které by tak moc manipulovaly s divákem, neznám mnoho filmů, které by se tak moc okatě snažily být cool a neznám mnoho filmů, kterým by se to všechno tak moc dařilo. Kolem filmu je IMO trochu větší kult, než by si zasloužil, ale za 5 je to s přehledem (a to mám rád IKEU!).

Po epochálním průseru jménem Under the Dome jsem od další adaptace "nového" Kinga mnoho nečekal a o to víc mě dostalo, jak výborná jednohubka se z toho vyloupla. Vyjma ignorování zábavnější první poloviny knihy nelze tvůrcům téměř co vytknout, dokonce projde i představení úplně nové (zábavné a uvěřitelné) hlavní postavy. Překvapení!