Ninusiko

Snad naprosto nejhorší věc, jakou jsem viděla za posledních několik měsíců. Naprosto zbytečná hra. Vskutku nechápu, jak je možné na tak dobrém základu vystavět něco naprosto nelogického, přeefektovaného a přehnaného.

Po Battle Royale v podstatě jen slabý čajíček, kterému chybí nadšení stejně jako hnací síla. Pobaví, nezapůsobí.

Pro jednou vkusne natoceny film s tematikou mimozemstanu, ktery neni jen o super ozbrojenych hrdinech, co se neustale snazi trefit do cile, coz jim ani prez jejich profesionalni volensky a spionsky vycvyk nejde. Mile jednoduchy, prijemne sledovatelny film. Mile prekvapeni...

Ani tak moc nestejde na faktu že záběry a myšlenka jsou tak skvěle propracované, ale chvíle, kdy se nachytám jak na film už 45 minut zírám s otevřenou pusou, chápu a nechápu zároveň, jsou stoprocentně důkazem umění vtáhnout diváka do dějě a duržovat ho v něm. Jaco van Dormael se vyšvihl víc než jsem čekala a to i přez fakt, že má na kontě, mimo Mr. Nobody, 4 perfektní režisérské práce a 2 scénaristické. Naprostá pecka. Čekala jsem méně.

Naprostý zmatek a nenávaznost které tvoří v celku jeden veký guláš. Nepřitažlivé a nevykompenzované ani hereckým obsazením. Film u kterého se člověk prostě nudí. A když se nenudí tak jen nechápe. Pro mě moc špatné.

poklona za tu část filmu, která ma alespon trochu atmosféru. Tento horor konečně vypadal, že by mohl mít něco do sebe, že by mohl mít atmosféru a že by to pro jedou nemuselo končit naprosto nesmislně a čistě Holywoodsky. Bohužel ze to tvůrcům povedlo ke konci trochu podělat.

Dala jsem jednu hvězdičku a ne odpad! za poslední scénu, protože celý film byl jen dlouhé nesmyslné utrpení bez šťávy. Přijde mi jako by byl celý film natočen jen pro poslední scénu s hromadou devadesátiminutové vaty.

Salo je jeden z vizualně nejkrásnějších filmů vůbec. Nejde totiž vůbec o to, jestli je to zvrhlé a sexistické nebo ne, podstatou je právě ta krása - styl záběrů, celková jemnost vyústěna z mylsi blázna. Ne jenom, že je film velmi často nepochopen, ale je na něj nahlíženo prvnoplánově na základní linii "toho co vidim a jako moc je to nechutné". Pasolini, stejně jako de Sade, totiž naprosto přesně vystihli, že umění nezná hranic, nezná kulturní tabů ani morální zásady, existuje samo o sobě. A tento film je potřeba chápat dot podobně. Jít do hlouby, bez jakýchkoliv předsudků, póz, "vlastních názorů".