DarkKnight

Aaron Sorkin za sebou má dlouhou kariéru úspěšných projektů (The social network, Moneyball...), mezi které patří i seriály Studio 60 a Studio sport. Tentokrát se však rozhodl dát laťku ještě o trochu výš. Vytvořil totiž svět novinářů, kteří (přestože pracují pro vymyšlené zpravodajství i smyšlenou kabelovou televizi) připravují (většinou) zprávy o věcech, které se opravdu staly (zabití Usamy bin Ládina, volby, Tea party, postřelení kongresmanky...). Teprve v Newsroomu prokázal Aaron Sorkin svůj talent. V první sérii deset a v druhé devět hodinových epizod odehrávajících se skoro v jedné místnosti (v druhé sérii se toto již trochu bohužel rozmělňuje, přesto se vše ale odehrává jen v několika málo místnostech, případně lokacích) dokázal vyplnit k prasknutí vtipem, napětí a hlavě brilantními dialogy, které dokáží člověka udržet na židli víc než kdejaký akční film. Dalším plusem Newsroomu je jistě vývoj hlavního hrdiny, Willa McAvoye, který se ze zprávaře bez názoru a politické příslušnosti dostal na toho nejlepšího novináře vůbec. Nenechal se odradit, šel do Tea party, do kongresmanů. Nezalekl se klesajícího ratingu, ani vyhrožování. Celou dobu šel jako Don Quijote cestou osvětové mise k civilizaci lidstva a po boku mu celou dobu stála MAcKenzie McHale, jenž ho navedla na správnou cestu a připomněla mu, jak se dělají zprávy. Jsem si jistý, že kdyby zprávy vypadaly jako v Newsroomu, pouštěl bych si je místo seriálů každý den. Nejoblíbenější postava: Will McAvoy. Nejoblíbenější epizoda: S01E04: I´LL TRY TO FIX YOU.

Již námět k filmu Babovřesky by se dal považovat za velice dětinský, jelikož stojí na hlavním „vtipu" se jménem - nový farář se jmenuje Šoustal. Od toho se odvíjí i scénář s naprosto vyprázdněnými nevtipnými a mnohdy až trapnými dialogy. Film nezachraňuje ani režie. Zdeněk Troška zde již nezvládá ani základy režie, které se mu dařily alespoň trochu ovládat v jeho předešlých filmech (jako například trilogie Slunce seno, která měla naproti Babovřeskám i lepší scénář s alespoň malou špetkou energie a vtipu). Režie se velmi projevuje i na výkonech herců, kteří vypadají, jako by byli bez jakéhokoliv vedení. Jejich výkony potom i proto působí naprosto neuvěřitelně. Dalším nezvládnutým Troškovým kouskem jsou filmové zkratky, které se zřejmě rozhodl nahradit zrychlením. Film má však i přes jmenované obrovský úspěch a do českých kin na něj přišlo dokonce víc lidí, než když u nás měl premiéru Avatar. Proč? Film se totiž snaží prezentovat jako pravý český. Před závěrem má dva „americké konce", které se pak ale zamítnou, protože takhle přece český film končit nemůže. Ale jsou Babovřesky opravdu pravým českým filmem?

Castle na zabití je v nynější době velice úspěšným seriálem, ať v Americe nebo u nás. Co za tím stojí? V první řadě je to výborný scénář Willa Beala, Andrew W. Marlowea a dalších spolu-scénáristů. Dialogy kypí hláškami, vtipnými pasážemi, napínavými okamžiky, propracovaným dějem zajímavými postavami, skvělými nápady a hlavně v každém díle přichází s něčím novým, aby divák po prvním sérii neusnul, protože by se díval stále jen na to samé. Castel nejdřívě začínal jako komediální detektivka, poté se přenesl do vážnější sféry a nyní pracuje s oběma styly. Tyto inovace v dnešní seriálové tvorbě dost často chybí (například seriál Sběratele kostí byl všech devět sérií v podstatě stejný). Nemalou zásluhu na úspěchu mají zajisté na svědomí i herci v hlavních rolích (Nathan Fillion, Stana Katic a další), kteří umí vtipné okamžiky více podpořit a děsivé chvíle plné strachu udělat ještě strašidelnějšími a hroznějšími. Také by se zde našly zajisté momenty, které by se daly vytknout. Kupříkladu: tvůrci dali Castla a Becettovou příliš brzo dohromady a již v sedmé řadě plánují svatbu, přestože to nevypadá, že by měl seriál v brzké době skončit. Hrozí zde proto ztráta jisté energie, kterou každý seriál potřebuje. Jako celek však seriál Castle působí skvělým vtipným i mrazivým dojmem zároveň.

Joss Whedon prokázal svůj filmařský um například v seriálu Firefly nebo filmu Serenity, čekal jsem tedy od Avangerů něco úžasného, o to víc jsem byl po zhlédnutí překvapen. Takže, co se stalo? První problém přichází již z pohledu vyrovnanosti. V první půlce filmu můžeme totiž vidět pouze dialogy a pošťuchování mezi superhrdiny. Takto tomu bývalo ve starých filmech (například Masakr na Svatého Valentýna), nyní je tento způsob však zastaralý a již se nepoužívá. V akčních filmech samozřejmě bývá závěrečná scéna zpravidla největší a nejlepší, ale to neznamená, že se již v průběhu nemůžeme navnadit a užít si také trochu napětí a nečeket jen hodinu a půl na závěrečných dvacet minut. Mimo to nedojde při akci k žádnému posunu v ději jako například v Temném rytíři od Christophera Nolana nebo Muže z oceli od Zacka Snydera, kde má každá scéna i jistý smysl a poslání, nejde zde pouze o bezduché mlácení a rvačky jako v Avangerech. Všechna jmenovaná úskalí filmu jsou od Josse Wheadona velice překvapující, protože ve svých starších počinech (například Serenity nebo Firefly) s ničím z toho problém neměl. Co se tedy stalo? Nejpravděpodobnějším scénářem je jeho pohlcení „MARVEL" stylem. Ten znamená jedno: velká a skvělá akce nad pořádným příběhem. Toto je právě přesný popis Wheadnova výplodu - akce je skvěla, ale příběh není skoro žádný. Jde zkrátka o takový „rodinný akčňák", který nikomu neublíží, nezkazí mu večer, ale taky nepřinese nic nového a superhrdiny stále drží v stereotypním vidění světa - lidé to mohou být jacíkoliv, ale superschopnosti mají, a tak zachraňují svět před mimozemskými nereálnými stvořeními, které jim dají zabrat pouze po fyzické stránce. Je velká škoda, že se takto nadějný autor rozhodl pro tento typ zpracování a vzhlédl se v „MARVEL" stylu, místo v zcela inovativním, vizionářském a kvalitním způsobu vyprávění, který používá Chrisotpher Nolan (například v již zmiňovaném Temném rytíři), kde hlavní záporák (Joker) nepůsobí Batmanovi velké fyzické problémy, ale zahrává si s jeho psychikou. A film má přesto daleko větší šťávu a spád. Ale všem dnům není konec. Od Josse Wheadona nás čekají ještě dva filmy z Avangerovské trilogie, a tak doufejme, že si za tu dobu pustí Temného rytíře (Muže z oceli nebo podobné filmy) a něco z něj převezme i do své tvorby.