Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (432)

plakát

Pekelná kuchyně (2005) (pořad) 

Viděl jsem dvě série (6. a 7.) a myslím, že stačilo. Jelikož vím o vaření velký... nic, tak nedokážu posoudit, jak moc dobrý člověk musí být, aby vyhrál ten super flek v super restauraci jako šéfkuchař. Každopádně, všechny ty vyhrocené situace, nadávky a ponižování, to je JEN show pro lidi, stejně tak i vybírání lidí kteří neumí vůbec nic a kterým se Ramsay vysměje hned v prvním díle. V podstatě, to ani není o vaření, ale o tom, kdo dokáže být větší hajzl a hrát mezi ostatníma soutěžícíma na obě strany...

plakát

Perníkový táta (2008) (seriál) 

Dlouho, dlouho trvalo, než jsem si k tomuto seriálu našel cestu a nelituji. Brilantně vybrané charaktery postav které spojuje dokonalý scénář. Seriál vybočuje z řady především výbornou dynamikou děje: střídání rozvážných tahů scénáristů s prudkými dějovými kličkami a zvraty, kdy netušíte co se stane v další scéně. Snad tempo vydrží... (Hodnoceno v polovině 2. série)

plakát

Pětka s hvězdičkou (1985) 

Nostalgické staré časy 80. let plné typických klukovin a sondy do malé jihomoravské vesničky plné typických postaviček (hodný pan učitel, přísný ředitel, skupina místní "zpravodajské" služby) a samozřejmě parta sígrů , v jádru ale dobrých a férových. Takové novodobější Páni kluci.

plakát

Piráti! (2012) 

Well done, sir! Plastelína Pirátům opravdu svědčí, krásně to téma oživuje a dělá nevšedním. Velmi dobře si tvůrci poradili s adaptací tohoto tématu do dobrodružné grotesky, zde prezentované satirou, nadsázkou a vyzdvihování klišé, které zřejmě většina zná ze série Piráti z Karibiku. Vtípky jsou předváděny v promyšlených scénkách a i krátké gagy jsou nerušeně vsazeny do děje, mohlo by jich sice být víc, ale naopak jako plus oceňuji i ty nenápadné maličkosti a odkazy na reálné postavy a souvislosti. Atmosféru taškařice umocňují The Clash a skáčkový soundtrack. Přesto, že je vyvrcholení děje více méně jasné, na zábavnosti to neubírá a o to zde myslím šlo především.

plakát

Plán útěku (2013) 

Celkem slušná žánrová jednohubka, která se téměř neliší od toho, co se točilo tak dvacet let zpátky. Možná jen trochu modernější. Už od začátku je z filmu cítit, že si chce u diváka "odkroutit" to svoje a nepouštět se do žádných promyšlenějších experimentů, včetně sofistikovanějšího scénáře. Jede se v očekávaných kolejí a jen občas je možné si zadumat co nám tam tvůrci šoupnou za scénu teď. K obsazení asi jen to, že Stallone je pořád ve formě a tyto vyzrálejší role mu fakt sednou. Arnold mu bohužel moc nestačí. Na druhou stranu, spojení této dvojce funguje velmi dobře a díky tomu je ve filmu několik opravdu povedených sarkasticko-hláškových scén, kdy jsem si s chutí zasmál. Ale to byla spíše výjimka, protože s humorem je to v tomto filmu hodně špatné a bohužel asi nějaký skrytý náznak ironie v jiných pasážích jsem nenašel. Atmosféra je hodně sterilní, postavy k divákovy odměřené. Nakonec ještě k logice a fungování "vesmíru" ve filmu: celí útěk je postaven na hodně "náhodách", nelze upřít pár fajn vychytaných nápadů, ale genialitu ze seriálu Prison Break nečekejte.

plakát

Počátek (2010) 

Nolanovo veledílo, je zkrátka velkým zážitkem jak pro oči, tak hlavu. Vše je tak propojené, komplikované a ve výsledku naprosto dech beroucí. Film mě opravdu uchvátil, že to ani slovy nejde vyjádřit...proto: plný počet!

plakát

Podfukáři (2013) 

Film o tom, jak kouzla dokáží zamotat i pěti scénáristům jejich hlavy. Osobně nemám problém, když si se mnou (obecně jakýkoli) film hraje a manipuluje (což jsem mimo jiné ocenil v Trance od Boyla), ale dost se mi příčí, když mi vnucuje svoji pokřivenou logiku a vydává jí za něco zcela normálního. Hlavní "klam" tohoto filmu tedy je, že na začátku divák automaticky přijme "pravidla hry" a tak nějak počítá s tím, že to platí (nebudu zde dávat spoilery). V průběhu filmu jsou ale hranice reálného posouvána kamsi do jiných dimenzí. Scény ve kterých by se klidně mohl objevit Harry Potter a vyšlo by to na stejno, jsou zdrojem pochybovačného pocitu, který se nese v hlavě každého trochu náročnějšího diváka. Možná mírně zábavný, ale hlavně nehorázně falešný je tento film. Uměle vyvolávající něco co není. Tento film postrádá v podstatě všechno co je tak zábavného, chytrého a originálního v anglických Podfukářich, ve kterých se objevují SKUTEČNĚ PROVEDITELNÉ triky a "kouzla". Now You See Me přidává do děje vedle triků a "kouzlení" průběh z kriminálního vyšetřování FBI. Bez ohledu na to, co se stane v samotném závěru filmu (opět nebudu spoilerovat, ale je to moc pěkné "Cože?") nemá toto vyšetřování prakticky smysl a společně se závěrem na sebe scénáristé upletli bič, kdy se dostali do dějové slepé uličky. Ok, teď jinak: herecké obsazení je dobré. Tím myslím, že každý hraje co má, ale bez nějakého většího "wow" efektu. Klasický Woody Harrelson hraje pořád to stejné, Jesse Eisenberg je sice okoukaný a nesnesitelný, ale jako beru, že to tam celkem sedlo. Jediná Mélanie Laurent zde tak nějak vyniká. Zbytek je do počtu. Režie více méně průměr. Samotné kouzelnické scény jsou lehce nadprůměr a to hlavně díky efektům a vizuálu. Závěrem lze tedy napsat: Záleží na tom, jak moc budete při tomto filmu přemýšlet a jak moc se budete chtít nechat oblbovat scénáristy. Ale pozor, to není to stejné jako nechat se "oblbovat" triky samotnými a v tom je ten hlavní problém!

plakát

Pojedeme k moři (2014) 

Asi tentokrát nepůjdu s davem. Bohužel, moje očekávání originálního snímku a záchrany české kinematografie jsou opět nenaplněny i přes to, že jsem do Mádla vkládal nemalé naděje. Pokud bych měl film opravdu shrnout do jednoho slova, tak mne napadá "neuvěřitelný". Mádlova představa, že udělal hravý "film ve filmu" je neskutečně mimo. Já si ve filmech vždy hledám určitou atmosféru, na kterou se může divák "navázat" a lépe tak porozumět postavám a příběhu, ale tady mi jakákoli UVĚŘITELNÁ atmosféra a "feeling" chyběl. Pojedeme k moři je velmi nepovedené, zmatené a neskutečné povrchní vyprávění o dvou klucích kteří točí vše kolem sebe. Divák má uvěřit, že se dívá na amatérský film jednoho z nich a všechny dramatické scény jsou "reálné" a že vše postupně graduje a že ke konci dojde k velkému odhalení. Film, jak je natočen, tedy jeho forma a děj, má budit afekt "dětských očí", tedy že je prvoplánově naivní a jednoduchý. To se projevuje v různých scénách které mají navozovat dojem že se pohybujeme v tom co obklopuje každého z nás, že to je něco velmi uvěřitelného. Nevím, jak mělo být to či ono jen symbolické a proč jsou některé věci udělány tak, že ve výsledku nikterak nedoplňují děj a spíš vyznívají neuvěřitelně křečovitě. Příklad? Proč otec bije Harise a jeho matku? Jako jen aby byla na konci filmu scéna, že se Haris jako jediný dostal k moři? Jako vážně? Nebo: Jakou úlohu měla Tomášova babička? To lze spojit s naprosto cynickou sekvenci kdy se poté, co se Tomáš dozvěděl, že jeho babička zemřela natáčí při tom, jak se obléká do černého a pak zpomaleně "like a boss" vykračuje přes náměstí za doprovodu country bratrů Nedvědů. Cože? Co to má naznačovat? To máme opravdu věřit že toto točil Tomáš? Navíc: Ve filmu není vůbec ukázán vztah vnuk-babička? To chtěl jako Mádl tak experimentovat a místo scény, kdy by např. Tomáš plakal, tak tam šoupne toto? Závěr filmu je něco, co si všímavý divák domyslel hned po scéně s taxíkem, takže motiv tajemného pátrání po tom, co dělá otec Tomáše potajmu jde rázem do kopru. Přičemž následně přichází stěžejní scéna, která je natočena tak, že nemá vůbec žádnou emocionální "hloubku", i když je divák tlačen k tomu aby něco prožíval a uvědomil si (asi), že je dítě konfrontováno s těžkou realitou. Když si člověk v tu chvíli uvědomí, co do teď sledoval, tak ona stěžejní scéna nemá špetku emocionálního náboje. Mádl mohl mít v hlavě spoustu dobrých nápadů ale většina scén ve filmu je natočena podivně, nezajímavě a občas velmi nepříjemně. Především ty pro mne nepříjemné scény měly být pravděpodobně ty které mají diváka "chytnout za srdce". Nedovedu si představit, jak na toto může reagovat někdo, komu je cca 12 let. Pořád nějak nechápu co tím chtěl jako Mádl dokázat. Udělat artový film pro děti? Nebo hardcore dětskou komedii s prvky "dospěláckého" dramatu? Ať se na mě nikdo nezlobí, ale režie je prostě špatná a scénář je hodně podprůměrný. Asi patřím k té menšině pro které tento film nebyl určen, ale ač se snažím objektivně dopátrat nějakého pozitiva, jde to jen opravdu stěží. Je zde pár momentek (doslova vždy pár sekund) kdy jsem se tak nějak začal přesvědčovat, že se divám na satiru, ale vzápětí bylo vše jinak a přišla další nepochopitelná scéna. Snad jako by měl film růžové brýle ale skla černá....pffff, nevím jak to dál popsat.... A to hodnocení tady, no alespoň že Kamil Fila to vidí stejně. P.S.: Proč je ve filmu tolik zatmívaček? To jako vážně střihač neumí nic lepšího.

plakát

Poslední základna (2012) (seriál) 

Řekl bych, že z letošního podzimního výběru nových seriálů, bude Last Resort asi tím nejzajímavějším. Ne že by to byla nějaká bomba (doslova :D) ale jak se říká: Mezi slepými jednooký králem. Každopádně, pilotní díl poměrně slušně otvírá děj a zhruba v polovině dramaticky graduje. Neříkám, že některá heroická klišé mi nevadila, ale na druhou stranu tak nějak pasovala do celkového pojetí. Na hodnocení charakterů je ještě brzo, ale na konci je naznačeno co nás asi tak čeká a já osobně jsem docela zvědav jak se správní chlapi a ženy od námořnictva vypořádají s nastalou šlamastikou. //// EDIT: Po prvních 10 dílech: Děj se slušně rozjel, některé dějové větve jsou poměrně originální a divák je příjemně napnut, co bude dál. Dávám ***. // EDIT2: Tak dokoukáno. Je docela škoda, že byl Last Resort poměrně brzo ukončen a poslední 13. epizoda je taková nějaká ne moc vygradovaná. Ono celkově u posledních několik epizod už viditelně tvůrcům docházel dech a jako by se nemohli rozhodnout kam s dějem dál. Nakonec je možná dobře, že finále bylo sice komorní, ale důstojně zakončené. Pořád lepší toto než natahované, nudné seriály.

plakát

Pot a krev (2013) 

Toto je hodně divnej film, ale řekl bych, že spíše v tom lepším slova smyslu. Michael Bay asi usoudil, že už je tak zkušený, že si může odskočit od Transformers a natočit si pro potešení jeden trošku ulítlejší film. Pain & Gain je jeden velkej koktejl režisérského cynizmu, pošahaných scén, nadopovaných postav....a scénárista taky určitě něco bral. Světlejší stránku filmu vidím hlavně v té čiré anarchii, s kterou je převedeno to co se skutečně stalo (film je opravdu podle skutečných událostí) a jak je to drsné a humorné zároveň. Bay si jako režisér dělá co chce a i z herců vyzařuje jakási divná radost, že si můžou zahrát na opravdu debilní charaktery, které se snad ve filmu ještě neukázaly. Časování a provedení některých scén je opravdu "delikátní", ale v některých je hranice mezi filmařskou demencí a "vyšším filmařským záměrem" dost nejistá. Film tím ztrácí tempo a postupem času se okouká a stává se dost nekonzistentním, kdy na konci nevíte, jestli jste se dívali na strašnou blbost nebo na novou vlnu černých komedií. Jelikož hodnocení tohoto filmu hodně záleží na osobním vkusu diváka, nechám to svoje na třech hvězdách.