Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (432)

plakát

Bezmocná (1995) 

Ráno zapnu televizi ke snídani a v nějakém filmu začíná hrát kapela tóny připomínající Ska. Co to? Po chvíli bezpečně rozeznávám Mighty Mighty Bosstones a jejich song Someday I Suppose http://www.youtube.com/watch?v=gmOmAuhAQbE . Začínám zjišťovat co že je to za film a rok 1995 vše vysvětluje, vydržel jsem zhruba půlhodiny, protože víc Ska se bohužel už neobjevilo. Jedna hvězda je za MMB a druhá za mladého Paula Rudda, kterého jsem nikdy v ničem dřívějším hrát neviděl. Zbytek je taková ta "teenage" omáčka, kterou moc nemusím.

plakát

Bite Me (2010) (seriál) 

Hodnocení po 1. sérii: Úžasný nápad zasadit tři nerdy do světa zombie a jediný způsob jak přežít je použít vše co viděli ve filmech nebo video hrách. Na to, že to je web-seriál se v Bite Me objevuje hodně dobrých nápadů, herci umí hrát s tím pravým nadšením a je zde i správný humor s mnoha odkazy na filmy/klišé/videohry. Rozhodně je vidět, že tvůrci přesně ví, co chtějí točit a talent rozhodně mají. Těším se na druhou sérii...

plakát

Bitevní loď (2012) 

Film je založen na tom, že někdo vezme hru lodě (ano, tu hru lodě, kterou jste určitě hráli už ve škole) a převede ji na film, přičemž se mu zdá, že by to bylo na dvě hodiny málo, tak k tomu přidá invazi cizinců z jiné planety, které jsme na naši Zem vlastně nechtěně pozvali. Samozřejmě je potřeba to vyplnit nějakým tím tlacháním a lidskou interakcí, takže je zde zmatený Taylor Kitsch (kde někoho jako je on jenom vyhrabali?), který je na začátku tak blbý, že se nechá chytit při krádeži, ale hodinu na to, už recituje Umění války. Pak je tu jeho bratr, který se ale u velení moc neohřeje. Dívka Kitsche zde hraje průměrné křoví a ve vyšroubované zápletce, dokonce zasáhne do děje. Tahákem pro teenagery je nezpívající Rihanna, která místo mikrofonu drží ovladač palubních zbraní USS WTF. Zbytek postav je směsice drsňáků, "vtipálků" a jiných standardních postaviček, patřících do každého válečného filmu. Nutno říci, že všichni mají pravý zelený mozek, takže kdo ujíždí na předpisech, příkazech a zákazech bude z těch všech pane, ano pane, provedu pane, je mi ctí umřít tady s vámi, pane, doslova nadšený. Jo, nesmím zapomenout na partu veteránů, kteří zde v druhé polovině filmu fungují jako Deus ex machina a nakonec si ještě s vetřelci z Vesmíru na stará kolena slušně zastřílí. Celkem si dokáži představit, že v Americe toto vše musí dobře fungovat jako klasický letní trhák. Zápletka (jestli se tomu tak dá říkat) je tak jednoduchá, že vyžaduje minimum mozkové aktivity. Děj nemá cenu popisovat, asi tušíte jak to celé dopadne. Také nemá cenu se příliš zabývat detaily, proč se po ráně od vesmírného padoucha tomu, kdo tu ránu dostal nerozmázne hlava o stěnu, nebo proč se vesmírná loď vetřelců nedokáže vypořádat s tím, když někdo začne driftovat s válečnou lodí, tím, že spustí kotvu a ten řetěz to vydrží. Takových to mírně řečeno nelogičností je ve filmu více. Ce se týče hudby, je vsazeno na jistotu. Tvrdý rock a dunění zbraní, zde se nedá moc co pokazit. Jediné, co ve filmu funguje hodně dobře jsou efekty, jak po estetické, tak technické stránce, také práce s kamerou, je velmi příjemná a i bez 3D "doscényvtahující". Za detonace, imploze a ničení všeho druhu by se nemusel stydět ani Michael Bay. Dostatek peněz zde je vidět. Abych to uzavřel: Je zde dost úletů a klišé, která vám nedovolí si říci, že je to blbé, a tím alespoň vtipné. Nikdo z hlavnějších postav nehraje nijak zvlášť nadprůměrně a celkově působí jen jako omáčka k těm výbuchům. B-7 Křižník potopen!

plakát

Black Mirror: Bandersnatch (2018) 

...zatím si tady odložím čtyři hvězdy... a popřemýšlím nad komentářem o pěti :)

plakát

Blade Runner 2049 (2017) 

Úchvatná vydesignovaná kyberpunková mega výprava nemůže zakrýt absenci konzistentnějšího děje s rozvitelnějšími charaktery. Divák dle mého nemá, bohužel, dost informací k plnému pochopení temného, ale zajímavého světa do kterého jsou filmové postavy jen tak v loženy a ponechány ladem aby odvyprávěly pouze specifickou kapitolu příběhu. Jistě je to režisérským záměrem, protože v mnoha scénách je jasně kladen důraz na atmosféru, přičemž děj se nikam neposouvá. Komplexně tak dostáváme proud zneklidňujících zvuků a pestrobarevných obrazů v kulisách technokratické společnosti. Myslím, si, že se to celé dalo scenáristicky více prohloubit a spojit onu "mohutnost" vizuálu s příběhem který více "nakopne" myšlenky k pozadí celého světa ve filmu a reálií postav.

plakát

Bling Ring: Jako VIPky (2013) 

Ten Points to Gryffindor! Může být film stejně špatný jako reálné postavy o kterých je? Ano a The Bling Ring je toho prototypem. Osobně jsem příliš nepochopil, co přesně mělo být záměrem tohoto filmu, resp. jaké mělo být jeho poselství. 90% scén je o tom, jak parta mladistvých vykrádá domy, tancují, fetují, fotí se na facebook, jezdí v ukradených autech, vykrádají otevřená (!) auta, hystericky vykřikují "My God" na každým kouskem oblečení, všude nechávají otisky prstů a nezakryjí si obličej před bezpečnostní kamerou. Všechny tyto scény jsou natočeny nudně a nezajímavě, nemají žádný styl. Jednu chvíli jsem si pohrával s smyšlenou, jestli snad nejde o karikaturu "artu", ale to jsem následně zavrhl. Režisérsky a scenáristicky nezvládnutý film, kde nelze nalézt téměř žádný pokus o vyprávění příběhu, odhalování morálních otázek a společenských nešvarů. Osoby nemají žádnou hloubku a citová propast mezi filmem a divákem je obrovská. Vůbec jsem si nevytvořil k postavám vztah, snad jen na konci jsem si přál aby na ně spadlo bourací kladivo, nebo tak něco. Na druhou stranu: Jestli je to opravdu podle skutečných událostí, tak tedy "Cože?". To jako opravdu parta nějakých mladistvých pipin skoro rok kradla ve vilách slavných jen tak, že si otevřeli okno nebo dveře?!! WTF! Jak to, že je dopadli až tak pozdě? Neměli komplice? Nebyl to jeden velký podraz na bulvár? Toto jsou myslím celkem legitimní otázky, na které ale není ve filmu vůbec prostor a raději jsou tam 1000x scény jak někdo krade kabelky. ÁÁÁááá, to fakt ne.

plakát

Bobři v plamenech (2019) (studentský film) 

Jasně, že je to česká kopírka Wese Andersona, ale těch 15 minut působí opravu dobře, mile a "originálně".

plakát

Borkova Show (2013) (pořad) 

Není co řešit. Borek je gastro démon ze Štatlu. Ber nebo nech.

plakát

Boží pokušení (2019) 

Hravý epizodní film točící se kolem křesťanské morálky, dospívání a objevování. Líbilo se mi, že se tvůrci vyhnuli laciné kritice církve a radši nechali jednotlivé postavy ztvárnit názory ve společnosti. Hlavní role dokonale ušita na míru Natalii Dyer, palec nahoru.

plakát

Bůh žehnej Americe (2011) 

Bobcat Goldthwait vytvořil něco, co bych bez většího zaváhání nazval inovovaným nápadem, který se objevil už v roce 1993 ve filmu "Falling Down", nicméně tentokrát zasazený do 21. století, které je mírně řečeno šílené. God Bless America je doslova zrcadlem dneška a je až neuvěřitelné, že se toho od dob "Falling Down" moc nezměnilo. Film se zcela otevřeně strefuje do zhovadilostí nejen ve společnosti, politice nebo zdegenerované pop-kultuře, ale nemazlí se ani s otázkou kdo má právo rozhodovat co je správné a co ne. Jednoduše, ten kdo má zbraň. Nejde tak ani o to, jestli to co dělají hlavní hrdinové, je správné, ale jestli to všechno, co je ve filmu kritizováno, je výplodem nějaké uzavřené skupiny mocných, nebo jestli si za to můžeme sami. Protože to chceme, chceme se dívat na debilní pořady protože už nás nic jiného nezajímá, chceme se chovat jako hlupáci, protože ostatní se tak chovají. Jestli tento film, byť nepřímo dává jména problémům a nešvarům ve společnosti, dělá to hodně dobře. Hodně sympatická mi zde byla role Roxy, která i přes svojí šílenost do filmu velmi dobře pasovala. Děj samotný je ukázkou ladně plynoucí linie, s velmi povedenými dialogy a humorem. Na druhou stranu, to pokud měl hlavní hrdina nějaké poselství na srdci, tak to ukázal spíše jen na začátku a na konci filmu, kde se paradoxně uzavře kruh a oba hrdinové stojí na stejném místě jako ti proti kterým bojovali. Ano, v druhé rovině, lze brát film jako prvoplánový, vezoucí se na vlně rádoby moderní revolty, která je tak typická pro dnešní velmi rychle se měnící svět ve kterém s chtějí mnozí odlišit. Při sledování God Bless America se tak (ne)chtěně dostáváme do situace kdy si musíme položil otázku zda sledujeme vážně míněné drama, nebo satirickou komedii. Ani v jednom případě sice nebudeme zklamaní, ale k dokonalosti ještě kousek chybí.