Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Dokumentární
  • Drama
  • Hudební
  • Komedie
  • Animovaný

Recenze (4 549)

plakát

Špína (2017) 

Cena české filmové kritiky za nejlepší film roku 2017... No, celkem bych se s tím mohl ztotožnit, nebýt dvou věcí. Tou první jsou okolnosti, za kterých dojde v úvodu filmu ke znásilnění. Opravdu mám věřit, že středoškolský pedagog by si něco takového dovolil, přestože ve stejném bytě, jen ve vedlejší místnosti, je bratr jeho oběti, který může kdykoli vstoupit, protože je o něm známo, se chová jako neřízená střela? A co matka, která před pár minutami opustila byt - co kdyby se vrátila? Celá tahle scéna je hodně mimo realitu. Další scenáristicky odfláknuté situace se už nevyskytují, zato sledujeme souboj na dálku s filmem Lóve (2011) Jakuba Kronera o nejvulgárnější dialogy ve slovenském filmu posledních deseti let. Nevím, jestli se jedná o nějaký současný módní trend, anebo jestli si režisérka myslela, že tímhle dosáhne autentičtějšího výsledku. Podle mě to půdobí hodně lacině, a to nejsem v žádném případě puritán se slovní zásobou Mirka Dušína. Jenom si myslím, že vulgarismus vyzní jen tam, kde má jeho použití opravdu smysl, zatímco při rádoby efektní koncentraci padesáti a více sprostých slov (navíc pořád stejných) za minutu musí logicky docházet k inflaci požadovaného efektu a k marné snaze ukázat "pravdivost" reality. Ale zpátky k základní struktuře: Kvůli diletantsky napsané výchozí situaci působí celý film jako architektonicky nápaditě - až na tu hrubozrnnou fasádu - navržený dům, který je ale vystavěný na hodně nestabilních základech. Škoda, kdyby se povedlo úvod vyřešit stejně elegantně jako moc pěkný závěr, s udělením ceny za nejlepší film bych souhlasil. A dal bych o hvězdičku víc.

plakát

Celia (1989) 

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1988.

plakát

Zkouška orchestru (2015) (pořad) 

Uměle vytvořený cyklus z původně samostatných záznamů edukativních koncertů premiérově odvysílala Česká televize na jaře 2016 v pořadí, které neodpovídalo chronologii vzniku jednotlivých dílů. Je dost pravděpodobné, že časem budou přibývat další. -------- V titulcích (jednotlivých dílů) uvedeno: 1. Rozšťourávání Mahlera (režie Alice Nellis; rok výroby 2016) ****, 2. Zkouška orchestru (režie Alice Nellis, Stanislav Vaněk; rok výroby 2014) ***, 3. Zkouška orchestru 2015 (režie Stanislav Vaněk; pódiová režie Alice Nellis; rok výroby 2015) ***, 4. Vymazlený Strauss a hustý Janáček (režie Stanislav Vaněk; pódiová režie Alice Nellis; rok výroby 2016) ***. (komentář 9. 7. 2016) -------- Po dvou letech se na ČT art objevil další, s Jiřím Bělohlávkem bohužel už poslední, díl. -------- V titulcích (posledního dílu) uvedeno: 5. Dva dirigenti a jedna skladba (režie Stanislav Vaněk; pódiová režie Alice Nellis; rok výroby 2017) ***. (komentář 22. 3. 2018)

plakát

Chaplin na Bali (2017) 

V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Francie / Belgie / Singapur.

plakát

Nikdy nejsme sami (2016) 

Po režijní stránce výborné, jen jsem nepochopil systém ve střídání černobílého a barevného obrazu. (Což ovšem nevylučuje, že nějaký důvod tam byl.) Naopak škoda, že scénář trpí nedotažeností, ať už se jedná o příběhové linie některých lidských osudů, anebo o jednotlivé motivy, které jsou podobným způsobem jen rozehrány a pak se vytratí. Ale i tak je to pro mě nejlepší Václavův hraný film, ke čtyřem hvězdičkám nechybělo moc. -------- V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Česko / Francie.

plakát

Rozchod (2009) 

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2008.

plakát

Concrete Stories (2014) 

V titulcích filmu uvedeno: název Život v betonu.