Kakho-oto

Film natočený rok před začátkem natáčení seriálu 30 případů majora Zemana má s tímto seriálem hodně společného. Především spoustu herců a komunistický pohled na naši poválečnou historii. Řekl bych, že Kronika... je ještě více bolševicky zabarvená než 30 PMZ (alespoň více než drtivá většina dílů tohoto seriálu). Je to dramatické, má to děj a nenudí to i přes velice dlouhou stopáž. Jako drama poměrně dobré, z hlediska historické věrnosti to hodnotit nelze. Natočeno podle románu napsaného v roce 1954 v době bolševické totality a temna. Příběh je navíc takřka zcela černobílý a průhledně ideologický.

Tak to já jsem se u tohoto filmu rozhodně nenudil a to ani vzhledem ke dlouhé stopáži. Kostýmy, herecké výkony, zajímavý příběh s nakonec dobrým koncem. Ani hudební a taneční vložky mně nijak nevadily, nejlepší byla ta, když ústřední trojice hrála v hospodě vrchcáby. Hodně atypický film, který je hodně mimo mísu ostatní Sequensovy tvorby. Kvalitou však patří k té lepší části jeho tvorby. Škoda, že podobných filmů není víc. Hodně vzdáleně mně film připomínal "Poslední propadne peklu." A to nejen kvůli podobným rolím Dagmar tehdy Veškrnové. Kdyby se jednalo o americký film, dočkali bychom se pokračování s názvem "Tři na koni, jedna na oslu." 75 %

Slabota, čekal jsem rozhodně víc. Nakonec se bohužel potvrdily negativní komentáře k tomuto filmu. Seriál "Strážce duší" je výrazně lepší než tato slátanina. Jedna hvězdička za dobrý nápad a snahu, druhá za herecký výkon pohledné Báry Seidlové. 35 %

Poprvé jsem tuto pohádku viděl v kině, když mi bylo osm let. Přiznávám se, že jsem se tehdy dost bál dvou čarodějnic, ale celkem se mně to líbilo. Dnes (24. 12. 2008) jsem se na Jasněnku díval po hrozně dlouhé době a musím říct, že se na to dá celkem dívat. Je to originální pohádka, z těch od Trošky zcela určitě ta nejlepší, v rámci českých pohádek lepší průměr. Ovšem od natočení Jasněnky nevznikla žádná lepší česká pohádka...

Tento seriál se u nás nikdy bohužel nevysílal, jedná se totiž o celkem slušnou podívanou natočenou dokonce z velké části podle románů K. Maye, což je u adaptací děl tohoto autora věc vzácná. Seriál byl natáčen mj. i na severu Afriky, v této sérii se dokonce jezdí na velbloudech, Karův představitel je skvělý, rovněž Halef je dobře ztvárněn (není navíc takovým šaškem jako v orientální trilogii ze 60. let), napětí a humor rozhodně nechybí, na druhé straně není seriál postaven na akcích (zvlášť v této sérii je jich jen pár). Opravdu škoda, že to naše televize nikdy nevysílala. Rozhodně o hodně lepší než seriál Vinnetou z roku 1980.

Film je pro mě velkým zklamáním, po hodině a půl jsem ho sledoval jen jedním okem, zkrátka mě nebavil. Což o to tématika filmu je pro mě zajímavá, ale provedení zdlouhavé, nezáživné. Prostě mně tento film nesedl. Apropos vzpomněl jsem si při jeho sledování na "mitičovky," které mají s tímto snímkem dost společného, mj. poučování diváka, jednostrannou obhajobu indiánů, velkou kritiku bílých Američanů, nudnost.

Tento "film" si půjčila moje švagrová v očekávání, že uvidí něco na úrovni filmu Muži v černém, který se jí velmi líbil. Vydržela se na muže v bílém dívat pár minut. Vůbec se jí to nelíbílo. Chtěl jsem vědět, co jí na filmu tak vadilo. Na filmy není totiž nijak náročná. Já jsem se na muže v bílém vydržel dívat pár minut a to, co jsem viděl je opravdu nepopsatelné: to snad ani není možné, že někdo měl chuť natočit takovou megagigasračku... Očividně chtěli těžit a taky těžili z popularity podobně znějícího filmu. Jen je mi líto, že v té sračce hrál také Carlos Bernard, tj. představitel T. Almeidy v seriálu 24 hodin.

Je to již šestý film s tématikou husitství, který jsem shlédl a myslím, že více jich alespoň zatím neexistuje. Film dávali nedávno na CS Filmu, velice mě překvapilo, že ho vysílali s anglickými titulky. Film nesl název Ondras fight for freedom (Ondrův boj za svobodu), což je pro obsah filmu mnohem výstižnější než zavádějící znění "Na Žižkově válečném voze." Ondra za pomoci dalšího chlapce (mladičký Jan Kraus) a zkušeného válečníka (výtečný František Hanus) se snaží vysvobodit svého otce ze zajetí krutého pána ze Švamberka. Žižka ztvárněný Iljou Prachařem je pouze vedlejší postavou, jakýmsi symbolem. Film je stejně jako Vávrova husitská trilogie zasazen na samý počátek husitských válek, poněvadž Bohuslav ze Švamberka bojoval proti husitům v letech 1419 a 1420 (zažil hořké porážky od husitů u Nekmíře a Sudoměře), brzy poté byl zajat, po roce zajetí se přidal na stranu husitů, jejichž zájmy horlivě hájil až do své smrti při obléhání rakouského Retzu v roce 1425. To píši jen na vysvětlenou těm, kteří neznají zajímavé osudy pána ze Švamberka, jehož osudy beletristicky zpracovala Jana Janusová v románu Labuť a kalich. V tomto filmu je Bohuslav ze Švamberka silně negativní postavou, kterou ztvárnil Martin Růžek (je ironické, že 4 roky předtím hrál ve Spanilé jízdě veskrze kladného Prokopa Velikého). Ke kvalitám filmu: v kontextu ostatních "husitských" filmů je tento snímek nejslabší, jedná se o smyšlený příběh odehrávající se na pozadí historických událostí. Na tom by nebylo nic špatného, avšak v tomto případě se jedná o příběh velmi naivní, čemuž nasazují korunu trapné "válečné a akční" scény. 50-55 %

Sdílím názor Hirnlega. Zcela průměrné válečné drama, čekal jsem od toho víc. I pro mě je velkým kladem přítomnost známých herců, kteří v tomto filmu vícéménně začínali - nejen Potměšil a F. Němec, ale také třeba Vinklář nebo Abrhám. Tradičně výborní Zdeněk Štěpánek a Ladislav Pešek a k tomu překvapivě dobrý Ilja Prachař. Příběh sám o sobě má pár silných momentů, ale celkově je jak znovu říkám jen průměrný.

Průměrný dobrodružný film mapující neklidné pohraničí v poválečných letech. Překvapivě málo politických vsuvek, i když některé tam samozřejmě jsou (poslech protikomunistického projevu v zahraničním rozhlasovém programu), ale bohužel také málo napětí a skoro úplná absence akčních scén, které přece k tomuto žánru patří... Jasné tři hvězdičky.