fallanga

Hodně upovídaný díl, na akci prakticky nedojde. Dochází k prohlubování vztahů mezi jednotlivými postavami. Lelouch tam také něco málo provede a krátce se objeví i CC. Příběh se pořád komplikuje, pořád jsem spokojen.

Je to poněkud akčnější než první díl a příběh se začíná více zamotávat, ale jinak je to stejné jako jednička. Potěšil mě Lelouch a Suzaku, jsem zvědav co mají ti dva v plánu.

První Akito toho moc neukázal, ale je zde potenciál do budoucna. Je tu pěkně rozjetá příběhová linka, která ukazuje i jiný konflikt než Británie vs Black Knights. Najednou vidíme, že Británie se nemusela vypořádat pouze s Lelouchem, ale ve stejnou dobu ještě válčila s EU. V anime vypadala Británie celkem slabá, nedokázala porazit pár teroristů. Nyní víme proč. Její síly byly zaneprázdněné v Evropě. Stejně jako v původním anime, ani zde to není jasně rozděleno na klaďase a záporáky. Europia United zde sice hraje jako ta kladná strana, ti nepřátelé Británie, ale ve vztahu k Japonsku nejsou o moc lepší. Což je samo o sobě sympatické. Co se týče postav, tak Akito je takový Suzaku a Lelouch v jednom. Je to sympatická postava, ale zdá se mi až moc OP. Suzaku by měl být ten nejlepší pilot světa, ale Akito momentálně vypadá mnohem zkušeněji. Což není moc dobré. Suzaku má být ten nejlepší. Ne Akito. Celkově se mi první díl líbil, nadchla mne lepší animace, která vypadá prostě božsky. Slušný rozjezd, má to potenciál, jen to nesmí v dalších dílech pokazit.

Nebylo to špatné. Taková blbůstka, při které jsem si zavzpomínal na staré známe z Code Geass. Škoda té odbyté animace.

Od DMC neočekávám dobrý příběh. Tedy, hrál jsem DMC: Devil May Cry a to mělo dobrý příběh, ovšem příběh není důvod proč to mám rád. Důvod proč mám tu hru rád je akce. Akce je hodně, je zběsilá, je brutální a je doprovázena skvělou hudbou. A tohle jsem čekal od anime. Příběh mě nezajímá. Bylo by pěkné, kdyby to mělo dobrý a propracovaný příběh, ale jeho absence mi prostě nevadí. Důležitá je akce. Bohužel, tohle anime ani v té akci moc nevyniká. Je jí hodně? Ano. Je zběsilá? Ano. Je brutální? Ano. Doprovází ji dobrá hudba? Ano. Ale přesto to není ono. Při zabíjení démonů jdou záběry velmi často stranou. Já chci vidět jak Dante rozseká démony na milión kousků. Nechci záběr mimo a pak vidět jen mrtvolu démona a potoky krve. Postrádá to kouzlo. Proto musím říci, že je toto anime celkem zklamání. Nebýt fanoušek her, tak to hodnotím hůře. Vlastně bych to měl hodnotit hůře, ono to opravdu za moc nestojí, ale to intro mě vždy donutilo si pustit další díl. A vzhledem k tomu, že během psaní tohoto komentáře poslouchám hudbu z intra, tak to nemůžu hodnotit hůře. Prostě to nejde, na to nemám srdce. Jsem rád, že jsem to viděl. I přes nižší kvalitu, je to pěkný seriál na odreagování. O ničem nepřemýšlet a jen koukat, jak Dante likviduje démony. Ale znova bych si to už nepustil. A to ani poslední 3 díly, které kvalitou převyšovaly zbytek série. Jednou stačilo. Ale intro zůstane v mém playlistu ještě nějakou dobu. Toho se ještě naposlouchám dost. Btw... remasterovaný Dante je mohem charismatičtější než ten původní. Nevím, jestli je v původních hrách stejný jako v tomto anime, ale tento Dante postrádá smysl pro humor. Jinak je naprosto stejný jako ten remasterovaný, ale ten smysl pro humor mi tady chyběl. To neznamená, že tohoto Danteho nemám rád.

Film je to určitě kvalitní, ale zaslouží si cenu za nejroztřesenější kameru v dějinách kinematografie. Ano, v akčních scénách to funguje skvěle, ale je opravdu potřeba mít roztřesenou kameru i při poklidném rozhovoru v kavárně?

Důkaz toho, že i manga může mít dobrou live-action adaptaci. Stačí to dát Amíkům, kteří mají zkušenosti, ne Japoncům, kteří o live-action neví vůbec nic. I přes rozdíly v příběhu, je to pěkná adaptace. Čekal jsem trošičku více psychologických částí, psychické zhroucení hlavního hrdiny a podobně, ale nakonec jsem se obešel i bez toho.

Nemá to na ten pořádně drsný příběh z Brotherhoodu, je to spíše taková pohádka, zaměřené na mladší publikum, ale pořád je to skvělý seriál. Prakticky jediné co mi opravdu vadí jsou "vtipné momenty", kterých je až moc, což je bohužel nedostatek i Brotherhoodu. Také mi přišlo, že Greed nedostal tolik místa, kolik si zasloužil a Scar a Winry měli zase nevyužitý potenciál, ale jinak si nemohu stěžovat. Brotherhood je lepší, o tom žádná, ale i tohle stojí za to shlédnout. Navíc, ona první polovina, která je společná s Brotherhoodem byla mnohem více rozvinuta a díky tomu si v Brotherhoodu mohli dovolit ji odfláknout a rychle se přesunout k té nové části. Přijde mi, že tvůrci Brotherhoodu předpokládají, že lidi viděli tohle, protože tady dochází k rozvinutí charakteru všech postav a Brotherhood z toho potom těží a staví na tom. Proto je možná lepší se nejdříve podívat na tohle a až potom na Brotherhood. Rozhodně to za to stojí, je to opravdu kvalitní.

Než se detailněji rozepíšu o druhé sérii Code Geass, musím něco poznamenat. Zmiňoval jsem to už u R1 (ano, vím, že se první série nenazývá R1, ale budu ji tak označovat) a zmíním to zase. Nechápu, proč je to na CSFD rozděleno na R1 a R2. Jsou to 2 série jednoho seriálu. Je naprostá hloupost to rozdělovat. Je to jako rozdělit Simpsony na 30 sérií. ALE, ve skutečnosti mi to nevadí. Takhle mohu vychválit R2 aniž bych se musel více zmiňovat o ne moc dobrém R1 (zmiňovat se budu, ale do hodnocení R1 řadit nebudu). A teď k samotnému seriálu. Po nudném R1 přichází téměř dokonalé R2. Scénárista musí být génius. Takhle dokonale napsané postavy jsem dlouho neviděl (na jejich charakteru má velkou zásluhu také R1). Ano, většina postav je archetypální, ale to neznamená, že jsou špatně napsané. Právě, protože jsou archetypální, tak vím, co od nich můžu očekávat. A díky tomu jsem si je mohl oblíbit. V málokterém seriálu se mi stalo, že bych měl rád prakticky všechny postavy. Prakticky všechny postavy jsem si oblíbil (až na císaře, to byl hajzl). Ač je tohle mechwarior a souboje zabírají většinu času, tak to není o soubojích. Ty slouží jenom jako osvěžení. Důležité jsou postavy, emoce a rozhovory. Lelouch kličkuje od totálního klaďase k totálnímu záporákovi a prakticky celou sérii jsem nevěděl, jestli ho mám mít rád nebo nenávidět. Nevěděl jsem, jestli je kladná postava nebo záporná (spoiler alert, Lelouch je klaďas). Mám fandit jemu? Mám fandit Schneizelovi? Nebo je Suzaku ten pravý? Kdo ví? A moment, kdy se Lelouch obrátil proti svým přátelům. Co teď? Proč to dělá? Kdo je klaďas a kdo záporák? Mám se vůbec snažit někomu fandit? Tyto otázky jsem si kladl po celou dobu. Opravdu, obdivuji scénáristy. Postavy byly opravdu skvěle napsané. Například Rolo. Po tom co udělal (spoilery si nechám na konec komentáře) jsem ho nesnášel a přál jsem si jeho smrt. Ale na konci mi ho bylo prostě líto. Tento seriál má jedinou chybu a to je mystická část. Ano, moc Geassu musela být nějak rozvinuta, ale mohlo to být zpracováno lépe. Ale to mi nevadí. Jsem ochoten to přehlédnout. Po naprosto geniálním konci jsem ochoten přehlédnout všechny chyby, které R2 má. Nakonec bych se chtěl rozepsat o silných chvilkách, které mne rozbrečely, takže SPOILER ALERT! První chvíle, chvíle při které jsem začal tento seriál milovat a zároveň nesnášet. Smrt Shirley. Rolo, jak já tě nesnáším. Tato smrt je asi tou nejdojemnější smrtí, jakou jsem kdy viděl. Chvilka tak silná, že i inteligentní, vždy chladný a vypočítavý Lelouch přestal logicky přemýšlet a snažil se Shirley zachránit pomocí Geassu. I když věděl, že to fungovat nebude, tak to zkoušel. Když začal brečet on, začal jsem brečet já. Do této doby jsem si myslel, že smrt Euphemie bylo to nejhorší co může seriál nabídnout. Mýlil jsem se. Smrt Shirley je úplně jiná úroveň smutku a beznaděje. Nesnáším tě Rolo. A to mne přivádí k druhé smutné smrti a tou je právě Rolova smrt. Přestože zabil Shirley a chtěl zabít Nunnally, přestože ho pořád nenávidím z hloubi duše, jeho smrt byla také smutná. Snažil se ochránit svého velkého bratra. Jediného přítele, kterého kdy měl. Nesnáším ho, ale tohle si nezasloužil. A poslední silný okamžik. Smrt Lelouche. Přestože se řadím k těm, kteří si myslí, že Lelouch žije, tak to bylo hodně emocionálně vypjaté. Když se na konci ukázalo, že je Lelouch vlastně kladná postava a že naplánoval svou vlastní smrt, jen aby stvořil dokonalý svět pro Nunnally, byl jsem překvapen. Ulevilo se mi. Konečně jsem pochopil, proč dělal, to co dělal. Asi to měla být šťastná chvilka. Změnil svět k lepšímu. Ale pohled na brečící Nunnally mne dostal. Když brečí Nunnally, brečím taky. Aspoň, že CC to přežila. Když předávala svou moc císaři, měl jsem chuť to vypnout. Naštěstí si to rozmyslela. Díky. Abych to shrnul, rozhodně se vyplatilo přetrpět slabou první sérii, protože ta druhá je prakticky vrchol dokonalosti.

Přiznávám se, že mne to bavilo. Vzhledem k tomu, že v původním seriálu není na vtípky místo, tak je super vidět nějakou propracovanou parodii. Některé díly byly slabší, to ano, ale vyskytly se i dobré díly. Pěkné zpestření dne. Potěší i stejní dabéři a stejný soundtrack jako v původním seriálu. Bylo to vtipné, to nemohu popřít. Plus, Annie je v té minisukínce tak roztomilá.