Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (139)

plakát

International (2009) 

Herdek, sem nevěděl, že je v tomhle prašivým globalizovaným světě takhle vo držku (doslova! Clive už nikdy nebude hezkej jako dřív) jít do muzea. To tam nemůžou mít lepší ostrahu? V takovýhle ...ehm... lokaci? Supr je, že jsou tam kromě lokací i destinace. A naopak. To vysloveně zahřeje.

plakát

Mikulášovy patálie (2009) odpad!

Co, kromě názvu a jmen hrdinů, má tahle splácanina společného s knihami? Holt si zase jednou jakýsi filmový štáb myslel, že spisovatel je vůl a správně to má být takhle. S českým dabingem čistokrevný odpad.

plakát

Muži, kteří nenávidí ženy (2009) 

Pětidílný televizní seriál ve formátu filmu pro kina a v barrandov kvalitě. Hmmm....3? Dobře...ale fakt s odřenejma ušima.

plakát

Pouta (2009) 

Už dávno (někdy po Válce barev) jsem se rozhodl nechodit do kina na české filmy, protože je to škoda peněz a hlavně času. S Pouty jsem udělal výjimku, protože mám dost rád Ondřeje Štindla a protože jsem četl spoustu nadšených ohlasů, které všechny říkaly přibližně totéž: "konečně!". Jenže v kině jsem se už asi po pěti minutách začal vrtět na židli a těšit se na konec, který měl přijít až asi za 6 hodin. Mrzí mě to, ale Pouta jsou jen jedním z chmurné řady českých filmů. Štindl napsal pouze 2 živé a věrohodně se chovající postavy : obě Tomášovy ženy (scéna, kdy to Tomáš doma schytává za nevěru, se hodně povedla), jejichž představitelky zároveň výrazně předčí ostatní herecké kolegy. Ti jsou sice neokoukaní, což český film potřebuje jak prase drbání, ale hrají své filmové role jako by to byly role divadelní (ta nesmirně srandovní narážka na Hradec Králové na ultratrapným estébáckým večírku, ta byla pro fanoušky Klicperova divadla?). Pouta mi ze všeho nejvíc připomínala příběhy majora Zemana. Kaiserův major je klon starého španěláka, táty Kaliny (ty jeho kecy o horoucím srdci a o estébácký rodině, to byla fakt prdel), spisovatel jakoby vypadl z dílů s básníkem Danešem (a německý TV štáb v jeho bytě z dílu Štvanice), na magiči má Plastiky (a že ne rovnou Mimikry?), plácá nesmysly a na sobě má vždycky rolák - hodil by se i hedvábnej šátek, smart casual českýho inťouše doby normalizace podle představ barrandovských kostymérů. Kristián Kodet hadr. Rusnák se chová jako magor, což je sice roztomilý, ale není moc jasný, co se mu stalo. Vyhoření v práci? Nebo se zamiloval do Kláry? A kdy? Když poslouchal na jiným echt dobovým magiči (ty vole, takovej měl Pavel!) odposlechy její soulože s Tomášem nebo když jí spatřil oknem mistrovny, jak si v montérkách a s šátkem na hlavě vykračuje provozem? A proč, herdek, dejchá do toho pytlíku? Jako...že je zlej jako Frank ze Sametu...nebo co? Celé je to obarvené do hněda a zaplněné všemi možnými hmotnými atributy normalizace (které Špaček často patřičně zdůrazňuje, takže kino co chvíli nostalgicky zašumí; nájezdy na Becherovku smrdí reklamou, ale třeba je to jen nešikovnost), skutečná atmosféra té doby tu ale moc není - ta je spíš v tom Zemanovi. A nebo teda tady. Film je tak strašně dlouhý taky proto, že obsahuje řadu zbytečných scén: debilní výjevy s kádrovačkou, závěrečnou jízdu sanitkou (proč? kvůli počítání vagónů?), prapodivnou lesní nakládačku. Jako třešínka je tu tisíc hustejch vulgarismů a krutejch hlášek, co nezapadnou. Jak to mají mazlíčci rádi...

plakát

Baader Meinhof Komplex (2008) 

Člověka tak nějak uklidní, že 60. a 70.léta stála taky za hovno...

plakát

La Bohème (2008) 

Výborně zazpívaná slavná opera v naprosto konvenčním provedení. Villazón a Netrebko nehrají jako herci ve filmu, ale jako zpěváci v opeře, což ovšem (prvotřídní) taky jsou. Co je na diskusi, je "filmová" hlasitost v kině, je ale pravda, že výsledný dojem z hudby spíš umocňuje. Operu na této úrovni je u nás jinak možno vidět jen v rámci projektu MET in HD,ten je ale v Praze vyprodán půl roku dopředu . Kdo jde do kina na "Muzikál / Romantický", ten se pobaví jak na Bollywoodu a v půlce může jít domů.

plakát

Madagaskar 2: Útěk do Afriky (2008) 

Děs...a navíc je jasný, že to bude pokračovat. I s tou debilní bábou, hantecem, prima písničkou, kydama o sandiégu a zkrátka s celým tím harampádím.

plakát

Mlčení Lorny (2008) 

Po půlroce si sotva vzpomínám, co to bylo. Jen vím, že to mělo hnusnou, jakoby normalizační, panelákovou atmosféru.

plakát

Quantum of Solace (2008) 

Jsem z toho zmaten. Ze všeho. Příšerná blbost. Ještě větší než Fantomas. Z jakýhosi důvodu tenhle film prolít českejma kinama s originálním názvem.