fantom13

Zapomeňte na O mé rodině a jiné zvířeně i na obě pokračování. Knihy totiž střídají zejména dvě základní polohy - malebné popisy krás Korfu a jeho živočišné říše z pohledu desetiletého kluka se zábavnými historkami, v nichž jsou členové Durrelovic rodiny s jasně vyprofilovanými charaktery vrháni do rozličných humorných, místy až do absurdna dovedených situací. Knihy jsou geniální a dodnes neskutečně zábavné - ale v téhle podobě je do seriálu asi převést nešlo, protože by se brzy začaly historky točit v kruhu. Autoři tak provedli několik (diskutabilních) úprav. SPOILERY Především z příběhu pětiletého pobytu rodiny na Korfu udělali vztahovku, kde se v každé sérii (viděny zatím dvě) řeší zejména problémy maminky Durrelovic s muži a nejstaršího syna Larryho se ženami (v knihách vesměs neexistujícími). Dále minimalizovali a upozadili samotného Gerryho i jeho výpravy po ostrově. A aby dodali seriálu na dramatičnosti, nechali Durrellovy zchudnout, aby museli bojovat s tím, jak se uživit (což je podle mě největší fail, který posouvá atmosféru celého seriálu do vážnějších tónů a pekelně daleko od pohodových knih). Tím se výrazně posunuly i charaktery postav - z malinké, padesátileté, flegmatické máti, která je věčně zabořená v kuchařských knihách, udělali o čtvrt metru vyšší, o deset let mladší sexy Keeley Hawes, která se stále ještě nevyrovnala s osm! let vzdálenou manželovou smrtí a pokouší se znovu zamilovat, prchlivý Leslie, který se v knize stará jenom o zbraně a lodě, najednou fňuká po zemřelém otci, a z mohutného, ukřičeného místního dobrého ducha rodiny Spira je najednou fešák, který po Durrellovic máti pokukuje. Z původních charakterů tak zůstala akorát Gerryho láska k zvířatům, která zaplavují vilu, Larryho sobectví a uštěpačnost (pokud zrovna nevzdychá po rodině) - a hlavně Margo, odpovídající knize asi nejvíc tím, jak se snaží zhubnout, bojuje s pupínky a s odzbrojující naivitou loví místní Řeky a Turky. Navíc se z toho skoro úplně vytratil samotný ostrov Korfu plný svérázných vesničanů i prodchnutý klidem, teplem, krásou a pohodovou atmosférou, a zbyly z toho jen náznaky chaoticky roztroušené v ději jako z telenovely (němý lovec zlatohlávků s flétnou, který přesvědčí máti, aby zůstala na ostrově - proč?). A taky samotné Durrellovy vtipné, ostře vypointované - a svým způsobem nelítostné scénky a rodinné přestřelky, jazykově vytříbené a stejně absurdní jako z P. G. Wodehouse, najednou mají smířlivější podobu, kdy autoři seriálu jako kdyby se snažili vysvětlovat, zmírňovat - oni to tak nemyslí, oni se mají ve skutečnosti strašně rádi a potřebují se. A všichni to taky explicitně všem říkají. Čímž ty historky mnohdy spolehlivě zabíjejí a zůstává z nich jen torzo. Asi takhle - není to špatné, místy je to úsměvné, místy z toho ta radost a pohoda probleskne, ale ve výsledku je to úplně jiná disciplína než knihy. Proto si myslím, že těm, kdo knihy neznají, se to asi bude líbit víc. Dávám čtyři hvězdy, protože mě to po letech přinutilo zase se ke knihám vrátit - a přeci jen, je to nostalgie. Jinak bych hvězdičku ubral.

Škoda, že nejde dát těch hvězdiček ve výjimečných případech šest...

Láska na celý život.

Asi jediný případ, který ukazuje, že politická satira má smysl.

Pořad, který si na nic nehraje, nic nepředstírá. Nehledají se špendlíčkem nové supertalenty, nikdo nemá patetické kecy o životních příbězích. Je to svižná, krystalická legrace, která dodává přesně to, co slibuje. Všichni se tam evidentně skvěle vyblbnou, a smekám především před maskéry. Zdejší odpady považuju za čiročiré ynteleguální pozérství, protože všechno je tu na profesionální, vkusné úrovni bez shazujícího pitvoření a laciných útoků na první signální. Díky, Novo, tohle se ti povedlo!

Na rozdíl od knižní předlohy je zápletka daleko přehlednější a postava vraha není pouze jednou z anonymních, těžko zapamatovatelných figurek (na románu je prostě vidět, že se jednalo o autorovu prvotinu s Exnerem). Skvělí jsou zejména Jiří Sovák jako archeolog Soudek a jen těžko představitelná dvojka vyšetřovatelů Beránek a Vlček (Lohniský, Libíček). Na druhou stranu je tu drobné mínus v podobě Jiřího Valy. Michal Exner je v Erbenově pojetí hédonista a flegmatik, který proplouvá vším vyšetřováním v naprostém klidu a pohodě, sem tam jenom něco popostrčí a pak sleduje, co to způsobilo. Vala není úplně špatný (ze všech filmových a televizních Exnerů - Kostka, Kodet i ten přejmenovaný František Němec z přejmenované Efektivně mrtvé ženy - dokonce nejlepší), ale typově se sem prostě nehodí. Daleko víc mu seděly role jako buranský Martin Nedobyl ze Sňatků z rozumu nebo uřvaný malíř - revolucionář z Byl jednou jeden dům.