stilgar1

Pro nás na západě jistě zajímavá exkurze do venkovského života v Číně. Pro Číňany ovšem téměř dokonale zvládnuté morální nakopnutí a v jistém smyslu také vnitřní propaganda. Celkově zhodnoceno je to velmi milá podívaná, avšak k 5* tomu přecejen ještě pár kroků chybí...

Sam Raimi umí úžasným způsobem pobavit, ale strašit mu příliš nejde (čímž netvrdím, že jsem se ani jednou nelekl). Někomu to sice může vadit, pro jiné je to však právě to, čím je Sam skutečně geniální. Drag me to Hell je sice povedený počin, v první polovině však občas nudí a Alison Lohman příliš přehrává, což nutně znamená "pouhé" 4*.

Ačkoli tento seriál nelze zařadit mezi to nejlepší ze seriálové tvorby, zůstává zde jeden důležitý fakt - málokterý seriál (a hlavně pokud jde o seriál komediální) si dokázal po celou délku trvání udržet poměrně vysokou kvalitu. Je to hlavně proto, že tento seriál má takřka nevyčerpatelný námět. Přesto vrcholu nedosahuje (nicméně u 2. a 3. série bych o tom snad i uvažoval :))...

Zběsilé tempo, zmatek, úžasně napsané postavy, silně ujetý přízvuk, zvláštní práce s kamerou, praštěné dialogy.... GUY RITCHIE

Naprosto neoriginální dílo, které ačkoli má poměrně silný dějový potenciál (mající počátky už u prvních dvou částí J. Camerona) a velmi slušnou hereckou sestavu (ano, Sam Worthington opravdu zastínil výkon Ch. Balea, ale je nepochybné, že to bylo způsobeno rolí, do nichž byli tito dva herci dosazeni), nedokáže ji využít a spíše ji proměňuje jen v hromadu logických paradoxů. A největším paradoxem (ačkoli tentokrát ne logickým) je, že naprosto nejzábavnější na celém filmu byla ta digitální "přítomnost" Arnolda alias T-800. Je vidět, že tahle série bez něj přežít nemůže...

Filmová verze tohoto příběhu se (oproti knižní) dokáže přehoupnout do nadprůměru, přesto však zůstává stále velký krok od toho, aby byla opravdu zajímavým dílem. Základní problém je nejspíš už v příběhu, který celý působí ploše, předvídatelně a někdy dokonce i hloupě...

Woody Allen na stará kolena trpí zjevně tvůrčí krizí, což se projevuje zejména tím, že má ve svých filmech téměř neustále potřebu opakovat se, přičemž nedokáže přinést nic výrazně nového. Ve filmu Whatever works dospěla jeho tendence svého dosavadního vrcholu. Nejenže opakuje své vtipy a dokonce i celé scény (např. scéna s I'm dying, I'm dying!!! už podruhé nebyla vůbec vtipná), tentorkát si dokonce dovolil "kopírovat" svou typickou postavu neurotického hypochondra, a to postavou Borise Yellnikoffa (Larry David). Dokážu pochopit, že si Woody už nedokáže zahrát v takové roli, ale nemusel by se do filmu dávat takto uměle a spíše vytvořit jiné postavy a témata. Jediným velkým kladem je viditelný odkaz na Felliniho a to, že film i přesto v určitých momentech dokáže pobavit. Jako celek je však Whatever Works jedním z nejslabších děl Allena, což však v celku dnešní americké filmové tvorby rozhodně neznamená podprůměr...

Díl s neviditelným Jerrym už zde byl tolikrát, že tento díl postrádá jakýkoli náznak originality...

Jeden z nejdokonalejších počinů Spielberga. Nezdráhám se říct, že ve mně vyvolal silnější pocity, než starší Schindlerův seznam. A ačkoli je zde skutečně poznat, jak mnozí píší v komentáři, že Spielberg dospěl, ani náhodou to neznamená, že by film zapomněl naplnit emocemi. Pouze se nebojí ukázat určité situace trochu realističtěji.

Názor, že tohle je "příliš staré" je na mě příliš pitomý...tohle je naprosto úžasné dílo a nezaměřování se na efekty není přece záporem. Nedokážu uvěřit, že je to tady tak podhodnocené...trochu se za uživatele csfd stydím, když se podívám na hodnocení IMDB: http://www.imdb.com/title/tt0060028/