vorheese

Klenot z doby, kdy ještě akční hrdina nemusel procestovat všechny kontinenty, zabít tucet nezajímavých padouchů a zběsilá akce mohla ve prospěch atmosféry a postav ustat třeba i na více než 2 minuty. Prostě jedna džungle, jedna jednotka, jeden ukrytý (a proto děsivý) protivník, jeden hudební motiv a ve výsledku klasika akčního filmu s atmosférou, o které si současné pouťové taškařice mohou nechat zdát.

Když někdo hodnotí film Warrior nízko, skoro vždy mu vyčítá předvídatelnost a klišé. Já mu dávám plnou palbu ze stejného důvodu. Gavin O'Connor se natáčením předvítalného scénáře plného klišé vrhl na velmi tenkou hranu, kde by každé uklouznutí znamenlo přistání ve filmových břečkách. Jenže on úspěšně dobalancoval až na konec, kde se za odměnu jeho film stane nadčasovou klasikou.

Brilantní sonda do jedné noci v jednom městě, která definovala náladu naší doby na spoustu let. Perfekně napsané, obsazené, zahrané i nahrané.

Moc mě celé léto mrzelo, že jsem pro cestování a učení nestihl žádný filmový festival. A pak mi to na jeho konci vynahradil jediný film. Film, který jako by tu přistál z jiného časoprostoru. Film, který je filmovým festivalem sám o sobě. A Ryan Gosling jeho ředitelem.

Pro tenhle typ filmů mám slabost: osud (nebo scénář - jak chcete) svede dohromady zajímavé postavy a pošle je na dlouhý road trip. A Šťastlivci k tomu přidávají i další ingredience. Skvělé postavy (hlavní i vedlejší), hlubokou a nekřičící ústřední myšlenku (která je dobře schovaná i v názvu), nádhernou cestu, zásah přírodní síly, skvělé zakončení a k sežrání roztomilou Rachel McAdams. Nemám absolutně co vytknout.

Ano, je to jednička vzatá přes kopírák, ale proč ne? Pokud to bude pořád o dvě třídy nad vším ve svém žánru, tak já osobně oroduju za jednu Pařbu každé dva roky. A klidně i přes kopírák.

Dvě sestry. Jedna se nedokáže srovnat se životem, druhá nesnese tíhu blížící se smrti. Obě perfektně zahrané, ale podle mě jasně ve stínu postav Kiefera Sutherlanda (který bohužel odejde z plátna dost nesmyslně) a Udo Kiera. Všechny postavy a jejich peripetie ale nakonec zastíní dokonalá atmosféra druhé poloviny filmu. Atmosféra, která tolik chybí většině současných sci-fi. A k jejímu navození přitom Trierovi stačí jednoduchý prvek - zlověstné hučení, které skončí až se závěrečnými titulky.

Rád bych poděkoval Sofii Coppolové za to, že natočila Ztraceno v překladu i pro ty, kterým příliš nesedlo Ztraceno v překladu... P.S. Objektivně musím uznat, že nejde o úplně vynikající film. Ale chytl mě ve správnou dobu, na správném místě a hlavně ve správném rozpoložení.

Kdo má rád poker, zamiluje si i tuhle show. U komentářů Gabea Kaplana se já osobně nasměju víc, než u jakéhokoliv komediálního seriálu.

Ze správné vesmírné sci-fi má čišit prázdnota, osamělost, paranoia a etické dilema. Sunshine má všeho na rozdávání. Jedinou drobnou vadou je jeden nezvaný host, který svou karikaturností rozbije do té doby perfektně fungující ansámbl (v čele s excelujícím Chrisem Evansem).