Recenze (551)
Zabíjení (1956)
Neuvěřitelně primitivní loupež podaná neuvěřitelně komplikovaným způsobem.
Útěk ze Sibiře (2010)
Cestománie bez jídla a vody. Přiznávám, že hodnotím vysoko hlavně kvůli přírodním scenériím. S příběhem už to tak valné není.
TRON: Legacy 3D (2010)
Tron po vzoru Avatara přidává jeden rozměr na efekt, kdežto příběh i postavy jsou degradovány do jednorozměrnosti. Absolutní vítšzství formy nad obsahem. Zapamatováníhodní jsou jen Daft Punk.
Všichni prezidentovi muži (1976)
Jestli nemáte rádi pomalé rozjezdy, tak tenhle film rozhodně nedoporučuju. Celý je totiž jedním pomalým rozjezdem. A když už se po dvou hodinách rozjede, tak celý zbytek příběhu shrne do dvouminutového textu.
California Dreamin' (Bez konce) (2007)
Rumunské Slunce seno s hloubkou.
Život ryb (2010)
Pointa je fajn, ale bohužel jí předchází jedenapůlhodinový odchod z party, kde se hlavnímu hrdinovi pletou vedlejší postavy do cesty až příliš nuceně.
127 hodin (2010)
Hodně solidní rozjezd vygraduje téměř geniálním umístěním názvu filmu. Část, kde je hlavní hrdina uvězněn bych popsal jako střídavě oblačno. Povedené chvilky (autointerview, stavění kladek) se střídají s vyloženě nudnými (vzpomínky a halucinace). Nakonec však přijde dojemné vykoupení, o které se nepostará ani Boyle, ani Franco, ale Sigur Rós.
V pasti (2005)
Ať už to mělo vyznít jakkoliv, tak každý rozumně uvažující člověk bez duševních poruch tu od začátku do konce musí fandit pedofilovi. Z dvou ústředních sociopatů je totiž tím lidštějším (ta holka byla jako mimozemšťan). A kdyby to bylo záměrem autora, tak dám bez váhání 5*. Jenže nebylo.
High Stakes Poker (2006) (pořad)
Kdo má rád poker, zamiluje si i tuhle show. U komentářů Gabea Kaplana se já osobně nasměju víc, než u jakéhokoliv komediálního seriálu.
Hra na pláč (1992)
Nesourodá směs tří potencionálně zajímavých filmů.