Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (379)

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Původně jsem doufal, že sem dám jen odkaz na Homelandera říkajíc “perfect” s popiskem “nemám slov”, nakonec to bude s druhou Dunou složitější. Druhá část je pecka a jako film je to lepší (=bavilo mě víc) než první díl. Jako adaptace je ale bezpochyby mému srdci první část bližší. Tam se mírně osekávalo, aby se děj zrychlil a zjednodušil. Druhá část už, ale i dost věcí mění a někdy moc nevysvětluje. Ne, Villeneuve Dunu miluje a tohle je poctivá adaptace, ale zároveň je to režisér, který dělá Hollywoodský blockbuster nejen pro fanoušky knih. Někdy se bohužel adaptace s blockbusterem tlučou a vyhrává Hollywood. Navíc to trochu v první půlce vypadá, že Denis točí druhy díl trilogie, a že s Warnery domluvil vlastně jen dva filmy si uvědomí až v půlce, takže ta druhá je zrychlená, zatímco ta první se zbytečně někdy zdržuje. U prvního dílu byl directors cut spíš fanouškovský sen, tady by se nějakých třicet čtyřicet minut navíc v druhé půli hodilo. Přes kritiku je to ovšem masterpiece do určitě míry i splněný filmový sen, který po audiovizuální stránce nemá obdoby a jako akční sci-fi to navždy bude patřit k velikánům. A teď toho Rámu Denisi! Edit po druhém shlédnutí: Jako čtenář knihy jsem si kino napodruhé užil ještě o level výš. Osvobozen od vnímání Duny jako adaptace jsem si užil filmovou Dunu mnohem více. Nabízí se otázka, jestli podle knihy lze natočit skvělý film bez kompromisů? Zřejmě ne a Denis se s tím smířil a já teď koneckonců taky. Villeneuve nevěří na fanservis a nehází tam pojmy, které by potěšily fanoušky. Kdepak, on chce, aby si Dunu zamilovaly davy a daří se mu to. “Nezatěžuje” diváka hloubkou knižní předlohy, ale místo toho nabízí kompaktní celek. Problém se stopáží/tempem přetrvává, protože někde by se mohlo vysvětlovat víc, ale zřejmě to lidi strhává, protože  vidím na svém okolí, že někteří začínají díky filmu Dunu číst a to je sakra dobře. Zaslouží si to!

plakát

Jeden gól (2023) 

Taika natočil komedii bez jediného vtipu či úsměvného momentu. Navíc ještě sportovní, aniž by tam ten sport svůj reálný předobraz připomínal. Šílená nuda, kdy člověk zpětné docení čtvrtého Thora, který byl sice too much, ale člověk si aspoň něco z filmu odnesl.

plakát

Argylle: Tajný agent (2024) 

Film, který má neprávem nálepku 200 milionového rozpočtu, přestože nestál ani polovinu. To jen tak pro začátek takový fun fact. Matthew Vaughn to v sobě pořád má, kdo to v sobě nemá je Jason Fuchs. Bohužel scénář každým dalším zvratem děla z filmu čím dál tím větší pičovinu. Rockwell si to dává parádně, ale když to začne přecházet do parodie, tak je ho tam vlastně škoda. Snad se Vaughn vykašle na agenty a sedne si k nějaké frančíze. Myslím si, že Star Wars či Marvelovka s rozumným dohledem by mu přišly vhod.

plakát

Modrooký samuraj - Série 1 (2023) (série) 

Tak tohle je overrated AF. To co začalo velmi slibně se nakonec proměnilo v pěknou číčovinu.  Obzvláště úplně debilní finále podkopalo nohy čemukoliv, o co se tvůrci mohli snažit v první polovině. Plot armor Mizu je něco neuvěřitelného a fakt, že na prostoru asi deseti dní byla pětkrát přizabitá, jen aby druhý den už směle bojovala. Tahle smyčka se stane velmi brzy dost otravnou a ještě to podtrhuje, jak nesmyslně přesílená je. 100v1 žádný problém, však v celém Japonsku umí tím mečem máchat jen ona a všichni ostatní jsou nekompetentní retardi. Naopak jí tvůrci značně ubrali na mozku, za celou sérii ho ani jednou nepoužije, jen ji tam občas někdo vtluče nějakou kýčovitou blbost o poslání a cti. A finále si zaslouží speciální zmínku, protože hrdě zvedá rukavici hozenou GoT. Nejdříve dva tisíce vojáků napochodují shogunovi až na zahradu, aniž by si toho někdo všiml. Toho samozřejmě chrání dvacet nekompetentních cápků a tím to hasne. Když se objeví Mizu, tak 1990 vojáků najednou zmizí, jen aby se objevili o dvacet minut později a v stonásobné přesile nepřetlačili padesátikilovou holku. A to je bohužel jen zlomek. Mohl bych takhle pokračovat ještě mnoho řádků. Tady se prostě jede na efekt, ale ani ta animace není nějak úchvatná. Krajinky sice animátoři umí pěkné, ale jinak je to spíš připomínka, že je dobře, že anime je 2D. Nechápu, kde se to nadšení vzalo, jestli se k tomuhle dostalo větší kvantum lidí, kteří na animované věci nekoukají, tak jim to vyrazilo dech, ale tohle v konkurenci neobstojí. Tohle je prostě přinejlepším průměr a tvůrci by si svoje power fantasy měli kompenzovat jinde.

plakát

Co kdyby...? - Série 2 (2023) (série) 

Dovolte mi prosím stručně druhou sérii shrnout. Nejdřív tu máme vykrádačku Blade Runnera, poté následuje díl o síle přátelství, kdy malá holčička překoná hloupoučké Avengers. Třetí díl je pitomost a zbytečnost s Happym. Čtvrtý díl bych zařadil nejvýše, sice to je jen Tony Stark závodí ve Speed Racerovi, ale je to pro mě nejblíže tomu, co by What If mělo být. Pátý díl “chceme dělat kontinuální děj” je zhruba na úrovni Black Widow. V šestém díle tvůrcům došli zdroje, protože u Marvelu není už z čeho brát za těch sto let, tak si museli vymyslet hrdinkou reprezentující etnickou menšinu. Díl není nutně špatný, ale ve WI nemá tohle, co dělat. Sedmý díl aka sehnali jsme Cate Blanchett, ale už nezbyly peníze na scénář. Historický díl vlastně taky fajn, ale stejně zbyde pachuť, protože si tvůrci řekli, že na chválenou Gaimanovu předlohu sere pes. Poslední díl je takovým etalonem trápícího se MCU, který při zamyšlení bolí. Bohužel už ve druhé sérii z nadějné myšlenky zbyl jen zmar a plnění kvót a politických agitek. Z “to je hustý” zůstalo spíše “je to krátký a máto jen pár dílů”.

plakát

Co kdyby...? - Co kdyby... zasáhl Nejvyšší Strange? (2023) (epizoda) 

Dvě silné ženské hrdinky poháněné plot armorem versus muž, který někde ztratil polovinu IQ i většinu svých schopností. Jop, tohle nucené neumětelství se bohužel propsalo i do What If. Líp se to tady maskuje, protože je to krátké a cool, ale bohužel je to furt stejně bídné jako zbytek post-Endgame MCU.

plakát

Wonka (2023) 

Zřejmě trošku nadhodnotím, protože mám slabost pro dobré muzikály, ale přesně takhle má vypadat parádní vánoční film. Jednoduše krásně vypadající pohádka, která hezky odsýpá, někdy nedává moc smysl, ale člověk se u ní zasměje a Willyho příběh ho zahřeje u srdíčka. Paul King natočil novou vánoční klasiku a zřejmě se zařadil mezi režisérské jistoty. Sice to Burtonova Karlíka nepřekonalo, ale své místo si to rozhodně najde. PS: Timmy zpívá lépe než bych čekal.

plakát

Godzilla Minus One (2023) 

Je ironie, že odpudivý trailer na druhý střet Konga s Godzillou vyšel v době, kdy se v kinech objevil jeden z nejlepších blockbusterů roku, který je také o Godzille. Je sice náročné ho v českém kině chytnout, ale nakonec se mi to podařilo a tvrzení, že se jedná o nejlepší film s Godzillou, není ani v nejmenším přehnané. Minus One totiž není tolik o Godzille, ale o kamikaze pilotovi, který se stejně jako spoustu jeho spoluobčanů snaží vyrovnat s následky války. V podstatě se jedná o poválečné drama, kde se člověk zajímá o děj a postavy. V porovnání s americkou verzí, kde kvůli (ne)logice někdy bolí mozek, je to totální zjevení. Godzilla se objeví v prvních pěti minutách a místo otázek, které zpochybňují její existenci, tu máme směr, kde se řeší, co si s ní počneme. I přes nízký rozpočet funguje epika, protože Zilla je fakt ohromná i děsivá, akce suprová a u finále jsem měl husí kůži. Ten film je prostě vlastně velice realistický a bojuje se v něm hlavou, ne nějakými sci-fi blbinkami. Přestože konec je trošku laciný a předvídatelný, tak status jednoho z filmů roku rozhodně neohrozý. Hollywood už by se měl probrat, protože takhle se dělají blockbustery.

plakát

Zabiják (2023) 

Nového Finchera jsem se po vlahých reakcích dost bál, protože druhého Manka jsem opravdu nechtěl, to se naštěstí nestalo. Killer má blíže spíše k Úkrytu nebo třetímu Vetřelci. V režisérově filmografii směřuje spíše ke chvostu než k čelu, ale průšvih to není. Fincher opět šáhnul vedle se scénářem, zatímco u Manka to bylo pochopitelné, tak tady si za to David může sám. Celé to je takové suché a občas to vypadá jak parodie. Řemeslně je to slušně odvedená práce, bohužel rámcuje něco zcela průměrného. Jo a taky nechápu, co na tom stálo tolik peněz. Příště už by zas mohl Fincher točit něco za míň chechtáků a hlavně pro kina.

plakát

Její tělo (2023) 

Bohužel nad rámec wikipedie se tu nic navíc nedozvíme. Císaříková nezapře své dokumentaristické kořeny, ale právě ty jsou zřejmě důvodem, proč tu máme takového kočkopsa. Přestože by se mělo jednat o film inspirovaný životem, tak se to tváří jako dokument, který nic navíc neříká. Z dramatu zase chybí cokoliv, co dělá dramatický film filmem. Jemné náznaky tam jsou, ale většinou jde jen o prostá konstatování. Někdy chybí detaily (zranění bylo blbá náhoda, nebo důsledek přepracování?), psychologie postav neexistuje, rodinné drama končí u "z porna moc radost neměli" a třeba hlubší vhled do porno průmyslu taky chybí. Fajn je Aid Kidův soundtrack, ale nejzajímavější na filmu je fakt, že se zas po pár letech dostal do mainstreamové distribuce snímek s ratingem 18+, který je opravdu jen reklamní vábičkou, protože to je všehovšudy asi dvacet sekund, které Jejímu tělu nic navíc nepřinášejí. Z takovéhoto námětu šlo holt vytěžit mnohem víc, ale je fajn, že se jakž takž daří i něčemu jinému než další přitroublé komedii.