Colby Sawyer

Game Story má v médiích víceméně stejný narativ, je fajn, že to vzniklo, mělo by se to vidět, ale vlastně to není moc dobré. A já souhlasím, je to zajímavé, vidět by se to mělo a dobré to úplně není. Jednak tu máme nesmyslně krátkou stopáž, pak formu s použitím dobových záběrů, což dává smysl u věcí z osmdesátek a devadesátek, ale u Beat Saberu? WTF? Stejně tak volba témat, dělat pořad o hrách v Česku, ale nemít díl o Mafii? Stejně tak chybí kontroverze, rozdíl podpory her v ČR a v Polsku. Takhle by se dalo pokračovat. Prvních pár epizod o nějakým sociokulturním vzniku, pak pár minipříběhů o hrách a nakonec otřesná poslední epizoda, která je takovým neduhem dnešní doby, protože nám sděluje, že hry hrají/dělají primárně muži, ale ženy to mohou dělat taky, což je tak bohatá informace jako třeba to, že fotbal hrají/sledují hlavně muži, ale máme i ženské týmy a ženy chodí fandit i na stadiony. Kolem a kolem je to celé ok, sice to vlastně není ani pro hráče, jelikož se tam nic nového dozvědět moc nemůžou a pro nehráče se tam zas používá jazyk, kterému moje babička rozumět faktnebude.

This is Cinema! - me, right now.

Natažené a zbytečné. To jsou hlavní aspekty, které Bad Batch charakterizují. Clone Wars mívali 22 epizod na sérii a to je přesně počet, který by stačil odvyprávět celý příběh. Filoni a spol to roztáhli na skoro padesát epizod a já se ptám proč? Proč přešlapujeme na místě a táhneme to tři roky? Předaleká galaxie nabízí stovky příběhů a my jsme zaseklý zde. Animace je špičková, takže připomínka, že by se mohla využit k něčemu lepšímu je všudypřítomná. Filoni znovu ukázal, že není žádným Spasitelem, je spíše fanouškem, který by měl dohlížet na přežití značky a ne ji nijak rozvíjet, protože na to prostě a jednoduše nemá. Měl by pouze přiklepávat Andory Gilroyům a občas říct: „Však tu Ventress oživte, ty knihy stejně lidi moc nečtou.” Star Wars prostě chybí talentovaní tvůrci a je tristní, že ty nejlepší sehnali na komiksy a u seriálů ztrácíme divácký čas a občas je retardujeme na mentální kapacitu první třídy. Schizofrenie je taky věc, co Várku definuje. Neschopnost držet dospělejší styl a občas nesmyslně ustřeluje. V konečném důsledku to ale není průser, vlastně je to velmi fajn, ale stále to je jen matným odrazem potenciálu, které SW má a Disney je ochotný na ně dát zdroje.

Třetí série je nejvíce natažená ze všech SW animáků vůbec. Navíc ani nedodá uspokojivé finále, takže se nabízí otázka, k čemu to všechno bylo? Abychom si vrátili Assajj? Abychom si připomněli, že impérium je zlé? Připravili si novou postavu do hraných projektů? Těžko říct, ale špatné to není, jen trochu k prdu.

Jestli Kaskadéra něco definuje, tak rozhodně je to láska k dělání filmů. Leitch zřejmě do určité míry vzpomínal na to, co sám ještě před pár lety dělával. A vzpomínal s velkou chutí, Fall Guy funguje parádně po akční, komediální i romantické stránce. Gosling znovu ukazuje, že je škoda, jak málo se v kinech vyskytuje a Emily Blunt, no, kdo z nás by se pro ní nenechal párkrát zapálit, že? Celý snímek je hlavně pocta k řemeslu a to si myslím udělá z filmu klasiku. Teď ještě ty Oscary pro kaskadéry by to chtělo, ju

Lepší než jsem čekal, to rozhodně. Především po režijní stránce, Garland předvádí děsivé a nepříjemné výjevy, které se dostanou pod kůži. Žádné stylové přestřelky, místo toho nepříjemné rány z kovových hlavní a všeobecné neštěstí. Dění je zachyceno vskutku realisticky a s dobrým ozvučením má člověk někdy skoro husí kůži. Druhá věc už je scénář, který zas takový banger není. Dostaneme rychlé vysvětlení, proč vlastně válka zhruba probíhá a poté se hned posouváme k různým výjevům z ní. Garland nesděluje nic nad rámcem toho, že válka je špatná a novináři v ní jsou tak trochu sebevražední blázni. Nic víc, bohužel. Politické komentáře nebo něco z podobného ranku nelze čekat. Amerika je tam čistě pro efekt a děj by se mohl odehrávat prakticky kdekoliv na světě. Hodnocení ovšem musí být kladné, jelikož intenzita zážitku dokáže převýšit jistou obsahovou prázdnotu.

Možná kdybych byl čistě jen kolemjdoucí divák se zájmem o ezoterično, tak bych si to třeba i užil, ale takovým divákem bohužel nejsem. Momentálně se trápím x hodin v laborce s diplomkou a i když asi nezmění svět, tak je to něco, co má hlavu a patu. I Origins mi naservírovalo předlouhou expozici a když to mohlo začít být zajímavé, tak jsme přešli v duchovní blábolení. Buď tam měla být větší nadsázka nebo to mělo být pojaté zcela seriózně, tady jsme na půl cesty. A i ta půlcesta by byla ok, kdyby film fungoval třeba jako ta lovestory, jenže to tam nefunguje taktéž. Mimo Astrid si tedy nelze užít vůbec nic a to je poměrně mrzuté. Hezká hudba to nezachrání. Jo a ty lidi by mohli aspoň trochu interagovat jako lidské bytosti a ne tak random.

Kdyby Amazonu netrvalo vyprodukovat 8 dílů dva roky (animace je pěkná, ale S-tier to teda není) a pak je ještě tak pitomě nerozděloval na dvě půlky, tak by druhá série byla lepší zážitek, alespoň jsem si mohl druhou půlku bingenout, protože Invincible je opět velká pecka. Druhá série už nemá ten wow efekt první sezóny, kdy byl divák zaskočen, jak dobré to je, ale kvalita neklesá, právě naopak. Tentokrát je to sevřenější a intimnější jako třeba druhá série Vinland ságy, ale není to méně záživné, právě naopak. Postavy si člověk oblíbí ještě více a proto mají drsnější momenty váhu. Navíc tu jsou krásné reference na ostatní komiksy a vtipná práce s multiversy. Jediná škoda, že to nevychází anime tempem, protože tenhle příběh se hltá sám.

Ze začátku klasický revenge thriller, ke konci akční poezie. Dev Patel na tři roky zmizel, jen aby se vrátil s akční peckou, kterou možná nečekal ani on sám. Vizuálně strhující, brutální, kdy se krví nešetří a hlavně to strašně šlape. Stále je to debut, ale pokud se každý rok urodí takováhle jízda, tak sem s tím. Navíc Monkey Man má i výhodu kontrastní Indie, která akčňáku přidává na jisté surovosti. Oproti Nobody, Wickovi a dalším se tu nepoužívají pistole, naopak se to řeže vším, co je po ruce. Těším se na dvojku nebo spirituálního nástupce.

První série ze začátku zaujala, ale nakonec jsem si ji dal až celou, protože ten přelomový zážitek, který byl hypeovaný, se ze začátku nedostavil. Navíc animace kouká na kvalitu Shibuyi z JJK jen smutně z povzdálí, i když se časem zlepšuje. Solo Leveling servíruje ultimátní klučičí fantasy, kde se z obyčejného loosera můžete stát cool badassem pomocí hraní hry. A to chceš! Dějově se to začne nějak rozvíjet do šířky až v druhé polovině, takže jsem skončil s pocitem, že tohle byla jen ochutnávka. Věřím, že se genialita předlohy teprve ukáže a nezůstane se jen u fajn anime.