Helljoen93

Možná by pro zachování objektivity chtělo trochu vychladnout, ale momentálně (tři dny po projekci) - když nebudu počítat sérii Hvězdných válek, tak je to nejlepší sci-fi, které jsem kdy viděl, a když nebudu počítat trilogii o Batmanovi, tak je to pro mě nejlepší film od Nolana.

Nějak bych to asi nemoralizoval, puberťácký běsnění v první půlce je super (i když starší generace se samozřejmě musí ctít, to bez debat :)) Pozdější "dramatičtější" část, má podle mě trochu mezery, ale určitý zamyšlení se nad ní udělat dá, takže ***

Zvláštní, zvláštní, zvláštní... Hlavní postava naprostý anti-hero, totální ztělesnění duševní nepřítomnosti. Existencialismus.

Je to divnej film, ale krásnej..

Parkrát jsem u toho usnul, tak tomu možná dám šanci třeba za pár let..

Co si o tomhle filmu myslet? Někdy mam pocit, že už mě u japonskejch filmů nemůže nic překvapit - z našeho pohledu podivné vztahy a chování lidí, zbytečná krutost, vražedné steče samurajů - na to všechno už jsem si po tom všem docela zvykl, ale oni přijdou vždycky s něčím za hranou.. posouvají ji vždy sem a tam v různých aspektech vkusu a našich "západních" měřítek.. Chi to suna je podle mě hlavně protiválečný film (i když to tak během většiny filmu moc nevypadá). Už jenom začátek, který vás uvrhne do zvláštního napětí, když sledujete rádoby-vojáky/absolventy konzervatoře pochodovat čínskou pustinou za zvuku svižného jazzu a tušíte tu opravdu velký rozpor; nebo naopak uplný konec, kdy ta samá píseň postupně utichá (!) a vy jenom koukáte nevěřícně na lítající hlínu.. Mezi tím je to skvěle vystavěné válečné drama, kde dominuje Toširo Mifune (jak má ve zvyku) a určitě snese srovnání s jakoukoli světovou produkcí té doby a troufnul bych si i říct, že jí i předbíhá (jak mají japonci ve zvyku :))

Trier umí šokovat a v tomhle filmu si tu svoji fantazii popustil v tý "idealní" míře. Skvělá minimalistická forma pak geniálně nechává v popředí lidské vztahy a jejich degeneraci..

Nevim proč, ale nebyl jsem zasažen. Audrey byla super, dlouho jsem neviděl tak dobrou ženskou postavu (charakter), celková zápletka a stupňování děje taky.. Možná bych dal Arkinově postavě trochu víc démoničnosti, ale to jenom asi tak okrajově. Prostě to na mě tak nezapůsobilo, ale asi jsem už zhýčkanej..

Velkou nevýhodou týhle vizuálně opojný záležitosti je dost snadná předvídatelnost děje. Ono to prostě nemůže dopadnout jinak! Naštěstí se člověk snadno ztratí v již zmiňované krásně vizualitě a od pointy ho odvedou chvíle romantiky a taky soucit s Rushovou postavou..

Upřímně nechápu jak může být tenhle film tak podceňovaný. Jasně - musíte se podívat na delší verze, aby jste to celkově pobrali; taky efekty v dnešní době, kdy je možný uplně všechno, působí někdy dost směšně; ale po tom co jsem viděl polské Na stříbrném glóbu a přistupoval jsem k Duně jako k dílu s podobným osudem, mě překvapilo jak moc dobrý to je.. Je to možná trochu drastické srovnání, ale asi to chce k filmu přistupovat bez předsudků z Lynchovy známější tvorby a stereotypů z dalších sci-fi titulů a prostě se nechat pohltit snímkem, který vám otevírá uplně nový svět..