loveless

Druhá série Modrého Exorcisty navazuje na 17. díl série první a ignoruje děj všech jejích ostatních dílů, čímž se vrací nazpět k předloze, což je pro fanoušky jistě skvělá zpráva. Takže pro mě taky, přestože je vývoj a tempo příběhu rozhodně pomalejší, jsem stejně spokojená. Kresba je pěkná, hrdinové sympatičtí, Rin je super, hlavní "démon záporák" alias Impure King je trochu zvláštní, ale co už :D Pět hvězd je asi trochu nadhodnocených, ale coby fanda nemůžu jinak, a to i přestože bych si to mnohem víc užila, kdybych dala celou sérii v celku a ne každý týden jednu epizodu. Opening i ending se mi opět líbily.

Druhá série anime Noragami je ještě o dost lepší než ta první a proto začínám uvažovat, že propadnu náboženským choutkám a stanu se Yatoistkou :D because Tonight we honor the hero! A teď vážně. Pokud jste viděli první sérii, tak je druhá naprostou nutností, protože je tak nějak ve všem lepší. Yukine přestává být otravný, všechno klape jak má, poznáváme nové zajímavé postavy, řeší se napínavé zápletky, Hiyori se jako obvykle do všeho plete, Yato je jednoduše boží. Navíc všechny postavy i jejich vztahy zažívají značný vývoj. Opening výborný a ending velmi dobrý. Snad bude třetí série brzy! Btw. OAD k druhé sérii je taky lepší a vtipnější než k první.

Dvě výletní epizody patřící jako speciál k Noragami Aragoto jsou odpočinkové a značně veselé. Bavila jsem se parádně, škoda, že jich není víc.

Ukázka na anime Reversi, na motivy mangy Ashirogi Muto, seiyuu pro hlavní hrdinku je Azuki Miho. Za splněný sen přeci nejde dát míň než plný počet hvězd.

Speciál třetí série Bakumana ukončuje příběh pana Vydry 11. Skvělá kraťoučká bláznivina aneb fiktivní anime Otter no. 11 dle Hiramaru.

Třetí série totálně skvělého anime Bakuman, která uzavírá příběh. Moc se tu nepotkáme s Miho a i vtípků s Hiramaru tu je najednou nějak méně. Poprvé tu jsou asi dva nepatrně slabší díly, ale i tak jsou stále nadprůměrně dobré. Kresba pěkná, příběh napínavý a skvělý a protože je manga ukončená, tak navíc dostaneme i rozuzlení. Pořád všem musím držet palce a užívám si jejich soupeření. Pořád mám pocit, že i já dokážu něco úžasného :) Výborně, víc takových úžasných sérií a mangy od Ashirogi Muto a snů... Pokud máte pocit, že teď potřebujete vidět hraný Bakumaní film z roku 2015, doporučuji nechat si to trochu uležet (nebo spíš hodně zapomenout), protože hned po anime vás velice pravděpodobně dost zklame.

Druhá série Bakumana je stejně skvělá jako ta první. Kresba je pořád stejně pěkná, ale znatelně přibylo deformací obličejů převážně hlavních hrdinů, což nevidím úplně jako pozitivní (asi jako jedinou věc). Příběh pokračuje ve stejném duchu, stále máme tu soupeření mezi mangaky z Fukudovy skupiny, přátelské hecování a snahu o co nejlepší výkon. Z děje nám polehoučku začíná mizet Mashirova Miho, víc se zaměřujeme na práci, což mi ale vůbec nevadí. Naopak se tu více objevuje komediální vložka s Hiramaru (Aoki) a jeho editorem. Všechny postavy jsou skvělé a musím jim i nadále fandit a spolu s nimi si myslet, že i já dokážu něco úžasného. Opět jsem se bavila od začátku až do konce a hned jsem se pustila do série třetí.

Golden Time vypráví o vysokoškolském životě několika přátel, kteří právě nastupují do prváku. Tada Banri měl před rokem nehodu a ztratil paměť a tak začíná znovu. Kaga Koko je divoká hlavní hrdina stalkerka, která už od školky miluje Yana. Yano se snaží setřást Koko a přitom se stihne zamilovat do Chinami. Díky obávanému čajovému klubu se Banri seznámí i s 2D-kunem. Do festivalového klubu Banriho s Koko zatáhne jejich senpai Linda. Golden Time je jedno z těch romantických anime, u kterých se člověk nenudí, není otrávený různými opakujícími se klišé, nejvíc nejlepšími hlavními hrdiny a unylými hlavními hrdinkami. Je to vtipné, ale i vážné, postavy jsou krásně nakreslené a sympatické. Openingy a endingy mě nijak extra nezaujaly, ale nebyly špatné.

Mé očekávání bylo velké a tohle anime, podle předlohy Death Notem profláklého dua autorů Ohba & Obata, ho naplnilo a skvěle mě bavilo od začátku do konce. Je pravda, že Saikův důvod pro to, aby se stal mangakou je sice trochu ujetý a jeho vyvolená Miho se mi nezdá zas až tak úžasná, ale why not. To je asi tak jediná výtka, kterou mám. Pěkná kresba, zajímavý příběh, sympatické postavy - mám pocit, že jim musíte fandit ať chcete nebo ne. Zase jedna z těch věcí, z kterých máte pocit, že i vy můžete dokázat něco úžasného. Přidejte k tomu skvělý opening a za mě hlavně druhý ending a je to jasných pět hvězd. A teď rychle mrknout na druhou sérii ;)

Kaneki po traumatizujícím zážitku konečně nějakým způsobem přijal své ghůlí já a přidává se na temnou stranu síly, aby... co vlastně, to těžko říct :D No, nejsem si jistá, co si mám po konci druhé série myslet. Závěrečná Kanekiho scéna mi v posledních pár dnech nechce z hlavy, stejně jako píseň z endingu v téhle řadě Kisetsu wa Tsugitsugi Shindeiku od Amazarashi perfektně dokreslující temnou atmosféru. Kresba pořád stejně pěkná, víceméně vše zůstává stejné jako u předchozí série, jen opening tentokrát nestojí za nic. Každopádně jsem se bavila o hodně víc než při sledování první řady. Po přečtení mangy konečně chápu, proč je děj téhle série do určité míry nepochopitelný, druhá řada se totiž oproti té první předlohy totiž víceméně nedrží vůbec, přestože některé scény z ní obsahuje. Ani zpětně to nic nemění na tom, že mě bavila, ale nedokážu si představit, jakým způsobem by chtěli nějakou potenciální třetí řadou navázat na tohle bláznovství a držet se děje TG:re.