strougy

Jedna z mnoha variací na klasický příběh Mary Shelleyové, přenesená do současnosti a v určitých bodech vtipně pracující s tím, že příběh z knihy se skutečně stal a nyní se stvoření inteligentního "monstra" po spoustě marných pokusů konečně povedlo. Divák se tak dočká i scény, kdy hrdinové zajdou do kina na jednu z mnoha filmových verzí a dokonce si dovolí i značně kritické zhodnocení příběhu, se kterým bych mimochodem absolutně nesouhlasil. Navíc film prezentuje "monstrum" jako člověka, majícího problém s nalezením své identity a neschopného smířit se se svým nevábným vzhledem. O horor se tak v tomto případě vůbec nejedná, spíše o komediální drama, kdy se člověk dočká momentů, kde se "monstrum" prochází po lese a kochá se přírodou (a pšíkne při přičichnutí ke květině!), snaží se zkrásnit pomocí make-upu či si vybírá části své budoucí partnerky na striptýzu. Bohužel se zde nalézá také mnoho vaty, vyplňující děj a působící značně nudně, přesto se jedná o snímek, který by se na obrazovkách našich televizí neztratil a dokonce by v rámci jimi vysílaného balastu i nejspíš kvalitou vynikal. Slušné 3*.

Čas od času je milé vidět starosvětsky laděnou pohádku, která nemá zapotřebí ubíjet diváka záplavou akčních či přitrouble humorných scén, ale v poklidně plynoucím příběhu dokáže prezentovat morální poselství i edukační rozměr v podobě zábavné i pro staršího a vzdělanějšího diváka. Když se to pak dokáže podpořit ucházející animací a vhodně zvolenou, lehce do jazzu řízlou hudbou, je o slušnou zábavu postaráno. Silné 3*.

"No More Mr. Nice Guy (Tobe Hopper): I přes mírné zlepšení v druhé polovině se jedná o velmi nepovedený úvod do seriálu a zároveň i filmové série, selhávající na všech frontách, počínaje špatnou gradací děsivých scén, pokračuje třeba nevhodným hudebním doprovodem a konče hereckými výkony, které by neobstály ani v rámci ochotnického divadla. Zbytečná ztráta času. 1/5. It's a Miserable Life (Tom McLoughlin): První příběh by sice mohl být působivý, to by ovšem každému alespoň trochu Freddyho znalejšímu divákovi nesmělo být jasné, co se hlavnímu hrdinovy děje. Druhý zase sráží amatérské zpracování, které jak se zdá, je znakem celé série. V takovém marastu se zákonitě ztratí i těch několik vydařených vtipů. 2/5. Killer Instinct (Mike Garris): Průměrná historka o talismanu, který plní vražedná přání. Kdyby to končilo v polovině, byl bych spokojenější, neboť následná revenge zápletka už nemá šťávu, ale i tak je zde cítit pokrok oproti předchozím epizodám. 3/5. Freddy's Tricks and Treats (Ken Wiederhorn): První polovina, kdy Freddy zlomyslně trápí studentku, co v něho nevěřila, je díky nadhledu a potměšilému humoru to nejlepší, co mi zatím tahle série nabídla. Druhá polovina pak představuje solidní průměr, který nenadchne, ale ani neurazí. Slušný díl. 3/5. Judy Miller, Come on Down (Tom DeSimone): Snová show využívající nenávist hlavní hrdinky díky nadhledu a černému humoru pobaví, zbytek děje bohužel pouze nudí. Dohromady to tak tvoří horší průměr a další nezajímavou epizodu. 2/5. Saturday Night Special (Lisa Gottlieb): Freddyho povedený vstup na scénu plus rajcovní kousek sličné krasobruslařky jsou bohužel to nejlepší, co mi jinak nezajímavé dva příběhy nabídly. A to je opravdu dost málo. 1/5. Sister´s Keeper (Ken Wiederhorn): Vyloženě otravný příběh lehce navazující na pilotní díl, ve kterém blonďatá dvojčata, shodou okolností dcerky policajta, který Freddyho zastřelil, zjistí, že v jejich snech se jim Freddy snaží pomstít. A tak se začnou bránit. S výjimkou vysvětlení, proč hledají radu tam, kde ji hledají, je jediným zajímavým to, proč je náš milý zabiják nezabije hned a diváka tak neušetří nudy. 1/5. Mother's Day (Michael Lange): Další z řady nudných epizod, kdy první Freddy potrápí mladíka, co trpí pod jhem autoritářského nevlastního otce, aby následně si s ním své vytrpěla psycholožka se svojí rádiovou show, která díky Freddymu prozře a pochopí, jak sobecká byla. Zvlášť zakončení druhého příběhu jsem moc nepobral, od kdy slouží Freddy k tomu, aby lidé prozřeli a napravili se? 1/5. Rebel Without a Car (John Lafia): První polovina vyloženě nezáživná, druhou následně zachraňuje závěrečný vtipně vykonstruovaný masakr. V rámci série kvalita, což znamená sledovatelný průměr. 2/5. The Bride Wear Red (George Kaczender): První má manžel vizi toho, jak hrozné bude jeho manželství, následně se ukáže, že jeho manželka má trauma z dětství a vybíjí si ho na nevěrných manželích. Až na roztomile surrealistickou scénu ukazující, kterak manželka k traumatu přišla, se jedná o další nudnou epizodu kazící milému Freddymu pověst. 1/5. Do Dreams Bleed? (Dwight H.Lttle): První polovina má překvapivě spád a i přes svou ohranost dokáže v závěru slušně překvapit. Důvod, proč sympaticky neotřelou pointu zabít druhou polovinou, která ji na hlavu převrátí, mi tak stále uniká. Aspoň že ten konec nakonec aspoň maličko překvapil. 2/5

Bizarní snímek odehrávající se v nedefinované minulosti/současnosti/budoucnosti, který ignoruje strougyho touhu po informacích o důvodech tristního stavu světa, ilustrovaného hned zpočátku na triviální předpovědi počasí, a místo toho ho nechává sledovat několik bývalých členů vlády, skrývajících se v postupně se rozpadajícím podzemním bunkru, kde čekají na příchod prezidenta. A tak strougy sleduje sofistikované opravy kazících se robotů ve stylu majznout ho po palici činkou, "rafinované" svádění do podzemí se infiltrované rebelky či do nikam se vytrácející rozmluvy postav, založené na událostech, které se evidentně staly v době ve filmu nezobrazené a nebohému strougymu tak mnohdy nedávající pražádný smysl. To vše pozvolným tempem směřuje ke konci, který následně celý film převrátí vynalézavě na hlavu a přesto se strougy nic významně předchozí události vysvětlující nedozví. A co následně udělá zmatený strougy? Nadšeně zatleská, udělí lepší 4* a zvolá:"Jen více podobných filmů, prosím!"

Další z mnoha béčkových hororů zaštiťujících se jménem hororového klasika Howarda Phillipse Lovecrafta. Tak jak je u podobných výtvorů obvyklé, místo atmosféry neurčitého děsu z neznámé hrůzy skrývající se za tenkou stěnou reality, kterou vynikají jeho práce, se filmaři opět rozhodli brnkat na nervy diváků pomocí slizu, střev a explicitního gore. A jako po většinou, ani zde se jim díky zmíněným prvkům nepodařilo mě vyděsit, natož aspoň zaujmout, nýbrž pouze nebetyčně nudit. Jediné, co se nakonec tvůrcům nechtěně povedlo, byly závěrečné minuty, které svojí absurdní přehnaností dosahují zábavnosti mnoha guilty pleasure filmů a zvládly mi na tváři vykouzlit pobavený úsměv. Velmi špatný pokus o horor.

Podprůměrný thriller patřící mezi sérii filmů ABC Movie of the Week, které byly vysílány od roku 1969 do 1975. Zatímco některé byly přijaty velice kladně, namátkou Spielbergův Duel, jiné jako The Victim naopak zaslouženě upadli v zapomnění a dnes se na ně podívají maximálně podivíni mého ražení, mající slabost pro neznámé kousky, mezi nimiž by se náhodou mohl objevit nečekaný poklad. Tentokrát se tak bohužel nestalo, jednak díky utahanému průběhu a absenci atmosféry, jednak díky nesympatickým hercům v čele s představitelkou hlavní role Elizabeth Montgomery, jejíž hysterická kreace mi lezla příšerně na nervy. Kdyby tvůrci snímek patřičně sestříhali, mohlo se jednat o slušnou epizodu hodící se například do cyklu Alfred Hitchcock Presents, v této podobě ovšem film pouze nudí.

Experimentálnější formou (jaký to div u Matsumota, že) natočený příběh o chlapci, co se probere v blázinci a v střídavém doprovodu dvou psychiatrů se pokouší vzpomenout, kdo je a jak se do ústavu dostal. Ač se film v určitých pasážích otře i o filosofická témata stylu problematiky určování normality ve společnosti, ve výsledku se jedná o tradiční mysteriózní thriller, kdy se v průběhu děje postupně dostávají na povrch fakta o příčinách i následcích jednoho rodinného prokletí. Matsumota si ovšem neodpustí nějaké to klamání tělem, tudíž se film skládá z neustálého střídání časových linií a matoucího hraní si s divákem, kdy není jasné, co ze sdělovaných informací je pravdivé a co ne. To vše je podpořeno záměrně a nutno podotknout vhodně přehnaným hereckým projevem představitele doktora Masukiho Shijaku Katsuriho a zajímavým vizuálním zpracováním, takže i přes rozpačitější a mnou odhadnutý konec se jedná o velice povedený snímek. Slušné 4*.

Spíše krimi než noir o nekalostech dějících se v jedné nemocnici v New Yorku, které začnou vycházet na povrch během vyšetřování vraždy jednoho saniťáka. Dějově nikterak překvapivé, odhadnout úlohy jednotlivých postav a závěr není pro poučenějšího diváka nijak obtížné, vyjasnění motivace pak není nijak zajímavé a tak film stojí pouze na charismatu hlavních představitelů a jejich vzájemné, postupně se vyostřující konfrontaci. Naštěstí obé bylo dostatečně zajímavé pro udržení mé pozornosti až do konce a já tak můžu udělit slušné 3*.

Poněkud zmateně působící nultý díl předcházející připravované sérii. Dva ze tří zde se nacházejících příběhů pojednávaly o dvou povahově odlišných školačkách a žánrově by se daly zařadit někam do oblasti komediálního slice of life, což by i přes přehnanou upištěnost mohlo být slibné. Ale proč se v prostředním příběhu objevuje mluvící kočka? A proč má ta chůva či co to bylo na zádech klíček alá natahovací panenka? Nu což, snad se to v sérii později smysluplně vysvětlí, jinak se obávám, že budu nucen sledovat další špatné anime. Slabé 3*. EDIT: Ano, v sérii se mé otázky vysvětlily a jedná se nakonec o jedno z nejlepších anime současné sezóny.

Podobná "díla" nutící mi obraz zlých kapitalistů, co se hřejou u krbu a kouří doutníky, zatímco nebozí dělníci mrznou a nemají ani na svetr, prostě nemám rád. A nedá mi to si nepředstavovat, že inspirace na konci se vynořivší u básníka se posléze přerodila v mimořádné dílo, na kterém zbohatl a dožil jako zhýralý buržoust, který se místo psaní o sociálních problémech až do smrti věnoval pouze pořádání hédonistických orgií pro podobně zhýralé zbohatlíky žijící z práce hladovějící chudiny... Ale po audiovizuální stránce zajímavé. Slabší 2*.