strougy

„The whole thing was a nightmare, wasn´t it, Atan? Worse! It was science fiction!“ V daleké budoucnosti představuje loď Orion pod vedením kapitána Cliffa Allistera McLanea mnohdy to jediné, co stojí mezi lidstvem a jeho zničením ze strany zlovolných mimozemšťanů zvaných „Žabáci“. V mezičase se špičkují, užívají si rozmařilého života a s obzvlášť velkou oblibou se věnují bizarním tancům. Což nebylo to jediné, co mě jako diváka na tomto obstarožním kousku bavilo, jelikož i přes silnou naivitu zde není vše tak jednoduše černobílé, jak na první pohled vypadá, a mnohdy Orion udivil zajímavějším postřehem či myšlenkou. A obzvlášť mě bavilo pohrávání si s mými očekáváními v podobě různých zlosyny nenadále zmařených plánů prezentovaných mi jako jimi nepostřehnuté. Slabší 4*.

Pro zanícené vykladače symbolů (zdravím zhýralého fyzika) vyložený poklad, ovšem osobně jsem na nějaké (de)zinterpretace neměl chuť a film si užil výhradně jako rýpavou absurditu povedeně se strefující do povrchnosti materialistů a chytře si hrající se stereotypním chování lidského druhu v milostných situacích. Pokud si navíc člověk může v některých momentech místo zkažených slečinek dosadit známou osůbku, pak film získává ještě určitý rozměr navíc. Silné 4*.

Jako alternativní způsob léčení nespavosti výborné, jako film neskutečně špatné. Umístění příběhu do samo o sobě atraktivního období čínských dějin je zcela nevyužito a autorům se hodí pouze pro ilustraci nadřazenosti západní civilizace nad místními barbary. Čínští obyvatelé jsou zde vylíčeni buď jako krvelační nacionalisti, co s klidem zabijí ženu těhotnou s nenáviděným cizincem, jen aby toho využili jako munici do nové zbraně proti okupantům, propagandě, a zrádce brutálně veřejně mučí či jako trochu chytřejší pověrčivé opice, které se díky péči trpělivého cizince dokáží za doprovodu dětského šišlání a znakové řeči naučit zacházet s parním motorem a tak se alespoň lehce civilizovat. Hnus. Snímek se navíc nedokáže rozhodnout, zda chce být protiválečný a pacifisticky laděný či naopak by rád oslavoval válečnou odvahu tváří tvář smrti a tak obě polohy průběžně střídá. Chvíli se tedy hrdinně bojuje proti přesile nepřátel, aby se poté ovšem hrdina na chvíli zastavil a smutně se podíval na marast okolo sebe, aby se vyjádřilo jeho znechucení (nijak nevadí, že do té doby se okolo zabíjelo jako na běžícím pásu, on nyní přece uvažuje o nechutnosti vraždění a tak v tu chvíli nikdo přece nestřílí). Vrcholem je pak scéna s misionářem a jeho idealistickým výlevem na téma "za všechno zlo mohou státy a jejich vlajky", což ovšem nebrání tvůrcům v záběrech, kdy postavy získávají z vlající vlajky odvahu. Hnus na druhou. A to všechno se po celou dobu neskutečně vleče, zaplněno spoustou klišé a postav psaných podle šablony. V zájmu vlastního psychického zdraví doufám, že už nikdy nic podobného neuvidím...

Klasický japonský monster movie pohybující se kdesi na hraně mezi vážným pojetím a guilty pleasure. Neznalost prvního dílu mě při sledování nijak neomezovala, naopak aspoň odpadla otravná expozice tak obvyklá u podobných filmů. Bohužel ani to nezabránilo nudě, jelikož průměrné bojové pasáže, postrádající vtipnost třeba soubojů Godzilly s King Kongem z jejich památného setkání v roce 1962, se zde vyskytují příliš málo a většinu času tvoří záběry různých vojenských přesunů, na kterých je zajímavý pouze vydařený hudební doprovod. Jinak mi unikl smysl používané terminologie, kdy monstra ze začátku označovaná jako Frankenstein se najednou nazývají Gargantua, aniž by ten přechod měl nějaké zdůvodnění. V rámci žánru se ovšem stále jedná o sledovatelný průměr.

Hravou formou znázorněná nenažranost průmyslového "pokroku", který deformuje za pomocí úplatků život jednoho poklidně žijícího zemědělce. Dnes by se to dalo pouštět i jako varování před výkupy půdy státem pod heslem veřejného zájmu, což je v naší době bohužel prachsprostý eufemismus pro lobby stavebních či jiných společností...

Zábavné pouze v detailech či určitých scénách (třeba velmi vtipná pohřební scéna), nefungující ovšem jako celek. Na to je to celé příliš rozhárané, motivy se tu vrší na sebe bez jasné koncepce, tu je něco vyneseno na povrch a tu to znenadání zmizí v propadlišti děje. Hravost mládí je hezká věc, osobně však dávám přednost promyšlenějšímu sdělení.

Osamocený dům se špatnou pověstí obklopený mlhou, tajemné stíny za okny, matka leží stále v posteli skrytá za závěsy a ze sklepa občas zazní hrozivý výkřik... Solidní horor s charismatickým Borisem Karloffem v roli podivínského vědce, co zkoumá něco, co by rozhodně zkoumat neměl.

Škoda, že Godzilla a spol. tady mají tak malý prostor a celý děj se točí kolem nezajímavého a nudného souboje mezi lidmi a Xany. A přitom taková rvačka mezi Godzillou, která poskakuje a máchá tlapama jako starý boxer v posledním tažení, a Kingem Ghidorahem, kterýho Rodan kouše do ocasu, má svoje roztomile naivní kouzlo... :-)

Otravně zdlouhavý pink snímek s politickým přesahem ukazující negativní dopady pobytu amerických vojáků na okolní obyvatelstvo, na němž je dnes už zajímavé pouze to, jaké reakce v době svého uvedení vyvolal. Viz tento úryvek z knihy Eros plus Massacre od Davida Dessera (přebráno ze SM): Black Snow focuses on a young Japanese man, the son of a prostitute who serves the soldiers at the U.S. military base in Yokota. The boy is impotent, able only to make love while holding a loaded gun. He stabs a black GI and then is, in turn, gunned down by American soldiers. In June 1965, Takechi was prosecuted on a charge of public indecency. In court he claimed: "The censors are getting tough about Black Snow. I admit there are many nude scenes in the film, but they are psychological nude scenes symbolizing the defencelessness of the Japanese people in the face of the American invasion. Prompted by the CIA and the U.S. Army they say my film is immoral. This is of course an old story that has been going on for centuries... In fact it [is] a matter of rank political suppression." Intellectuals and filmmakers alike, including Mishima Yukio and Oshima Nagisa rose to Takechi's defense. Takechi won his court case and the pink film continued to dominate Japanese screens.

Lehce fantaskní příběh o nečekaných důsledcích, které vyplynou ze setkání mladého cellisty s krásnou dívkou na ze začátku prosluněné pláži. Silné 2*.