Strážní loď Sand Pebbles

Tříhodinovej válečnej film, kterej je rozhodně víc drama než akční film. Neakční, víc než dvě hodiny trvající pasáž je mnohem zajímavější, než akce, která přijde na řadu se závěrem filmu. Bitva lodí na řece je ještě celkem ucházející, závěrečná záchrana misionářů mě ale vyloženě nudila. Tak nějak mě ten akční závěr připadal necitlivě přilepenej na do té doby velice slušně rozehrané drama. (20.02.2010)

Někdy americké filmy mají i osvětovou stránku - a i když nejsem v dějepise úplný ignorant, o téhle stránce dějin Asie jsem se nikde tolik nedozvěděla jako tady (pokud je pravda, co tvrdí materiály, že se děj zakládá na skutečnosti). Zajímavější než hlavní "lovestory" jako téměř vždy nepřístupného Steva ( který dokáže sdělit jedním pohledem to, co se z něj jeho patnerky snaží ve většině filmů vypáčit slovně) je příběh kapitána a celé lodi, která se ocitne v téměř neřešitelné situaci a snaží se prokličnovat mezi tím, co jí je nařízeno shora a tím, co se děje okolo nich. Richard Crenna to zahrál naprosto věrohodně. Konec se někomu může zdát neuspokojivý, ale myslím, že přesně o tohle v celém filmu šlo - takové námahy a životů bylo obětováno s tak mizerným výsledkem! (01.01.2009)

Vynikající film z čínské občanské války, ve kterém hraje hlavní roli americký dělový strážní člun Sand Pebbles, ale především nezapomenutelný šéfstrojník v podání Steva Mc Queena, kterému věříte naprosto všecko od vyučování strojařině přes koučování boxu až po "hašení" válečného konflktu. Působivá postava kapitána pro Richarda Crennu, neméně zajímavá postava pro Richarda Attenborougha i krásná Candice Bergen tentokrát netradičně v roli misionářky, skvělá kamera i scénář podle knižní předlohy jen umocňují parádní zážitek. Přesto, že film se odehrává povětšinou na lodi, při vycházkách ve městě a v klášteře, divák se ani na chvli nenudí a i prostřednictvím výstižné filmové hudby si může naplno vychutnávat vyjímečný filmový zážitek a hlavně opravdu nezapomenutelného Steve McQueena. Je jen ohromná škoda, že jeho filmová i životní pouť skončila hodně předčasně a podobných majstrštyků jako tento jsme nemohli vidět daleko více. (14.05.2019)

Jako alternativní způsob léčení nespavosti výborné, jako film neskutečně špatné. Umístění příběhu do samo o sobě atraktivního období čínských dějin je zcela nevyužito a autorům se hodí pouze pro ilustraci nadřazenosti západní civilizace nad místními barbary. Čínští obyvatelé jsou zde vylíčeni buď jako krvelační nacionalisti, co s klidem zabijí ženu těhotnou s nenáviděným cizincem, jen aby toho využili jako munici do nové zbraně proti okupantům, propagandě, a zrádce brutálně veřejně mučí či jako trochu chytřejší pověrčivé opice, které se díky péči trpělivého cizince dokáží za doprovodu dětského šišlání a znakové řeči naučit zacházet s parním motorem a tak se alespoň lehce civilizovat. Hnus. Snímek se navíc nedokáže rozhodnout, zda chce být protiválečný a pacifisticky laděný či naopak by rád oslavoval válečnou odvahu tváří tvář smrti a tak obě polohy průběžně střídá. Chvíli se tedy hrdinně bojuje proti přesile nepřátel, aby se poté ovšem hrdina na chvíli zastavil a smutně se podíval na marast okolo sebe, aby se vyjádřilo jeho znechucení (nijak nevadí, že do té doby se okolo zabíjelo jako na běžícím pásu, on nyní přece uvažuje o nechutnosti vraždění a tak v tu chvíli nikdo přece nestřílí). Vrcholem je pak scéna s misionářem a jeho idealistickým výlevem na téma "za všechno zlo mohou státy a jejich vlajky", což ovšem nebrání tvůrcům v záběrech, kdy postavy získávají z vlající vlajky odvahu. Hnus na druhou. A to všechno se po celou dobu neskutečně vleče, zaplněno spoustou klišé a postav psaných podle šablony. V zájmu vlastního psychického zdraví doufám, že už nikdy nic podobného neuvidím... (18.02.2010)

Asi prva polhodinka to bola nuda a bal som sa, ze ma to vobec nebude bavit, ale od chvile, kym prisiel cinsky ucen pod palubu lode, aby sa naucil co to o motore od Stevea McQueena, ktory moc Cinanov v laske nemal to zacalo byt zaujimave. Ale to by som musel vypravat cely obsah, aby som vysvetlil, preco ma to nenudilo. Snad len strucne - stavka v boji, kto vyhra - umucenie nejakeho Cinana k smrti - zalubeny Frenchy do Cinanky, pricom ich laska nemala buducnost, alebo krivo obvineny z vrazdy Steve McQueen a bojovy zaver bola iba ceresnicka na tortu. Potesila ma aj pritomnost Richarda Crenna, vdaka ktoremu som si spomenul na Ramba :-) Dialogov tu bolo sice vela, ale nie su nudne, pretoze zaujimave bolo aj to, ako Americania v ramci OSN riskovali zivoty len kvoli par Cinanom, ktori o vojnu mali zaujem, pricom by bolo do toho zapojene aj Rusko a zrejme by druha svetova vojna zacala este pred Hitlerom, ale nastastie to az tak daleko nedoslo. V kazdom pripade by som siahol na noznicky a par scen by som tam predsa len niekde skratil. Film mal az 8 nominacii na Oscara, avsak ani jednu nedokazal premenit na sosku. Medzi nimi bol nominovany aj Steve McQueen za najlepsiu hlavnu ulohu, avsak zo sosky sa tesil Paul Scofield za dramu CLOVEK PRO KAZDE POCASI (1966), dalej aj japonsky herec Mako za vedlajsiu ulohu, ale sosku mu vyfukol Walter Matthau za romanticku komediu STISTKO (1966) a v kategorii najlepsi film bola favoritom vecera uz spominana drama od Freda Zinnemanna CLOVEK PRO KAZDE POCASI... 10.08.2010 ________ Steve McQueen - (Jake Holman) +++ Candice Bergen - (Shirley Eckert) +++ Richard Attenborough - (Frenchy Burgoyne) +++ Richard Crenna - (Kapitán Collins) +++ Mako - (Po-Han) +++ Emmanuelle Arsan - (Maily) +++ Larry Gates - (Jameson) +++ Hudba: Jerry Goldsmith +++ (10.08.2010)